Lodní doprava je klíčovým odvětvím pro fungování mezinárodního obchodu, zároveň ale produkuje zhruba tři procenta veškerých světových emisí. Největší přepravní společnosti se to v posledních letech snaží změnit, a tak ve velkém investují do nejrůznějších ekologických technologií.
Nové plavidlo, jehož hlavním cílem je snížit produkované emise, nyní představil i dánský logistický gigant Maersk. Celkem 350 metrů dlouhá loď jménem A.P. Møller je výjimečná především tím, že ji můžou pohánět jak tradiční lodní paliva, tak i mnohem ekologičtější zelený metanol.
„Tato technologie umožňuje našemu průmyslu přejít od fosilních paliv k takzvanému e-metanolu, který rovněž označujeme pojmem zelený metanol. Jeho hlavním přínosem je skutečnost, že výrazně snižuje produkci uhlíku v běžné lodní dopravě,“ řekl CNBC prezident společnosti Maersk pro Asii a Tichomoří Ditlev Blicher.
Ušetří se 280 tun oxidu uhličitého denně
Je nutné zmínit, že i sám metanol je obvykle z velké části vyráběn z fosilních paliv. Zároveň jej ale lze získat také s využitím obnovitelných zdrojů, přičemž Maersk aktuálně kombinuje oba dva přístupy. Jejich výsledkem je tedy snížení emisí skleníkových plynů o minimálně 65 procent ve srovnání s běžně používanými fosilními palivy, dušuje se rejdařská společnost.
Lodě plující na zelený metanol mohou podle Maersku ušetřit až 280 tun oxidu uhličitého denně. Kromě toho navíc produkují i méně emisí oxidů síry, jež také přispívají ke znečištění ovzduší a ke vzniku kyselých dešťů. Nasazení těchto plavidel představuje klíčový krok v záměru lodního dopravce dosáhnout nulových emisí do roku 2040.
Maersk má těchto plavidel schopných pohonu na dvě různá paliva objednáno celkem pětadvacet, přičemž jejich dodávky mají být dokončeny do roku 2027. Až budou všechny lodě uvedeny do provozu, mohlo by to ročně ušetřit zhruba 1,5 milionu metrických tun oxidu uhličitého. To je přitom téměř čtyřnásobek emisí, které v roce 2022 vyprodukoval magistrát v Kodani.
Metanol má slibnou budoucnost
Překážkou pro rychlejší rozvoj ekologičtějších plavidel jsou aktuálně především vyšší výrobní náklady metanolu. To se ale už brzy může změnit, jelikož klasická lodní paliva by mohla být více zdaněna kvůli svému negativnímu vlivu na životní prostředí. „Cena fosilních paliv by měla být vyšší, abychom se ujistili, že dostatečně reflektuje celkový dopad těchto paliv na naši ekonomiku,“ doplnil Blicher.
I z tohoto důvodu odborníci očekávají, že počet ekologičtějších lodí v příštích letech rychle poroste. Všechny přepravní společnosti mají ostatně už v současnosti objednáno zhruba 170 plavidel na dvě paliva, což souvisí rovněž s tím, že i jejich vlastní zákazníci se snaží splnit své cíle v oblasti dekarbonizace a udržitelnosti.
Důležitým faktorem je navíc i skutečnost, že Maersk je významným tvůrcem trendů v odvětví globálního obchodu, takže se dá očekávat, že mnoho dalších společností bude jeho kroky kopírovat. Řečeno jinak, je dost dobře možné, že za pár let už nebudou lodě poháněné metanolem ničím kuriózním, nýbrž naopak něčím docela běžným.