Novým velvyslancem v Rusku by se měl stát exministr obrany Miroslav Kostelka
Český velvyslanec v Rusku Jaroslav Bašta může konečně balit kufry a myslet na návrat do vlasti. Premiér Jiří Paroubek si totiž vybral jeho nástupce a oznámil ministerstvu zahraničí, že má začít připravovat Baštovo odvolání. Jméno svého favorita diplomatům neoznámil, zdroje týdeníku EURO však tvrdí, že jde o jeho poradce pro obranou politiku a exministra obrany Miroslava Kostelku. Ten už zkušenosti z diplomacie má - několik let byl českým vojenským atašé v Kanadě.
Prezidentův blok.
Pátrání po novém zástupci Česka v Moskvě se vleče už bezmála dva roky. Loni na jaře to přitom vypadalo hodně nadějně, to když se - tehdy ještě Grossova - vláda rozhodla pro zkušeného diplomata, českého zástupce při Severoatlantické alianci Karla Kovandu. Ten prošel sítem na ministerstvu zahraničí, ruku pro něj zvedla i většina členů vlády. Proti se ale v poslední fázi postavil prezident Václav Klaus. Jeho veto podle všeho motivovaly staré osobní spory z dob krize kolem Kosova. Klaus se v té době stavěl proti vojenskému zásahu sil NATO, podporoval spíše diplomatické řešení. Kovanda se odvážil takový vlažný postoj veřejně kritizovat: „Postoj České republiky je v NATO vnímán jako politická nezralost.“ Málem tehdy přišel o místo. Českou diplomacii však nakonec přece jen opustil, letos na jaře se dal do služeb Evropské unie. Stal se zástupcem ředitele Generálního ředitelství Evropské komise pro vnější vztahy.
O post v Moskvě poté neoficiálně projevil zájem i náčelník Klausovy „hradní“ vojenské kanceláře, generál Vlastimil Picek. Když ale zjistil, že by neměl šanci získat podporu vlády, změnil názor. Hrad však jeho diplomatické ambice vždy popíral. Dalším horkým favoritem na Baštova nástupce byl po dlouhou dobu sociálnědemokratický šéf zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Vladimír Laštůvka. „Zdálo se, že by to bral jako důstojný závěr své dlouholeté politické kariéry. Moskva ho opravdu lákala, byla to pro něj výzva, “ řekl týdeníku EURO Laštůvkův známý, který si nepřál být jmenován. Vysazení Laštůvky do Ruska prý bylo součástí plánované složité rošády, která měla zpacifikovat jak jeho, tak dalšího rebela v sociální demokracii, exministra zahraničí Jana Kavana. Současný velvyslanec v Rusku Bašta by se podle připraveného scénáře vrátil do Prahy a stal by se náměstkem ministra zahraničí Cyrila Svobody. Laštůvka by odcestoval na čtyři roky do Ruska a na jeho místo ve vedení zahraničního výboru sněmovny by nastoupil exministr Kavan.
I z této sofistikované konstrukce nakonec sešlo. Bašta sice možná na ministerstvo ke Svobodovi nastoupí, Laštůvka ale do Moskvy neodjede. Zdá se, že není favoritem ministerského předsedy Jiřího Paroubka. V politických a diplomatických „kuloárech“ začal v posledních týdnech kdosi rozšiřovat informaci, že Laštůvka ztratil o Moskvu zájem. „Čekal už zřejmě příliš dlouho - blíží se mu sedmdesátka - a navíc by musel požádat o bezpečnostní prověrku. Už se mu do toho moc nechce,“ tvrdí zdroj týdeníku EURO, který se s Laštůvkou dobře zná.
Samotný Laštůvka ale tuto hypotézu, alespoň veřejně, popírá. „Taková situace může nastat, ale zrovna teď to opravdu není aktuální,“ řekl. V rozhovoru na toto téma pak odmítl pokračovat: „Nikdy jsem se k těm spekulacím nevyjadřoval a tuto tradici nehodlám porušit,“ ukončil debatu.
Mládí vpřed!
Po odchodu Stanislava Grosse a příchodu ještě pragmatičtějšího Jiřího Paroubka se objevily informace o tom, že nový premiér hodlá do Ruska vyslat „někoho mladšího“. Nejprve se spekulovalo o státním tajemníkovi ministerstva zahraničí Vladimíru Zavázalovi. Ten se na dané téma nechtěl bavit, nicméně takovou možnost nepopřel. „Přece víte, že otázky nominací na velvyslanecké posty patří k utajovaným až do chvíle udělení agrément přijímající stranou,“ sdělil týdeníku EURO. „Stopa Zavázal“ ale postupně vychládá, podle diplomatických a vládních zdrojů by měl státní tajemník daleko větší zájem o post velvyslance v Římě.
Po Zavázalovi se začalo hovořit i o bývalém náměstkovi z ministerstva financí a současném ekonomickém poradci premiéra Janu Mládkovi. I on je poměrně mladý, navíc patří mezi ty sociální demokraty, kteří berou členství ve straně jako součást kariéry. Fakt, že byl ve hře, s odstupem potvrzuje i sám Mládek: „Ano, před pár týdny jsem byl osloven, jestli bych to nevzal,“ přiznal. On sám by proti odjezdu do Ruska nic neměl. „Vážně bych o tom uvažoval,“ řekl, „ale už byl určen jiný člověk.“
Relativně možné věci.
Kdo že to „byl určen“? Jaký „jiný člověk“? To zatím kupodivu s naprostou jistotou nevědí ani na ministerstvu zahraničních věcí. „Premiér nám prostě sdělil, že máme připravit Baštovo odvolání z Ruska,“ uvedl zdroj týdeníku EURO z Černínského paláce. Bašta je v Moskvě od září 2000, velvyslanci jsou obvykle střídání po čtyřech letech. „Když jsme Paroubkovi řekli, že velvyslance můžeme odvolat až v okamžiku, kdy bude vybrán jeho nástupce, premiér nám odpověděl, že už vybrán byl. Jméno ale neprozradil,“ dodává diplomat. Zdroje týdeníku EURO se nyní shodují na tom, že Paroubek se rozhodl pro svého bezpečnostního poradce Miroslava Kostelku.
Čtyřiapadesátiletý Kostelka má za sebou dlouholetou kariéru v české armádě. Prošel prakticky všemi velitelskými funkcemi, jen pozici náčelníka generálního štábu mu v roce 2002 „vyfoukl“ brigádní generál Pavel Štefka. Toho totiž preferoval přímo vrchní velitel ozbrojených sil prezident Václav Havel, zatímco Kostelka měl „pouze“ podporu tehdejšího ministra obrany Jaroslava Tvrdíka. Tvrdík to ale Kostelkovi vynahradil, udělal z něj svého prvního náměstka. Když pak v létě 2003 Tvrdík z vlády odcházel, doporučil Kostelku úřadujícímu předsedovi vlády Vladimíru Špidlovi za svého nástupce. Po Špidlově pádu a nástupu Stanislava Grosse získali ministerstvo obrany unionisté. Generál v záloze Kostelka se stal bezpečnostním poradcem nového premiéra. Grossův nástupce Paroubek ho „podědil“.
Kostelka má jediný „škraloup“ – za totality by členem komunistické strany. Prošel ale prověrkou Národního bezpečnostního úřadu na nejtvrdší stupeň „přísně tajné“, takže si zřejmě s KSČ příliš nezadal.
Vzhledem k tomu, že jmenování nových diplomatů je citlivá záležitost, kterou státy oznamují až po projednání na všech úrovních a schválení přijímající zemí, dá se očekávat, že vláda Kostelkovu kandidaturu nyní veřejně nepotvrdí.
Samotný Kostelka ale možnost, že v Moskvě vystřídá Baštu, nepopřel. „Nikdy se nevyjadřuji k věcem relativně možným, ale nejasným,“ řekl týdeníku EURO.
Kdo se směje naposledy…
O exponovaný post českého ambasadora v Moskvě se vedou pokaždé velmi tvrdé politické boje na nejvyšší úrovni. Překvapivě ještě tvrdší než o diplomatické posty v jiných, strategicky důležitějších státech nebo institucích, například ve Spojených státech, NATO nebo Evropské unii. Zdejší vlády přikládají Rusku minimálně od poloviny 90. let značnou důležitost. Zřejmě i proto mají v posledních letech v „bitkách“ o českého zástupce v Kremlu šanci výhradně bývalí členové vlády.
V letech 1996 až 2000 Česko v Rusku reprezentoval bývalý federální ministr obrany Luboš Dobrovský. Po něm nastoupil exministr Zemanovy vlády a šéf akce „čisté ruce“ Jaroslav Bašta. Ani s Baštou to v roce 2000 nebylo nijak jednoduché. Tehdejší ministr zahraničí Jan Kavan měl nejprve úplně jiného favorita. Nominoval do Ruska českého velvyslance v Jugoslávii Ivana Bušniaka, absolventa Moskevského institutu mezinárodních vztahů, který mu pomáhal s nechvalně známou „česko-řeckou iniciativou“.
Tehdejší prezident Václav Havel se ale ke kandidatuře Bušniaka zachoval úplně stejně jako o několik let později prezident Václav Klaus k návrhu Karla Kovandy: uplatnil své veto. A navrhl protikandidáta - velvyslance v Polsku Karla Štindla. Neprošel ani Bušniak, ani Štindl. Smát se mohl až Jaroslav Bašta.
