Náměstek, který zodpovídá za stav českého vězeňství, zůstává na ministerstvu spravedlnosti i za Pospíšilova nástupce
Vzpomínáte si ještě na měsíc a půl staré oficiální zdůvodnění posledního vládního vyhazovu? Jiří Pospíšil (ODS) ve funkci šéfa justice manažersky selhal, protože v době velkého škrcení výdajů požadoval pro svůj resort více peněz. Premiér „šetřivé“ vlády Petr Nečas (ODS) mu vyčítal, že požaduje navýšení o jednu miliardu korun.
Na rozdíl od Pospíšila ale na ministerstvu „přežil“ jeho první náměstek Daniel Volák (ODS), který tuto funkci zastává od loňského dubna. A to přestože má na starost právě vězeňství, o kterém se v souvislosti s Pospíšilovým odvoláním hovořilo. Právě kvůli kritické situaci v přeplněných a personálně poddimenzovaných českých žalářích totiž ministr žádal více peněz. Záhy po exministrově odvolání byl dokonce jedním ze dvou favorizovaných kandidátů na post ministra spravedlnosti. Prvním náměstkem, a tedy pravou rukou ministra, je i v době, kdy tuto pozici zastává Pavel Blažek (ODS). Záhy po jeho nástupu do funkce začalo vyšetřování ministerské komise, která měla zjistit, zda došlo k manipulaci s dokumenty týkajícími se návrhu na jmenování Lenky Bradáčové vrchní státní zástupkyní, již vede právě Volák. Přestože práce komise ještě neskončila, nechal se Volák v médiích slyšet, že náměstek Filip Melzer dokumenty převzal neoprávněně, neboť byl na ministerstvu zaměstnán jen na zkrácený úvazek.
Melzer už po Blažkově nástupu podal výpověď, ale ve chvíli, kdy byl Volákovou komisí nařknut z pochybení, odstoupil s okamžitou platností. Jakékoli pochybení přitom odmítl. Nečasův informátor?
Kdo je onen muž, o kterém exministr Pospíšil v rozhovoru, který poskytl Lidovým novinám záhy po svém odvolání, naznačil, že možná nosil premiérovi informace z ministerstva?
Byl skutečně informátorem nasazeným ze Strakovky? „Něco takového absolutně vylučuji. A myslím, že pan Pospíšil, kterého si velmi vážím, by nic takového médiím nikdy neřekl,“ tvrdí Volák.
Na ministerstvo se litvínovský advokát dostal před více než rokem díky tomu, že se zde uvolnilo místo prvního náměstka po Janu Kubatovi (ODS). Ten ve sněmovně nahradil Petra Gandaloviče (ODS), jmenovaného tehdy velvyslancem ve Spojených státech. Gandalovičovo jméno se ostatně v životopise Voláka objevuje častěji, první náměstek ale odmítá, že by se na ministerstvo dostal díky němu. „Vybrali si mě dva lidé, jednak můj předchůdce Jan Kubata a také Jiří Pospíšil. S oběma jsem se poměrně dobře a dlouho znal,“ říká Volák. Exministr se ale vyjádřil v jiném duchu: „Tehdy to bylo čistě politické rozhodnutí. Ale to je na ministerstvech běžné, respektoval jsem to,“ řekl nedávno Pospíšil Hospodářským novinám. Málem ministrem Na otázku, jak je možné, že zůstal náměstkem, který má na starost právě vězeňství, i po nástupu nového ministra, má Volák jasnou odpověď: „Jiří Pospíšil nebyl odvolán kvůli požadavkům týkajícím se vězeňství. To je naprostý nesmysl, který si novináři od sebe vzájemně přebírají. Pan premiér nic takového neřekl.“
Petr Nečas na tiskovce k exministrově odvolání sice o vězeňství opravdu nehovořil, ale zmínil „manažerské selhání“, které souviselo s tím, že Pospíšil žádal navýšení rozpočtu o jednu miliardu. Kam měla putovat, bylo jasné. A ve stejný den to médiím potvrdila vicepremiérka Karolína Peake (LIDEM): „Pan ministr přišel s požadavkem na poměrně značné finanční navýšení ve svém resortu. Argumentoval především situací ve vězeňství,“ řekla s tím, že pro tuto oblast nepřinesl žádná systémová řešení a jen požadoval další a další peníze.
Proč premiér nežádal také hlavu prvního ministrova náměstka, se týdeník Euro nedozvěděl, neboť Nečas je v současné době na dovolené. Stejně jako Blažek, na kterého směřovala otázka, jak je se svým náměstkem spokojen. „Mohu vám odpovědět za pana ministra, je spokojen. Máme na vězeňství stejný názor a shodujeme se, že je výrazně podfinancované,“ uvedl Volák.
Proč tedy byl Pospíšil vlastně odvolán?
„K tomu se vůbec nebudu vyjadřovat. Je to premiérova věc, má ústavní právo odvolat kdykoli kteréhokoli ministra a důvod vůbec nemusí uvádět,“ říká Volák.
Ještě předtím, než Nečas vybral Pospíšilova nástupce, se spekulovalo o Volákově jmenování ministrem. K tomu, že se tak nestalo, přispěl zřejmě fakt, že jeho manželka Naďa Voláková, která je okresní státní zástupkyní v Mostě, právě čelí kárné žalobě pro odborné pochybení. Shodou okolností ji obdržela z Krajského státního zastupitelství v Ústí nad Labem, tedy z bývalého působiště Lenky Bradáčové. Volákovo případné rozhodování týkající se jejího jmenování či nejmenování do funkce vrchní státní zástupkyně by proto mohlo být vysvětlováno i osobními motivy.
V Litvínově je známý Volák na ministerstvo přišel z komunální politiky, necelé dva roky byl litvínovským starostou.
Jméno severočeského advokáta, který se specializuje na správní a finanční právo, veřejné zakázky, stavební řízení a insolvence, se ale v médiích začalo objevovat už v době, kdy byl předsedou litvínovské ODS, radním na tamním magistrátu a krajským zastupitelem.
Od roku 2003 byl jedním z právníků, kteří zastupovali město. V roce 2004 s ním uzavřel smlouvu Ústecký kraj – na jeho náklady měl zastupovat občany, kteří se dostanou do sporu o majetek se sudetskými Němci.
Ještě více ale Volák proslul zastupováním lidí z litvínovského podsvětí s vazbami na lokální politiku. Alespoň to vyplynulo z analýzy, kterou si před třemi lety nechalo zpracovat ministerstvo vnitra. „Část kriminálních živlů má vazbu na zastupitelstvo města,“ citoval ze zprávy on-line deník Aktuálně.cz. Volák jako právník zastupoval například manžela litvínovské radní Dagmar Mandíkové Ladislava. Ten byl obviněn z nelegálních obchodů s naftou, při nichž měl spolu s dalšími lidmi obrat stát o bezmála 154 milionů korun.
Zastupoval i Dalibora Divkoviče, který byl obviněn v kauze útoku na zpěváka a majitele jednoho z litvínovských klubů Martina Maxu, a krátce také muže, který zmlátil palicí jednoho ze svědků tohoto mediálně velmi sledovaného případu. Kauza souvisela se svérázným „podnikáním“ dalšího z litvínovských politiků. Vymahačská firma Martina Macháčka a Kamila Havelky posílala své lidi do litvínovských klubů, kde napadali náhodné hosty, následně pak za „klid zbraní“ požadovali „výpalné“. Poté, co byl jeden z Havelkových kamarádů Martin Klika (ČSSD) zvolen místostarostou města, stal se Havelka místopředsedou litvínovské ČSSD a byl jmenován do komise rady města péče o obyvatelstvo.
Starostou po puči V roce 2009 se stal Volák starostou Litvínova.
Na pouhé dva roky a v důsledku převratu uvnitř tamní ODS. Vystřídal tehdy svého stranického kolegu Milana Štovíčka, který v důsledku puče přestoupil k Věcem veřejným a dnes je členem strany LIDEM.
Šťovíčkův pád souvisel s „velrybářskou“ aférou. Vedení ODS začalo prošetřovat podezřelé nábory nových členů na severu Čech. Několik organizací se tam ze dne na den rozrostlo o stovky členů. Kontrola ale skončila paradoxním výsledkem, kdy vedení ODS odebralo licenci litvínovskému sdružení, v jehož čele tehdy Šťovíček stál. Důvodem nebyl podezřelý nábor nováčků, ale naopak to, že zdejší sdružení odmítalo nové členy přijímat.
Za svého krátkého starostování Volák proslul hlavně tím, že se inspiroval postupem bývalé chomutovské primátorky Ivany Řápkové vůči „nepřizpůsobivým“, prosazováním prolomení těžebních limitů, za což od firmy Czech Coal požadoval náhradu ve výši jedné miliardy korun, tažením proti deregulaci nájemného či prodejem městských bytů za ceny shodné s těmi, za které se privatizovalo před patnácti lety. Populistické kroky ale nezabraly a Volák se po posledních volbách poroučel.
Gandalovič i Kindl V severních Čechách měl Volák zřejmě blízko k ústeckému primátorovi a později ministru Petru Gandalovičovi. Na jeho návrh se Volák stal členem dozorčí rady státního podniku Lesy ČR. Gandalovič jej později odvolal, aby ho následně jmenoval členem představenstva Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu, kde nahradil Gandalovičova prvního náměstka Iva Hlaváče.
Ze severních Čech má Volák i jinou známost, jíž je známý právník a bývalý děkan Západočeské univerzity v Plzni Milan Kindl.
Ten svou advokátní praxi provozuje mimo jiné i v Chomutově. V roce 1996 obhájil Volák svůj doktorský titul u komise, v níž seděl Kindl, který byl oponentem jeho rigorózní práce. Její úroveň ale není možné posoudit, v knihovně školy se nenachází.
S Kindlem Daniel Volák navíc zasedá v Rozhodčím soudu při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Zviditelnili se začátkem letošního roku svérázným nálezem, o jehož autorství se dělí. Odbornou veřejnost i obchodníky pobouřili rozhodnutím, že před sklizní nelze uzavřít platnou kupní smlouvu na semeno hořčice (Euro 4/2012). Nálezem vlastně popřeli pravidla, na kterých je postaveno fungování světových komoditních burz. O vazbách soukromého zemědělce z Mostecka, který tak díky nim vyhrál spor se svým odběratelem, lze jen spekulovat.
Volák proslul zastupováním lidí z litvínovského podsvětí s vazbami na lokální politiku
O autorovi| Pavla Kreuzigerová • kreuzigerova@mf.cz
