Fakultní nemocnice Ostrava
V černých číslech skončilo v loňském roce hospodaření Fakultní nemocnice v Ostravě (FNO). Bez ohledu na ekonomickou krizi a s ní spojený pokles z příjmů pojistného ze zdravotního pojištění vytvořila nemocnice při zhruba čtyřmiliardovém obratu zisk 58 milionů korun. Služby pacientům ve FNO zajišťuje více než tři tisíce zaměstnanců, z toho 462 lékařů. „Výsledek je o to cennější, že naše nemocnice obecně tvoří jednu z páteří lůžkové části českého zdravotnictví,“ řekl týdeníku EURO ředitel Svatopluk Němeček. Podle něj je zřejmé, že v době krize zdravotnická zařízení nemohou počítat s růstem svých příjmů tak, jak byla zvyklá v posledních letech. Podle úhradové vyhlášky bude mít české zdravotnictví zhruba stejný objem financí jako v loňském roce. V některých segmentech se čeká i pokles úhrad.
FNO loni za více než 600 milionů korun dokončila rekonstrukci Komplexního onkologického centra. Z této sumy představovalo 200 milionů náklady na pořízení kybernetického nože – CyberKnife. Jde o jediný robotický ozařovač ve střední a východní Evropě.
Jako klíčové vidí do budoucna Němeček vztahy se zdravotními pojišťovnami. „Je potřeba především přizpůsobit spektrum a rozsah poskytované péče tomu, co si objedná a zaplatí zdravotní pojišťovna. Žádná nemocnice nemůže chtít dlouhodobě poskytovat péči, kterou pojišťovna nezaplatí. Za dostupnost péče pro občany odpovídá ze zákona právě zdravotní pojišťovna, a nikoliv nemocnice. Na druhé straně je to především efektivní řízení nákladů. Není tajemstvím, že dodavatelé léčiv, zdravotnického materiálu či přístrojů umějí velmi dobře ,podpořit‘ nákupy svého zboží,“ poodhaluje slabé místo nemocnic Němeček. Management FNO je podle něj pod tlakem, aby snižoval ceny nakupovaného zboží. Jako recept doporučuje nastavovat vlastní rozpočty jednotlivých pracovišť tak, aby každé oddělení vědělo, kolik může za dané pololetí utratit. Zaměstnanci jsou finančně motivováni, aby hospodařili s tím, co mají k dispozici, a současně se snažili produkovat výnosy.
