Domácí producenti se bojí ostré konkurence velkochovů
Společnost Česká drůbež, jejímž majitelem je německý podnikatel Stefan Pohlmann, si v západních Čechách naplánovala výstavbu velkokapacitních drůbežáren pro 1,8 milionu kusů drůbeže. Podle vzrušených reakcí ekologických aktivistů a z větší části i místních obyvatel tím má ohrozit průmyslem netknuté životní prostředí Chodska. Těmto obviněním se samozřejmě brání. Producenti kuřat a vajec vidí ve společnosti Česká drůbež vážnou hrozbu. Místní zemědělci nicméně Pohlmannovy plány vítají.
A co česká vejce.
Čeští chovatelé drůbeže reálné obavy z ohrožení svých zájmů vyjádřili na počátku tohoto roku. Nový podnik by podle Českomoravského svazu výrobců a zpracovatelů drůbeže a vajec měl zvednout tuzemskou výrobu vajec asi o třetinu. Šéf tohoto producentského sdružení František Novák upozorňuje, že v posledních letech sice klesla produkce vajec v ČR zhruba o třicet procent na 1,6 miliardy kusů ročně, ale stále existuje nadvýroba ve výši 100 až 150 milionů kusů. Přitom společnost Česká drůbež předpokládá výrobu až půl miliardy vajec ročně.
Čeští producenti nevěří deklarovanému záměru firmy exportovat konzumní vejce na jiné trhy. Zástupci svazu se obávají, že by podnik velmi rychle vstoupil do sítí obchodních řetězců v rámci ČR, odkud by české producenty vytlačil, protože by nabízel n ižší ceny.
Proto čeští slepičáři podporují argumenty aktivistů, demonstrujících proti stavbě. Kritizují spolu s nimi ekologickou zátěž krajiny největší koncentrací chovu drůbeže v republice a zřejmě i v zemích Evropské unie i zátěž krajiny dopravou a emisí čpavku.
A co česká drůbež.
Kromě 1,2 milionu kusů nosnic hodlá firma provozovat i chov 600 tisíc kusů jatečných kuřat. V republice se dnes chová celkem asi 30 milionů kusů drůbeže, takže 600 tisíc navíc by nemělo mít vážný vliv. Situace je ale složitěj ší. Výrobu drůbežího masa provází již několik let cenová krize. Producenti vyrábějí pod hranicí nákladů, které činí 25 korun na kilogram drůbežího masa. Nákupní cena kuřat v druhé polovině letošního roku přitom klesla až na 20 korun za kilogram.
Významní vlastníci drůbežích jatek si stěžují, že vinu za tento stav nese stát, který má dohlížet na dodržování hygienických standardů přijatých po vzoru EU. Protože státní veterinární správa prý nevyžaduje na všech zpracovatelích, aby plně dodržovali pravidla skladování a chlazení drůbeže, udržuje při životě mnoho neperspektivních producentů, kteří tato kritéria nesplňují. Aby přežili, jdou cestou snižování cen, čímž udržují přebytek na trhu a sráží cenovou hladinu v ce lé zemi. Podle jednoho z drůbežářských podnikatelů se Němci snaží výrobu drůbežího masa a vajec přesunout do ČR právě proto, aby se vyhnuli plnění těchto podmínek. Drůbežáři tvrdí, že by se tak situace ještě vyhrotila a ještě větší škodu b y měli ti, kteří perspektivu mají, do modernizace technologií investovali a pravidla dodržují.
Proti všem.
Společnost s ručením omezeným Česká drůbež od počátku tajila, komu vlastně patří. Teprve minulý týden jednatel firmy Petr Červený šel s barvou ven: jediným společníkem je německý občan Stefan Pohlmann. Jeho otec Anton se ve své zemi těší přezdívkám „kuřecí baron a „vrchní trýznitel zvířat a za kriminální delikty související s chovem hospodářských zvířat byl v Německu pětkrát trestně stíhán. To je možná důvod, proč se jeho syn v ČR choval tak opatrně.
Ekologičtí aktivisté vytvořili spolu s místními lidmi, kteří nejsou podnikatelsky angažováni v zemědělství, mezioborovou pracovní skupinu pro drůbeží velkochovy. Pod společnou hlavičkou se vehementně staví Pohlmannovi na odpor. Upozorňují, že jakákoli dohoda mezi zemědělci, úřady a dalšími zainteresovanými subjekty může být později porušena. „Já jejich útoky považuji za naprosto primitivní. Zpočátku tito odpůrci protestovali proti ničení životního prostředí a týrání zvířat, ale nyní se jejich zájem týká jen toho, kdo je vlastně investorem, diví se jednatel firmy Červený.
Protiútok.
Společnost s německým kapitálem se mezitím dohodla s místními zemědělci, kteří jsou pro ni přirozeným partnerem. Zemědělci si totiž uvědomili, že drůbežárny v sousedství by jim mohly zajistit levné hnojivo v podobě drůbeží ho trusu a usnadnit dosud obtížný odbyt krmného obilí. „Drůbežárna tohoto rozsahu nám umožní osev zhruba sedmi tisíc hektarů zemědělské půdy a použití trusu jako hnojiva vytlačí hnojení chemické, potvrzuje předseda okresní agrární komory v Domažlicích Zdeněk Hynčík. Obě strany tyto styčné body podle vyjádření Červeného „předběžně dohodly .
