Pokud se rychle nezačne pracovat na splavnění Labe, zejména na dolním toku mezi Ústím nad Labem a česko-německou státní hranicí, nákladní lodě z této řeky zcela zmizí.
Podle odborníků i samotných rejdařů je situace stále horší a vyhlídky na její zlepšení se zmenšují každým dnem.
Labe je vedle úseku Vltavy z Prahy do Mělníka prakticky jedinou českou řekou, která má význam pro nákladní vodní dopravu. Řadu desetiletí se po něm dopravovalo zboží z českých přístavů do Hamburku. V posledních letech ale labská vodní doprava doplácí na to, že vodní cesta přestává být kvůli častým nízkým stavům vody spolehlivá, což je pro zákazníky nepřijatelné. Loňský rok byl vůbec nejhorší za posledních pět let. Přeshraniční doprava do Německa stála kvůli nízkým vodním stavům 125 dní, což je nejvíce od roku 2003, kdy to bylo 176 dní. Vyplývá to ze statistik ministerstva dopravy.
Firmy závislé na lodní dopravě odhadují škody na stovky milionů korun, někteří rejdaři dali lodě sešrotovat či je poslali do zahraničí.
„Určitě může být ještě hůře, ale už rozhodně nejsme daleko od úplného zániku lodní dopravy v České republice. Už se blíží doba, kdy zmizí z českých řek flotila nákladních lodí, která tady nyní ještě, byť ve značně okleštěném počtu, stále existuje,“ míní předseda Sekce vodní dopravy Svazu dopravy ČR Jiří Aster.
Lodě míří do šrotu
Nepříznivý vodní stav trval od počátku června s malými výjimkami až do konce roku. Podle ministerstva dopravy se tak znovu ukázala potřeba nového jezu u Děčína. Jeho výstavbě ale brání ministerstvo životního prostředí s poukazem na to, že lodě se mají přizpůsobit řece a ne naopak. Rejdaři na to reagují tím, že své lodě prodávají do šrotu. „Naše společnost byla nucena v důsledku nízkých vodních stavů v roce 2008 sešrotovat čtyři lodě o kapacitě 2700 tun, což je 108 kamionů,“ informuje jednatel společnosti Evropská vodní doprava (EVD) Lukáš Hradský. Další čtyři lodě firma vyřadila z provozu.
EVD drží údajně nad vodou přeprava na zahraničních řekách, která prý firmě umožňuje holé přežití. „Až do vypuknutí krize a výrazného poklesu poptávky po přepravě zboží v zahraničí prostor určitě byl. Teď je to výrazně horší, poptávka klesla prakticky ve všech dopravních oborech a je velký problém sehnat slušně placené relace,“ tvrdí Aster. Podle zástupkyně Sekce vodní dopravy při Svazu dopravy ČR Ireny Válové ze situace profitují kamiony. Rejdaři již také podali na stát několik žalob, v nichž žádají náhradu škod za nesplavnost Labe v řádech miliard korun. Žádné rozhodnutí zatím nepadlo.
Ohrožení některých firem
Rozladěnost neskrývá ani Jiří Hejl z logistického zastoupení firmy Posad, která se specializuje na rozměrné náklady, pro něž je lodní doprava často jedinou možností. Jako příklad uvedl šest obřích generátorů pro americkou firmu General Electric. Některé z nich musely čekat na přepravu více než měsíc a nakonec bylo nutné je riskantně přetáhnout na nízkoponorových vanách. „V přístavech leží zboží za stovky milionů korun, které nemůže být dodáno odběratelům, a smutné je to o to víc, že se jedná o podniky, které v současné době hospodářské krize jsou schopny úspěšně vyvážet,“ říká Hradský.
Podle Jiřího Hejla je dalším důsledkem mělkosti Labe malá konkurence mezi rejdaři, která vede k vyšším cenám vodní dopravy ve srovnání s minulostí. „Když už sem někdo projede, tak to chce pořádně zaplatit,“ dodává. Například na vodní cestě z Mělníka do Antverp tvoří dvě třetiny ceny úsek do Magdeburku, který přitom leží v třetině cesty. Skomírání vodní dopravy má podle Astera také cenový dopad – kde není konkurence, není šance snížit ceny. „Umožňuje to také v určitých komoditách diktát ceny a způsobuje to problémy při exportu projektových zásilek, tedy takových, které se nevejdou na železnici a lze je jen velmi těžko přepravovat po silnici,“ zdůrazňuje Aster.
Pardubice bez lodí
Přerušení prací na splavnění Labe kvůli protestům ekologů má za následek i to, že obří terminál, který vyroste v Pardubicích, se bude muset obejít bez konkurenční výhody v podobě levnější vodní dopravy. Pardubický kraj se plánů na jeho výstavbu nevzdal i přes to, že do Pardubic se po Labi nedostanou nákladní lodě. Akciová společnost Přístav Pardubice tak překladiště vybuduje alespoň ve skromnější variantě. „Bude to největší logistické centrum v kraji. Jeho výjimečnost je daná tím, že propojí všechny čtyři dopravní obory – silnici, železnici, vodu a letiště, jehož význam stále roste. V celé republice jsme jediní, kde má vodní doprava tak blízko k letišti, propojení všech čtyř dopravních oborů na vzdálenost dvou kilometrů je unikátní,“ uvádí ředitel společnosti Přístav Pardubice Michal Skalický. O termínu zprovoznění terminálu do provozu nechce ředitel hovořit. Bývalý hejtman Pardubického kraje Ivo Toman je sdílnější a tvrdí, že kontejnerový terminál bude možno otevřít do pěti let.
Naději na vybudování multimodálního logistického centra v původním rozsahu dává akcionářům Přístavu Pardubice pražské Ředitelství vodních cest. „Připravili jsme takové úpravy, kterými se eliminují výtky ministerstva životního prostředí pokud jde o vodní dílo u Přelouče. Pro nás platí platná dopravní politika, která říká, že splavnění Labe do Pardubic je významným projektem,“ podotýká Jan Bukovský, vedoucí oddělení rozvoje Ředitelství vodních cest.
Splavnění Labe slibovaly všechny vlády
Zásadním problémem, který komplikuje splavnost Labe, je neexistence plánovaných vodních děl u Děčína a u Přelouče. Přitom podle Astera všechny vlády od roku 1990 deklarovaly podporu lodní dopravě. „Bohužel však přitom také žádná z nich neudělala téměř nic konkrétního. Vždy to zůstalo jen u proklamací a vládních usnesení, která se nikdy neplnila,“ říká šéf sekce vodní dopravy Jiří Aster.
Podle jeho slov, ke kterým se však přidávají i další odborníci, včetně například ředitele Ředitelství vodních cest ČR Miroslava Šefary, je prakticky neřešitelným problémem účast Strany zelených v této vládě a především její aktivity směřující přímo proti rozvoji nejekologičtějšího druhu dopravy. „Koaliční dohoda sice předpokládala rozvoj vodní dopravy a odstranění nedostatků zejména na labské vodní cestě, na druhou stranu nešťastné je složení vládní koalice. Pokud je členem vládní koalice strana, jejímž hlavním cílem je zabránit rozvoji vodní dopravy, tak se jen velmi těžko může něco změnit,“ poukazuje Aster na adresu současného vládního kabinetu.
Koneckonců i z ministerstva dopravy je slyšet, že není ve vládě dostatek politické vůle splavnění Labe prosadit. Podle Astera ale existuje naděje, že zvítězí zdravý rozum a vznikne taková vládní koalice, která bude příznivěji nakloněna projektům nutným pro splavnění Labe. V dubnu přijede do Děčína odborná delegace z Evropské komise, která má nezávisle posoudit, zda plánované vodní dílo na zlepšení splavnosti Labe je v rozporu s ochranou životního prostředí, nebo není.
Kontrolní úřad zjistil plýtvání s penězi
Současné nejasnosti kolem osudu plánovaných děl u Děčína a Přelouče mají dopady také na to, že se podle Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) plýtvá státními penězi. Tento úřad zjistil nedostatky při budování labské vodní cesty, jejíž stavba do konce loňského roku stála přes 3,6 miliardy korun. Ministerstvo dopravy podle úřadu věrohodným způsobem neprokázalo potřebnost investic na dobudování díla.
Úřad také poukázal na to, že termín dokončení stavby se v letech 1996 až 2007 postupně odsouval o více než deset let, až za rok 2015. Peníze na labskou vodní cestu dosud poskytly stát z rozpočtu, Státní fond dopravní infrastruktury a Evropská unie. Ministerstvo dopravy přitom podle prezidenta NKÚ Františka Dohnala nevymezilo v koncepčních dokumentech všechny akce, jejich rozsah, finanční potřebu a čas realizace. Hodnocení stavby pak podle něj mnohdy vycházela z nevěrohodných, nedostatečně doložených a změněným podmínkám neodpovídajících vstupních údajů. Důvodem posunutí termínu stavby bylo podle Dohnala to, že se nepodařilo získat potřebná rozhodnutí a povolení k zahájení stavby. V původních termínech tak podle něj nebudou dokončeny především klíčové akce, a to stupeň v Přelouči a plavební stupeň Děčín. „Jejich dokončení je však jednou z podmínek k dosažení předpokládaných přínosů u řady dalších akcí,“ uvádějí kontroloři.
