Menu Zavřít

Přemyslovský lovecký hvozd

10. 11. 2003
Autor: Euro.cz

PODZIMNÍ POČASÍ A BRZKÁ TMA UŽ NEPUSTÍ TURISTY NA DALEKÉ VÝLETY. DO PŘÍRODY SE TAK DÁ VYRAZIT O VÍKENDU JEN NA PÁR HODIN. ZDÁ SE VÁM TO MÁLO? VE STŘEDNÍCH ČECHÁCH EXISTUJE ROZLEHLÁ OBLAST, KDE JE TO AKORÁT.

Šedesát hradů, zámků, tvrzí a zřícenin v srdci Čech

Přemyslovský lovecký hvozd je na první pohled nenápadné území někde mezi Berounem, Žluticemi a Rakovníkem. Když se ale podíváte pořádně na mapu, objevíte přes šedesát hradů, zámků, tvrzí a zřícenin. Šest řek a říček. Nespočet zalesněných kopců a mezi nimi desítky vesniček. Zatímco Praha se stala v době, kdy Přemyslovci vyvraždili a zotročili okolní slovanské kmeny, hlavním městem a mozkem českého knížectví, lovecký hvozd byl jeho srdcem. Tady vznikající šlechta stavěla svá sídla, sem jezdili její příslušníci na lovy, odtud zásobovali střední Čechy masem, rostlinnou stravou a později i dřevem. Tato oblast ve středověku plynule přešla do rukou králů a stala se jejich stálými državami, které málokdy zastavovali a téměř nikdy neprodávali. Díky tomu můžeme dodnes obdivovat renovované zámky a hrady jako známý Křivoklát, Točník nebo Plasy, královská města Rakovník a Beroun, ale také impozantní zříceniny Libštejna, Týřova a Krašova nad Berounkou, Valdeku v Brdech a Džbánu u Krušovic. A to nemluvíme o hledání tvrzí, které jsou mnohdy zazděny do dnešních zemědělských budov nebo z nich zbyly jen základy na návrších hluboko v lesích.

SLOVANÉ NAHRADILI KELTY

Slované si oblast Přemyslovského hvozdu neoblíbili jen tak pro nic za nic. Nastoupili totiž po Keltech, kteří z našeho území z nejasného důvodu zmizeli pár set let před Kristem. O jejich přítomnosti mluví desítky opevněných a dobře organizovaných hradišť. Jejich technika, hutnictví, hornictví i zpracování kovů o stovky let předběhly divoké slovanské a germánské kmeny, které se tímto územím přehnaly. Jedna z vědeckých teorií ovšem praví, že v době stěhování národů Keltové prostě zdegenerovali a římští historici si je proto spletli se stejně zaostalými Slovany. Možná tedy nejsme Slované, ale Keltové. Ať je to tak nebo jinak, i v novějších dějinách se dožil Přemyslovský hvozd slávy. Barokní zámky a kláštery v Plasích, ve Zbirohu, v Petrohradě nebo Hořovicích sice nejsou památkami prvního řádu, ale utvářejí ráz krajiny dodnes.

MASARYK, HAVEL I KLAUS

Výlety do Přemyslovského hvozdu vyžadují samostatnost, trochu přemýšlení a nutí překonat lenost. Žádná cestovní kancelář vás sem totiž nedoveze. Všechna místa, o kterých jsme tu mluvili, ovšem stojí za návštěvu. A jestli vás dostatečně neinspirovala, zkuste si vzpomenout na nedávnou minulost. Tady se odehrává děj většiny povídek Oty Pavla včetně zfilmované Smrt krásných srnců, a sem jezdí prezidenti (od Tomáše G. Masaryka až po Václava Klause) na odpočinek do Lánského zámku.

bitcoin_skoleni

JAK SE TAM DOSTAT?

Do romantické krajiny je nejlépe jet romantickým dopravním prostředkem. Nechte tedy auto doma a vyražte vlakem. Hlavní trať Praha-Plzeň vede přes Beroun a Zdice. Lokálka zajíždí do Křivoklátu. Další tratě propojují Rakovník, Nové Strašecí a Žlutice s Prahou. Pokud stále ještě nevíte, kudy vyrazit, zvolte osvědčenou klasiku všech turistů, trampů i dětských oddílů. Jděte buď proti proudu Střely z Rabštejna, podél Berounky ze Skryjí přes zříceninu Týřova ke Křivoklátu, nebo z Berouna přes Tetín a Koněpruské jeskyně do Králova Dvora.

  • Našli jste v článku chybu?