PRŮZKUM TRENDŮ Reklamou ve většině médií už jsou lidé přesyceni. Čím dál tím více je jí také na internetu. Určitá mezera však stále ještě existuje při propagaci v místě prodeje. Obyvatelé Česka mají pocit, že reklamy na internetu začíná být příliš.
PRŮZKUM TRENDŮ Reklamou ve většině médií už jsou lidé přesyceni. Čím dál tím více je jí také na internetu. Určitá mezera však stále ještě existuje při propagaci v místě prodeje. Obyvatelé Česka mají pocit, že reklamy na internetu začíná být příliš. Zatímco v roce 1999 si pouze tři procenta obyvatel Česka myslela, že je této reklamy moc, v roce 2003 to bylo už patnáct procent a vloni v prosinci přes dvacet procent lidí. K otázce množství reklamy na internetu se však - podobně jako v předchozích letech - dokázala vyjádřit jen část populace: tentokrát to bylo padesát tři procenta. Podobně jako reklama na internetu je hodnocena i e-mailová reklama, kterou ovšem dokáže posoudit ještě menší procento populace - jen asi každý čtvrtý obyvatel. Vyplývá to z prosincového výzkumu společnosti Factum Invenio. Přesycenost reklamou trvá již řadu let zejména u televize, kde se podle průzkumů pohybuje kolem osmdesáti procent. Také letáků, končících v poštovních schránkách, je podle názorů obyvatel Česka už příliš mnoho. Poněkud tolerantnější jsou lidé k teleshoppingu. Přesyceno touto formou reklamy je „jen“ šedesát devět procent lidí, zatímco téměř čtvrtina populace považuje množství této reklamy za přiměřené. Relativně největší prostor pro další nárůst reklamy je na místě prodeje, čímž se rozumí různé ochutnávky, propagační akce či poutače přímo v prodejnách. Větší množství než dosud by ji tam uvítalo patnáct procent respondentů, tedy zhruba jako při rok starém průzkumu. Téměř šedesát procent populace považuje množství reklamy na místě prodeje „za přiměřeně intenzivní“. HLAVNĚ SE NEPODBÍZET
Některé postoje veřejnosti se nezměnily: Lidé prý od reklamy nejčastěji očekávají pravdivé a důvěryhodné informace, podané srozumitelnou a vtipnou formou. Oproti předchozím letem se zvyšuje požadavek na nevtíravost a nepodbízivost reklam. Na druhé straně však klesají požadavky na výraznost a schopnost upoutat. „Lidé také nepovažují za podstatné, zda jde o tuzemskou či zahraniční reklamu. Do popředí se bohužel nedostávají ani požadavky na uměleckou a jazykovou úroveň,“ podotýká Jitka Vysekalová z Factum Invenio.
Lidé souhlasí spíše s tím, že reklama přináší potřebné tipy či informace pro nákup (51 procent dotázaných), než že usnadňuje vlastní nakupování (31 procent).
Většina Čechů (75 až 80 procent) považuje již několik let reklamu za běžnou součást moderního života. Nejnovější průzkum však zaznamenal mírný ústup od tohoto tvrzení. Zároveň se snížil i podíl lidí, ztotožňujících se s názorem, že reklama je potřebná pro naše hospodářství (ze 70 na 59 procent).
KOHO SKUTEČNĚ OVLIVNÍ?
Přestože je více než osmdesát procent populace přesvědčeno, že „reklama manipuluje lidmi“, vliv na své vlastní chování přiznává jen třetina respondentů. Nákupy ovlivněné reklamou připouštějí častěji ženy než muži. Více než polovina lidí odpověděla, že si žádný výrobek na základě reklamy nekoupila, zbývající část se odpovědi vyhnula.
„Lze ale předpokládat, že reklama ovlivňuje větší procento lidí, než kolik jich to přiznává. Mnozí si totiž tuto skutečnost neuvědomují, jednají podvědomě či mimoděk. A část populace není vůbec ochotna ovlivnění reklamou při nákupech přiznat,“ říká k výsledkům průzkumu Martina Rubášová z Factum Invenio.
CIGARETY VADÍ NEJVÍCE K nejvíce odmítaným patří reklama na cigarety. Na konci loňského roku se pro naprostý zákaz těchto reklam vyslovilo 46 procent obyvatel, zatímco o rok dříve to bylo jen 38 procent. Tendence ke striktnímu odmítání propagace cigaret je zřejmá především mezi ženami, přičemž požadavek na její úplný zákaz stoupá i s věkem. Počet lidí, kteří vyžadují naprostý zákaz této reklamy, se po jedenácti letech diskuzí a schvalování či zamítání různých souvisejících zákonů opět přiblížil začátkům, kdy ještě žádná zákonná omezení neexistovala. Podle Jitky Vysekalové je pravděpodobné, že veřejnost po řadu let smírně ovlivňovalo i kouření tehdejšího prezidenta Václava Havla. Názor, že reklama na tabákové výrobky může být provozována pouze s určitým omezením, zastává stejně jako o rok dříve necelá třetina populace. S naprostou volností provozování této reklamy souhlasí šestnáct procent lidí. K PIVU JSOU LIDÉ SMÍŘLIVĚJŠÍ**
Poměrně odmítavě, ačkoliv ne tak striktně jako k reklamě na cigarety, se česká veřejnost staví také k propagaci alkoholu. Její naprostý zákaz vyžaduje třicet sedm procent občanů. Tolerance se i v tomto případě snižuje s narůstajícím věkem.
Přibližně stejně velká skupina respondentů připouští možnost provozování této reklamy s určitým omezením (39 %). Procento lidí, kteří by reklamě na alkohol ponechali naprostou volnost, je srovnatelné s postoji k reklamě na cigarety (sedmnáct procent). Zbývajících sedm procent dotázaných se k otázce nevyjádřilo.
Podíl obyvatel, požadujících naprostý zákaz reklamy na alkohol, v porovnání se situací před deseti lety vzrostl. Když byl před deseti lety dotaz rozdělen na destiláty a pivo, ukázala se výrazně větší tolerance právě k pivní reklamě: Pro její zákaz bylo jen 10 až 15 procent populace, zatímco v případě destilátů to bylo 25 až 30 procent.
