Zatímco některé pražské čtvrti za posměchu značné části svých obyvatel vyhlašují klimatickou nouzi, v nouzi zcela reálné se ocitá český premiér. Minulý týden došel na křižovatku, na níž se musí rozhodovat mezi svým byznysem a majetkem na straně jedné a takřka absolutní politickou mocí na straně druhé. Obě cesty jsou značně riskantní a obě mohou skončit v pekle.
Dvě zprávy o auditu evropských dotací, které dorazily do Prahy, jsou pro Andreje Babiše zdrcující, jakkoli bylo zcela marné čekat opak. A jakkoli jsou učesané a mírné v tom, že reflektují českou úpravu konfliktu zájmů, moc se nezabývají tím, co platilo v Evropě už před naším přijetím lex Babiš.
Matka i dcery v maléru
Je nesporné, že Agrofertu se nevratně, tedy minimálně po dobu výkonu jakékoli vládní funkce svého reálného majitele, uzavřely cesty k nenárokovým dotacím.
Ztráta přísunu vyšších stovek milionů korun nemusí být sama o sobě pro Agrofert fatální, byť způsobí problémy s úvěrujícími bankami, kterým najednou nebudou vycházet čísla o návratnosti prováděných investic. Ale Agrofert by návazně měl přijít i o státní zakázky, které jsou pro některé jeho části zcela zásadní. Preol své MEŘO nikomu jinému než Čepru v tomto množství neprodá, bez zakázek Lesů ČR se neobejde lesnická část holdingu a bez zakázek na skladování obilí a dalších potravin u Státní správy hmotných rezerv budou v maléru zase jiné dcery Agrofertu. A těch položek může být ještě mnohem více.
Když k tomu přičteme zhoršující se hospodaření celého koncernu, na čemž se podílí bezpochyby i to, že majitel nemá čas dohlížet na nejrůznější manažerská rozhodnutí, dostáváme hodně pesimistický obrázek. Mimochodem pro Babiše musela být hodně nepříjemná informace evropských auditorů o tom, že manažer firmy Cerea zřejmě poněkud ohnul výběrové řízení a nakupoval stroje do sušáren z firmy svého bratra. Tam šlo totiž nejen o dotace, ale i jeho peníze.
Prodat, ustoupit, či odstoupit?
Východisek ze současné situace je velmi omezené množství. Babiš nyní hraje o čas a objektivně ho má dost nejméně do konce letošního roku, než evropské audity projdou standardními kolečky připomínkování a budou uzavřeny, což lze z české strany zdržovat. Nejčistší by bylo Agrofert prodat, což však reálně není možné.
Vzhledem kjeho velikosti a komplexnosti těžko najde kupce, a i kdyby našel, půjde o vyjednávání nejméně na rok.
Nejlogičtější apro jiného člověka asi i nejpřijatelnější je rychlá náprava stavu. Tedy změna smluv zakládajících svěřenský fond tak, aby byl opravdu mimo kontrolu premiéra. K tomu je potřeba odstranit stav, kdy může majetek ve fondu kdykoli převést zpět na sebe, je jediným beneficientem fondů a má absolutní kompetence vůči jeho správcům. To však s vysokou pravděpodobností nebude pro Babiše přijatelné. Zvláště když nad jeho další politickou kariérou houstnou „temná mračna“ s tisícovkami demonstrantů protestujících proti jeho politice.
0 obžalobě v kauze Čapího hnízda nemluvě. Po příštích sněmovních volbách se, 1 pokud vyhraje, může ocitnout v izolaci, a to nejen bez firmy, ale i bez šance na sestavení vlády.
Druhou variantou je ústup. Odchod z vládní funkce a zavedení modelu Kazcynsky, kdy bude zcela ovládat premiéra i ministry a sám bude bez exekutivní funkce. To mu formálně umožní dále čerpat dotace, získávat veřejné zakázky a mít to vše stále pod kontrolou. Musel by se ale vzdát svého hypertrofovaného ega a zbavit se chorobné nedůvěřivosti vůči spolupracovníkům. Tomu se bude zuby nehty bránit, ale je dost pravděpodobné, že ktakovému kroku bude nakonec dotlačen a dotační Palermo bude zachováno.
Poslední variantou je Babišův úplný odchod z politiky, což má ale četná úskalí. Tím hlavním je strach z odvety, kterou Agrofertu přichystají dnes opoziční politici. O dotace a státní zakázky může přijít úplně stejně, jako kdyby v politice zůstal. Podmínkou schůdnosti takové varianty je nějaká důvěrná a skrytá dohoda o „mírovém odchodu“. Tu ale těžko uzavře s politiky. Ale může se dohodnout se svými mocnými miliardářskými kolegy, jejichž politický vliv je nemalý, a ani oni nemají zájem na nějaké politicko-byznysové válce. 0
Babiš se může dohodnout se svými mocnými miliardářskými kolegy, jejichž politický vliv je nemalý, a ani oni nemají zájem na nějaké politicko-byznysové válce.
O autorovi| Pavel Páral, paralp@mf.cz
