Bohatá mi připadala jako dobrá následovnice
EURO: Proč se tak silně zastáváte své nástupkyně v čele statistického úřadu? OUTRATA: Myslím, že je velmi důležité, aby lidé měli představu o tom, co se stalo a jak a proč, protože nejstrašnější je, když zůstane ploché obvinění a na něj se nabalují věci. Je to rána pro Český statistický úřad a je to nebezpečné i pro národ, protože když lidé číslům nevěří, ona nenesou informaci. Nejdůležitější pro znovunastolení důvěry je opravdu pořádně vyšetřit, co se stalo. Jakmile tomu člověk porozumí, nebude to mít takový obludný rozměr: oni si tam dělají kdovíco a já tomu mám věřit. Už se tohle tvrzení změní něco jako: oni jsou troubové a tohle takhle zvorali, ale teď to napravují, takže tomu se teď už dá věřit, bude dobře. Myslím si, že Marie Bohatá udělala správně, že se snaží velice rychle získat hodnocení od objektivní instituce, tedy Eurostatu.
EURO: Soudíte, že odstoupení paní předsedkyně z funkce by nepřispělo k uklidnění situace? OUTRATA: Možná nejsem ve zcela objektivní situaci, abych mohl soudit, zda je to třeba, nebo ne. Sám jsem byl v podobné situaci v roce 1995, kdy ji zcela jistě převážně zavinili celníci. Tehdy jsem byl připraven odstoupit, ale usoudil jsem, že to nemám dělat, protože nevznikla atmosféra, ve které bych tím výrazně prospěl úřadu.
EURO: Tehdejší situace byla ale podstatně odlišná od dnešní. OUTRATA: Jistě, a proto jsem neodstoupil. Především finanční trhy nebyly tak rozvinuté, takže na tom nikdo nevydělal, ani neprodělal peníze. Mimoto jsem osobně měl důvěru. Nejen vlády, ale i občanů. Tudíž jsem byl v situaci, ve které jsem to nejlépe mohl napravit já.
EURO: A nebylo to také tím, že jste začal situaci okamžitě řešit, zatímco nyní se dost dlouho čekalo? OUTRATA: Ano. Ale nevím, zda je pravda, že se čekalo. Rád bych znal všechna fakta. Tudíž mi tolik nevadí, když se řešení odloží až na dobu, kdy budou fakta pohromadě. Také jsem kvůli tomu dal do statistického zákona odkládací klauzuli pro případy, že se předseda statistického úřadu nedohodne s vládou. Že odvolání předsedy trvá alespoň deset dnů, protože se na něm musí usnést vláda, požádat prezidenta a ten to pak provede. Samozřejmě, kdyby Marie Bohatá sama dospěla k přesvědčení, že by důvěryhodnosti úřadu prospělo, aby odešla, tak to může udělat na místě.
EURO: Prospělo by to důvěryhodnosti úřadu? OUTRATA: To opravdu neumím posoudit, opravdu ne. Jsem ještě příliš blízko té věci.
EURO: Vy osobně jste ovšem o demisi přemýšlel. OUTRATA: Tak. Napadlo mě to, ale neřekl jsem o tom nikomu. A nikdo mi to nenavrhl. Kdyby mi někdo demisi navrhl, tak jsem o ní uvažoval ještě víc.
EURO: Vysvětlení, jaké dnes statistický úřad používá, tedy že došlo k opomenutí ze strany celní správy, vám připadá pravděpodobné? OUTRATA: Připadá mi velice důvěryhodné, ovšem nevím, je-li to fakt. To by se muselo přesně zjistit. Ale mně to tehdy opravdu udělali. Vzal jsem to celé na sebe, protože alternativa byla, že bych začal ukazovat na někoho jiného na veřejnosti. Byl by z toho takový taneček „já ne, já ne, to ty, to ty“, a to by zničilo důvěryhodnost obou úřadů, aniž bychom došli k nápravě.
EURO: Pamatujete se, že by se v Kanadě nebo jinde ve světě stalo něco podobného jako teď u nás? OUTRATA: Nevzpomínám si na nic konkrétního, ale tímhle se nikdo nechlubí.
EURO: Vy jste v roce 1999 odešel z funkce předsedy Českého statistického úřadu dobrovolně? OUTRATA: Ano, ale myslím si, že jsem vyhověl přáním na určité personální uspořádání, v němž jsem byl trošku přebytečný. Ale rozhodl jsem se odejít, protože jsem splnil svůj úkol, a bylo to v tehdejší situaci daleko nejšikovnější. Marie Bohatá mi připadala jako dobrá následovnice. Kdyby měl být mým následovníkem někdo vysoce politicky angažovaný, tak bych se bil.
