Řecko
Jestliže jste každým dnem očekávali, kdy zadlužené Řecko definitivně zbankrotuje, jeho premiér Lucas Papademos nyní poskytl uspokojivou odpověď. V březnu. „Bez dohody s trojkou a bez dalšího financování čelí Řecko bezprostřednímu nebezpečí nekontrolovatelného krachu,“ uvedl premiér. Za „upřímnými“ slovy se ale skrývá poměrně účelová snaha vytvořit tlak jak na mezinárodní věřitele, tak na domácí politické strany. Dle říjnové dohody by země měla získat další megapůjčku ve výši 130 miliard eur, přičemž privátní majitelé řeckých dluhopisů (především banky a fondy) by měli Řecku odpustit až 50 procent hodnoty všech dluhů. Na podmínkách se ale země stále nebyla schopna s investory dohodnout, přestože dle plánu mělo být jasno do konce loňského roku.
Březnový termín, jakkoli jde o blaf, je velmi reálný. V onom měsíci má Řecko splatit další část dluhů, tentokrát ve výši 14,5 miliardy eur. Vláda už si nemá kde půjčovat, neboť od dluhopisového trhu je zcela odříznuta. Sice ještě může čerpat z původního loňského záchranného balíčku, jehož šestá tranše by měla k Akropoli dorazit právě v březnu, jde však o „pouhých“ pět miliard eur. Jediným způsobem, jak Řecko může běh země dále financovat, je vydáváním poukázek s tříměsíční splatností s poměrně vysokým úrokem.
Podle deníku Wall Street Journal řecké blafování splnilo svůj účel a dohoda o nové pomoci údajně spěje pomalu ke konci. Komerční banky vyjednávající s vládou již souhlasily s podmínkami odpuštění dluhu. Jako „protislužbu“ získají nové dluhopisy v podstatně nižší hodnotě a v případě jejich nesplacení jim připadnou aktiva patřící řeckému státu. Pokud bude pomoc schválena, dosáhne v roce 2020 Řecko zadlužení ve výši 120 procent HDP (bez schválení by to bylo 160 procent HDP). Inu, žádné nadějné vyhlídky, ale přesto krok k lepšímu.
I když se přece jen podaří bankrot odvrátit, stále se neobjevilo řešení příčin současných problémů ani na řecké, ani na celoevropské úrovni. Papademova vláda stále nebyla schopna rozběhnout slíbené reformy: privatizační programy zamrzly, státní správa je neefektivní a úniky daní dosahují děsivých rozměrů. Stejně tak zůstává problém obchodní bilance země (Řecko má jen mizivý export) a její cenová hladina. Bude-li se zuby nehty držet eura, nebude moci devalvovat a žádné ekonomické oživení ji nečeká.
