Minulý týden se premiér Petr Nečas setkal s politickou špičkou Evropské unie a Severoatlantické aliance. Ačkoli to byla jeho premiéra v roli ministerského předsedy, v Bruselu už leckoho zná. Coby ministr vlády předsedající země EU zažil řadu unijních debat. Proto působil vcelku vyrovnaně i ve chvíli, kdy se původní obsah jednání, kvůli němuž se do Bruselu slétly hlavy států a šéfové vlád celé sedmadvacítky, zcela změnil.
Summit měl především odpovědět na otázku, jak se bude trestat nedodržování společných pravidel fiskální disciplíny, ale nakonec ji převálcovalo jiné téma – Romové. Bouře přišla s neústupným postojem francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, jenž se během čtvrtečního pracovního oběda pohádal s předsedou Evropské komise Josém Manuelem Barrosem. Komisi se totiž nelíbí nucené navracení Romů do zemí, odkud do Francie přijeli. Emotivní diskusi a výměnu názorů Nečas komentoval pouze slovy, že jednání, při nichž se zvýší hlas, zažil během své politické kariéry už mnoho. Starého „mazáka“ proto Brusel se svými vrtochy nepřekvapil, fyzicky jej však zmohla viróza.
Vyčerpání po dlouhých hodinách strávených na oficiálních schůzkách a v kuloárech bylo na Nečasovi patrné zejména při zahájení tiskové konference s šéfem NATO, kdy premiér působil poněkud zaraženě. Již první dotazy novinářů ovšem vybudily politikovy naučené návyky.
A jak zapůsobil na euroúředníky? „Nebudeme si nic nalhávat, není to žádná těžká váha typu Merkelové nebo Camerona, je ale věcný, a vzbudil tak u partnerů respekt,“ komentovala Nečasovo vystupování unijní úřednice, jež zažila v Bruselu několik českých premiérů. Dodala také, že Češi prosadili do závěrů summitu pasáž o Východním partnerství a nebáli se říci „ne“ bankovním poplatkům, což bylo vyjednávači vnímáno jako úspěch naší delegace.
Nečas také lobboval během svých setkání s představiteli Evropské komise a Rady EU za expremiéra Mirka Topolánka, jenž chce šéfovat Mezinárodní agentuře pro energii (IEA) při Organizaci pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Česko se snaží, aby byl Topolánek společným kandidátem EU. Podle diplomatických zdrojů týdeníku EURO se Topolánkova podpora rýsuje především ve východoevropských členských zemí unie.
