Evropa se pomalu, ale jistě stává novým obchodně-politickým bojištěm mezi dvěma tradičními velmocemi v oblasti plynárenského průmyslu. Už dlouhá léta platí, že jasným lídrem na poli dodávek plynu, zejména pak toho zkapalněného zemního, pro který se vžila všeobecně známá zkratka LNG, je Rusko. V poslední době by se nicméně tento trend, zdá se, mohl poněkud změnit.
Zásluhu na tom mimo jiné má i jednání mezi americkým
prezidentem Donaldem Trumpem a bývalým šéfem Evropské komise Jeanem Claudem
Junckerem z července roku 2018, v rámci něhož se oba politici
domluvili, že Evropská Unie začne ze Spojených států dovážet více zkapalněného
plynu než doposud.
Účinek této dohody se dostavil v podstatě záhy. Jak připomíná web CNBC, zatímco za celý rok 2017 se na starý kontinent dostalo pouhých 10 procent z celkového objemu exportu LNG pocházejícího z USA, v říjnu 2018 to bylo již procent čtyřiadvacet, což v absolutních číslech znamenalo téměř 0,6 miliard metrů krychlových této strategické suroviny.
Nyní navíc Američané plánují, že svůj objem ještě o něco navýší. Co bude tento chystaný krok znamenat pro evropský trh jako celek?
„Očekáváme, že spousta zemí bude i nadále kupovat plyn od Ruska,“ řekl zpravodajskému webu CNBC Frank Fannon, asistent státního sekretáře pro energetické zdroje. „To je v pořádku, je to skvělé, ale pouze tehdy, pokud je to založené na modelu s konkurenčním prostředím – pokud je oceňování transparentní a pokud tam vůbec nějaký trh je, protože ve chvíli, kdy existuje pouze jediný dodavatel, tak žádný trh nevznikne. To není trh, tam není žádná konkurence,“ vysvětlil.
Nový plynovod rozděluje i tradiční spojence
Pořádně pichlavý trn v oku pro Američany představuje především nově budovaný plynovod Nord Stream 2, který má tuto strategickou surovinu z Ruska do Evropy dopravovat přes Baltské moře a Německo. Zhruba v polovině prosince ale výstavbu přerušily sankce, kterými šéf Bílého domu hrozil všem jedincům a podnikům, jež se hodlají na jeho budování i nadále podílet, což se pochopitelně zejména v Moskvě a Berlíně setkalo s velkou vlnou kritiky.
Ruský Gazprom, který má inkriminovaný plynovod provozovat,
se pak během uplynulého měsíce nechal slyšet, že je schopen stavbu dokončit
vlastními silami, byť v o něco delším termínu, než s jakým se původně
počítalo.
USA hodlají své dodávky zdvojnásobit
Navzdory sílícímu vlivu Spojených států amerických zůstává Rusko i nadále největším dodavatelem zkapalněného zemního plynu do evropské sedmadvacítky, jak vyplývá z oficiálních dat Eurostatu. Jen během prvního kvartálu loňského roku činil jeho podíl 39,4 procenta. Druhým největším vývozcem bylo Norsko s 29,6 procenta, zatímco USA si musely vystačit s podílem pouhých 3,4 procenta. A právě možnost toho, že v brzké době přijde o toto své výsadní postavení, podle Fannona nyní Moskvu děsí.
„Rusko ví, co se v souvislosti s americkými
dodávkami energií stane, vědí, že ceny plynu jsou ve Spojených státech ohromně
nízké, jsou konkurenceschopné. A my přitom chystáme kapacitu našich dodávek LNG
dvojnásobit, takže se té konkurence bojí,“ zdůraznil.
Zvyšující se americký podíl na evropském trhu s plynem je podle nej v zájmu všech zdejších spotřebitelů - nehledě na to, odkud bude ve skutečnosti vlastně pocházet.
„Co chceme, je pokračovat v povzbuzování (evropských) zemí k tomu, aby byly otevřené, co se týče diverzifikace svých cílů. Chceme, aby byla vybudována infrastruktura nezbytná pro transport energie napříč Evropou. A jakmile se to stane, tak i když ji nakonec budou z dlouhodobého hlediska nakupovat od Ruska, polepší si, protože jejich občané budou platit méně,“ uzavřel Fannon.
Čtěte také:
Medveděv hledá možnosti odvety za americké sankce na Nord Stream 2
Německo je proti americkým sankcím na Nord Stream 2, oznámila Merkelová
