Zaměstnanecký tribunál ve Velké Británii vynesl přelomový verdikt ve věci takzvané sdílené ekonomiky. Řidiči alternativní taxislužby Uber podle něj musí být považováni za zaměstnance. Mají tak nárok alespoň na minimální mzdu a placenou dovolenou. Uber se proti verdiktu odvolá.
Žalobu na Uber podali dva jeho řidiči, kterým se nelíbila jejich pozice. Uber je totiž považuje za osoby samostatně výdělečně činné a garantuje jim jen 75 procent z výdělku z každé jízdy. Soud však rozhodl, že řidiči provádí „nezměřitelnou práci“, která spadá do národních regulací ohledně minimální mzdy.
Jeden z řidičů u soudu argumentoval tím, že na něj Uber vyvíjel tlak, aby pracoval dlouhé hodiny a přijímal větší počet jízd, než by sám chtěl. Zároveň byl trestán za to, když nějakou objednávku na jízdu zrušil. V některých měsících si pak vydělával jen 5 liber za hodinu, což je méně, než kolik zaměstnancům nad 25 let zaručuje zákon.
„Řidiči Uberu často pracují dlouhé hodiny jen kvůli tomu, aby pokryli své základní výdaje. Právě jejich práce umožnila Uberu, aby se z něj stala světová korporace, která vydělává miliardy dolarů,“ přivítal rozhodnutí soudu Nigel Mackay, právník dvou zainteresovaných řidičů.
Konec levných jízd?
Ačkoli Uber tvrdí, že rozhodnutí soudu se vztahuje pouze na dva konkrétní řidiče, dá se předpokládat, že by s podobným výsledkem musel počítat i v dalších případných soudních sporech. Verdikt se tak může nepřímo dotknout až třiceti tisíc řidičů Uberu v Británii, stejně jako dalších více než sto tisíc lidí, kteří si přivydělávají v rámci sdílené ekonomiky.
Uber se s podobnými snahami řidičů potýká i v dalších zemích a britský verdikt může jeho pozici zhoršit. Pokud by k podobným rozhodnutím docházelo i v jiných státech, výrazně by stouply náklady na provoz, stejně jako jeho obchodní model, založený na levných jízdách.
Společnost se sídlem v San Francisku se proti rozhodnutí odvolá. Dlouhodobě argumentuje tím, že drtivé většině řidičů vyhovuje současný model, kdy jsou pány svého času. V červnu si za tímto účelem nechala zhotovit průzkum, ze kterého vyplývá, že 68 procent řidičů nemá nastavený pevný týdenní počet hodin a 41 procent si čas na jízdy uzpůsobují podle svých dalších aktivit.
| Výnosy sdílené ekonomiky mají do čtyř let stoupnout více než trojnásobně. Čtěte více: Výnosy sdílené ekonomiky stoupnou do roku 2020 na půl bilionu korun  |
„Naprostá většina řidičů, kteří využívají aplikaci Uberu, si chce zachovat svobodu a flexibilitu a jezdit jen tak, jak sami chtějí,“ tvrdí Jo Bertramová, regionální ředitelka Uberu pro Británii, Irsko a Skandinávii.
Rozhodnutí zaměstnaneckého tribunálu vyvolalo v Británii další debatu o sdílené ekonomice. Podle Seana Nesbitta z mezinárodní právnické firmy Taylor Wessing jím přijde Uber o stovky milionů liber ročně, přičemž jde pouze o začátek. Studii o dopadech sdílené ekonomiky už si vyžádala i britská premiérka Theresa Mayová.
Podle průzkumu společnosti Citizens Advice je v Británii 460 tisíc lidí nesprávně označováno za osoby samostatně výdělečně činné a Británie tím ročně přichází o 314 milionů liber (9,5 miliardy korun) na daních.
Dále čtěte:
Temná strana sdílení. Města i státy řeší, jestli jim nové služby nepřerostly přes hlavu
Uber má za dva roky v Praze čtvrt milionu registrovaných klientů
