Německá síť, jenž rozvádí elektřinu po zemi, je ve velmi znepokojivém stavu. Její modernizace a rozvoj postupuje pomalu. S odpojováním jaderných elektráren a nárůstu kapacity z obnovitelných zdrojů hrozí to, že může zkolabovat.
Německá přenosová síť byla v zimě jen krůček před totálním zhroucením. Opakovaně. „Chyběl jen krůček k tomu, aby došlo k výpadku, tedy k takzvanému blackoutu,“ řekl Klaus Kleinekorte, technický ředitel provozovatele sítě firmy Amprion, jež působí v západní části Německa.
Důvodem pro extrémní přetížení některých částí sítě byla situace v období mezi prosincem a únorem, kdy došlo k souběhu několika faktorů. Byly nečekaně odstaveny jaderné bloky v elektrárnách ve Francii a Belgii a také jeden v jižním Německu. Rovněž nízký stav vody v alpských nádržích neumožňoval navýšit dodávky elektřiny. Dodávky ze solárních a větrných parků byly v zimních měsících také na nízké úrovni. Elektřina se musela vyrábět ze záložních zdrojů.
Jak vypadá odklon od jádra v Německu:
Konec jádra: Němci musí stavět záložní plynové elektrárny
Společnost Amprion, jež spravuje síť v sousedství s Nizozemím, Belgií a Francií, musela využívat proud od záložních elektráren – plynových a uhelných, aby výpadky pokryla. Což stálo 20 milionů eur (526 milionů korun) navíc, uvedl Kleinekorte.
I když jsou tyto faktory známé, dosud je nikdo takto „drasticky“ nepopsal, upozornil německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung. Pokud by došlo k jednomu lokálnímu přetížení, celá soustava by se mohla zhroutit. „Od prosince do února jsme byli opakovaně ve večerních hodinách tvrdě na hraně,“ postěžoval si manažer Amprionu.
Tato situace ukazuje na to, jak nutně potřebuje přenosová síť v Německu modernizovat a rozšířit své kapacity. A situace by mohla být ještě kritičtější, až se v roce 2022 odpojí ze sítě poslední německá jaderná elektrárna. „Po odpojení jaderných elektráren bude vysoká poptávka po transportu elektřiny pravidlem,“ dodal Kleinekorte.
Německé jaderné elektrárny v provozu | |||
---|---|---|---|
Název | Provozovatel | V provozu | Plánované ukončení |
Isar/Ohu 2 | PreussenElektra | 1988 | 2022 |
Brokdorf | PreussenElektra | 1986 | 2021 |
Philippsburg 2 | EnBW | 1985 | 2019 |
Grohnde | PreussenElektra | 1985 | 2021 |
Emsland | RWE | 1988 | 2022 |
Neckarwestheim 2 | EnBW | 1989 | 2022 |
Gundremmingen C | RWE | 1985 | 2021 |
Gundremmingen B | RWE | 1984 | 2017 |
Zdroj:de.wikipedia.org/wiki/Liste_der_Kernreaktoren_in_Deutschland
Jen firma Amprion investovala do výstavby nové sítě od roku 2009 tři miliardy eur (79 miliard korun). Do roku 2026 to má být dalších 5,6 miliardy eur. Ve výstavbě je nyní 200 kilometrů nového vedení a dalších 1000 kilometrů je v plánu. Podle poskytovatelů sítí v Německu je třeba pro úspěch nové energetické koncepce v Německu větší míra transparentnosti i lepší zapojení obnovitelných zdrojů do sítě.
Komplikací jsou také nízké úrokové míry pro vlastní kapitál poskytované německou federální agenturou pro rozvodnou síť (Bundesnetzagentur), jež se od roku 2019 sníží z 9,05 procenta na 6,91 a mohou omezit potřebné investice.
Mapa provozovatelů sítí v Německu
V jižním Německu podle provozovatelů chybí v přenosových soustavách výkon ve výši dva gigawatty, aby byla síť dostatečně stabilní. Agentura počítá s deficitem 1,2 gigawattů.
Výstavba tras má problémy
Výstavbu nových tras mezi severem a jihem Německa brzdí některé spolkové země. Například Durynsko. To chce přijmout zákon, který bude chránit starou hranici mezi NDR a SRN.
To by znemožnilo výstavbu energetické trasy, jež má vést pod zemí. Kudy má vést trasa ZDE.
Proti takovému návrhu ostře vystoupila německá ministryně hospodářství Brigitte Zypriesová. Tato trasa SüdOstLink je nezbytná proto, aby Německo nemuselo využívat pro transport elektřiny ze severu Německa na jih polskou a českou přenosovou síť.
Dále čtěte: