Glosa
Na straně jedné vyšetřovatel protikorupční policie Vojtěch Zahrádka. Na druhé exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil a čtyři advokáti, z toho dva najatí Pospíšilem – Hana Marvanová a někdejší vyšetřovatel Harvardských fondů Václav Láska. V takové přesilovce proběhl minulé úterý výslech svědka Pospíšila v případu nákupu budovy pro detenční zařízení ve Vidnavě. Jednou z klíčových otázek vyšetřovatele bylo, zda Pospíšil nákup nemovitosti, o který jej žádal obviněný bývalý ředitel Vězeňské služby Luděk Kula, schválil. Dokument přinesl týdeník Euro v minulém čísle. „Před podpisem konečné kupní smlouvy mě doktor Kula poskytl písemnou informaci o koupi tohoto objektu. Podle mého názoru nelze tento dokument vnímat jako souhlas nebo jiný normativní akt. Ze zákona je zřejmé, že pan Kula byl ve své pozici jasně oprávněn koupit předmětnou nemovitost bez souhlasu ministra,“ prohlásil Pospíšil. Jasně řečeno, Pospíšil v tom oba obviněné Kulu i svého někdejšího ekonomického náměstka Františka Steinera pěkně vykoupal. A to přesto, že o nákupu rozhodla vláda, problematiku zřízení ústavu řešil ministr a Kula o souhlas Pospíšila ke koupi budovy ve zmiňovaném dokumentu výslovně žádal.
Hana Marvanová se angažuje ve sdružení Veřejnost proti korupci, které sice kritizuje řadu politických rozhodnutí a je provázejících obchodních transakcí, ale v tomto případě je na straně Pospíšila. „V postupu policie a státního zastupitelství je takové množství očividně nezákonných kroků – včetně podivných přesunů trestního spisu – že zakládá vážné podezření z úmyslného zneužití trestního řízení k jiným účelům. Vzhledem k některým zúčastněným osobám je možné, že obvinění souvisí se současnou ,válkou‘ o budoucnost státního zastupitelství a že cílem kriminalizace ve skutečnosti není František Steiner, ale současné vedení ministerstva spravedlnosti. Tuto domněnku podporuje i vůle státního zástupce rozšiřovat počet obviněných a rovněž načasování obvinění. Policie Steinera obvinila letos v únoru po více než třech letech prověřování, přičemž všechny požadované dokumenty měla k dispozici po celou tuto dobu a na případu se z podstaty věci nic nezměnilo,“ napsalo před časem sdružení Veřejnost proti korupci. Není od věci si připomenout, že to byla právě Marvanová, která pomáhala ministerstvu spravedlnosti vymýtit z funkce žalobce Vlastimila Rampulu. Rampula byl tedy dle rétoriky ministerstva i Marvanové zametač. Ale případ Vidnava je jejich viděním zjevně policejní zvůle.
Úspěch takové interpretace je pak už záležitostí mediální masáže a přesvědčování veřejnosti.
V tom má Pospíšil a jeho lidé zatím stále zjevně navrch.
O autorovi| Jan Hrbáček hrbacek@mf.cz
