Město ležící na břehu jezera Michigan se tak stalo dalším místem nepokojů.
Akce s původně poklidným průběhem se přetavily v rabování i zapalování budov či aut. O pár dní později zasáhla město další střelba. Sedmnáctiletý mladík, příznivec prezidenta Donalda Trumpa, přijel do Kenoshi „podpořit policii“ a zastřelil dva lidi.
Protesty proti rasově motivovanému policejnímu násilí dělí obyvatele Ameriky na dva tábory znesvářené víc než kdy jindy. Jeden volá po spravedlnosti a konci rasové diskriminace, druhý podporuje policii a má strach o svou bezpečnost. Po událostech v Kenoshi se pouliční nepokoje staly tématem číslo jedna v kampani prezidentského klání. Návštěva obou prezidentských kandidátů v Kenoshi na sebe nenechala dlouho čekat. Trump po příjezdu zdůrazňoval „ducha zákona a pořádku“, což je ústřední apel jeho kampaně. V budově policejního ředitelství chválil policisty s tím, že „dělají skvělou práci“. A mimo jiné řekl, že podle něj v Americe neexistuje systémový rasismus.
Demokratický kandidát a bývalý viceprezident Joe Biden zase navštívil postřeleného Blakea a členy jeho rodiny a promluvil o nenávisti s odkazem na vraždu Martina Luthera Kinga.
Útoky a konspirace
Biden zatím nad Trumpem vítězí o zhruba osm procentních bodů. Kampaň přechází do horké fáze a oba začali objíždět státy, jejichž voliči dlouhodobě podporují rovným dílem demokratické i republikánské kandidáty a které tím pádem budou představovat hlavní bitevní pole.
Současný prezident jako by se začátkem září utrhl ze řetězu, započal divokou jízdu vydlážděnou útoky a konspiracemi. Opět došlo ke zpochybňování legitimity voleb, což předvedl již v roce 2016. Nedávno obyvatelům Severní Karolíny radil, aby volili dvakrát – poštou a pak ještě osobně, protože poštovní hlasování podle něj nemusí být bezpečné. Pokud by voliči hlavu státu uposlechli, dopustili by se porušení zákona. Jindy se Trump zase posmíval Bidenovi za to, že nosí roušku, a to v situaci, kdy jsou Spojené státy na špici v počtu případů koronaviru. Bývalý viceprezident Biden však začíná vracet údery ve snaze zbavit se nálepky ospalého, pomalého lídra se sklony k anarchismu, kterou se mu Trump snaží napasovat.
V zápase o Bílý dům, který vyvrcholí 3. listopadu, se Biden i Trump snaží vymezit vůči soupeři, zároveň však balancují svá slova tak, aby je nepřipravila o skupinu voličů, jejichž hlasy nejspíše rozhodnou.
„Bojovat se bude o lidi, kteří v roce 2016 volili Trumpa, protože pro ně byl kandidátem změny. Nejedná se o zaryté republikány.
Tyto voliče musí Biden přesvědčit o tom, že je Trump zklamal. Musí tak spojit různé menšiny a voliče napříč generacemi. Trump se bude snažit oslovit voliče, kteří nad jeho volbou váhají, souhlasí ale s jeho apelem na právo a pořádek v ulicích,“ vysvětluje pro týdeník Euro politická konzultantka a zakladatelka Institutu politického marketingu Alžběta Králová.
Kdo nás ochrání?
Bidenova kampaň byla původně postavena hlavně na kritice současného prezidenta v otázce (ne)zvládání pandemie nemoci covid-19. Během posledních týdnů se však s pokračujícími protesty pozornost upíná jinam, a to právě k otázce bezpečnosti. Zrovna toto téma pravděpodobně rozhodne, kdo vstoupí příští rok do oválné pracovny Bílého domu.
„V Bidenově Americe nebude nikdo v bezpečí,“ provolával Trump na sjezdu své strany. Nezapomněl ho také už poněkolikáté označit za radikálního socialistu.
„Váš hlas rozhodne, jestli budeme chránit Američany dodržující zákony, nebo jestli dáme volnou ruku násilným anarchistům a kriminálníkům, kteří ohrožují naše občany.
A tyto volby rozhodnou, zda budeme bránit americký způsob života, anebo jestli dovolíme radikálnímu hnutí ho kompletně zničit,“ pokračoval.
V Pensylvánii, jednom ze států s velkým podílem nerozhodnutých voličů, z Bidenových úst zaznělo: „Výtržnictví a rabování není protest, je to nezákonnost, která má být prostě potrestána.“ A pokračoval atakem na Trumpa: „On pořád opakuje, že kdyby byl prezidentem, cítili bychom se bezpečně, ale on je prezidentem, ať už o tom ví, nebo ne.“ S jasným záměrem vinit současnou hlavu státu z podílu na rozdělené a znesvářené společnosti opakoval Biden několikrát během projevu větu: „Opravdu se cítíte bezpečněji pod Donaldem Trumpem?“ Podle britského deníku Financial Times se Biden nechal strhnout k boji v Trumpově režii, který pro něj není úplně výhodný. I proto se během léta Bidenův náskok v průzkumech trochu zúžil. Biden bojuje sice statečně, ale na špatném poli, píše list a naznačuje, že bývalému viceprezidentovi by více svědčilo, aby hlavním tématem kampaně byla pandemie.
Zdrcující počet lidí (přes 180 tisíc), kteří přišli kvůli pandemii v USA o život, a rekordní ekonomický propad s ní související jako by se Trump snažil ignorovat. Snahu brát rizika vážně prakticky neukázal ani sjezd republikánské strany. Když prezident mluvil o tom, jak se jeho vláda spoléhá na vědu a fakta v otázce zvládání pandemie, činil tak před více než tisícovkou návštěvníků, kteří mezi sebou neměli rozestupy a jen zřídkakdo přišel v roušce. Králová poukazuje, že krize a pandemie nahrávají demokratům: „Donald Trump kvůli tomu přišel o jednu z hlavních zbraní, kterou pro něj do vypuknutí pandemie představovala fungující ekonomika. Proto se Trump snaží přesunout pozornost z koronaviru na nepokoje v ulicích.“ Demokratický sjezd přenášený pouze online vyslal v otázce zdraví a prevence naprosto odlišnou zprávu.
Biden a Čína
Trump kromě zpochybňování legitimity voleb dává prostor nespočtu nijak nepotvrzených tvrzení i konspirací. Ty se s blížícím se listopadem budou čím dál víc týkat jeho rivala. Již před časem Trump zpochybňoval zdravotní i psychický stav svého soupeře. Trump také soustavně útočí na Bidenův údajný vstřícný vztah k Číně. V této oblasti lze čekat i další útoky na Bidenova syna. Hunter Biden totiž v minulosti uzavřel investiční dohodu s Bank of China a svého otce coby viceprezidenta doprovázel v roce 2013 na diplomatickou cestu do Pekingu. V případě přetrvávajícího Bidenova náskoku lze počítat i s těžším kalibrem. „Stále to vypadá, že si Trump testuje, kde je Biden nejzranitelnější,“ komentuje odbornice na kampaně Králová.
Biden vede kromě celonárodních průzkumů i v klíčových státech. Jedním z nich je Florida, ve které od roku 1964 až na jednu výjimku zvítězil vždy člověk, který pak usedl v Bílém domě. Biden na Floridě zatím vede o čtyři procentní body. Již předchozí volby ale ukázaly, že z průzkumů netřeba vyvozovat velké závěry. Jak upozorňuje CNN, Trump může v těchto volbách přesvědčit až o pět milionů lidí méně než Biden, a přesto úřad obhájit. Rozhodující je pro něj získat 270 členů takzvaného sboru volitelů, který ve skutečnosti amerického prezidenta volí.
Kdo usedne do Bílého domu (průzkum k 10. 9.)
Joe Biden 212
Určitě 118
Pravděpodobně 51
Spíše 43
Donald Trump 115
Spíše 23
Pravděpodobně 29
Určitě 63
Zdroj: realclearpolitic s Nerozhodnuto 211
O autorovi| Barbora Doubravová, spolupracovnice redakce
ČLÁNKY DO MAILU