Ze zápletky kolem rodičovského příspěvku nekouká nic dobrého. Hnutí ANO se ústy svého šéfa Andreje Babiše začalo omlouvat voličům za údajnou nespravedlnost, když začalo prosazovat, aby vyšší příspěvek brali jen rodiče dětí narozených po půlnoci 1. ledna roku 2020. Pokud ANO tuto „nespravedlnost“ začne napravovat, hrozí ještě horší neštěstí jménem sektorová daň pro banky.
Obraz nenažraných bank, které se topí v penězích, a na druhé straně chudých rodičů, kteří musejí prát látkové pleny ve škopku na dvoře žižkovského činžáku, je v tuzemské společnosti i 30 let po konci třídního boje stále živý.
Jakmile se začalo mluvit o zvýšení a pak zase snížení rodičovské, sociální demokraty i hnutí ANO začaly bombardovat (řečeno ústy ministryně práce Jany Maláčové) stovky zpráv od zklamaných maminek a tatínků. A zabralo to. Babiš frčí v sociálních sítích, takže když se ustanovila facebooková skupina zklamaných maminek a tatínků, začal se omlouvat a hledat cestu pro nápravu. Tenhle boj o pohár největšího populisty, který se odehrává v přímém přenosu, musí ale každého soudného člověka děsit. Žádná nespravedlnost se totiž nebude napravovat. Ona se teprve začne páchat.
Rodičovský příspěvek 2019: jak podat žádost a kdo má nárok?
Obloukem se dostáváme k bankám. Přispět rodičům je bezesporu záslužná věc, ale jen, pokud na to máte. Když kvůli tomu musíte někoho jiného oškubat, nedělejte to, i když jsou ve hře virtuální desítky tisíc voličských hlasů. Jediný nápad ohledně zdrojů peněz, na který stihla koalice přijít, je speciální daň pro banky, která shodou okolností vynese stejných 11 miliard, jež jsou potřeba na rodičovské příspěvky.
Připomeňme, že zvednout rodičovskou chtějí všichni v koalici, tedy ČSSD, ANO a KSČM coby její svorník také. Zdanit banky chtějí ČSSD a KSČM. ANO zatím váhá, protože se rozhodlo, že tu bude pro všechny.
Zdanění bank není experiment. Vláda si nemůže říct, že to nakonec nevyšlo, protože šlo o novinku, jejíž dopady se ve složitém světě ekonomiky těžko odhadují. Tenhle typ daně je vyzkoušený v Maďarsku, v Polsku i na Slovensku.
Mají mít banky speciální daň?
Z Orbánova Maďarska po jeho zavedení úplně odešly německá MKB Bank či americká GE Capital Budapest Bank, ostatní zavíraly pobočky a omezovaly služby pro své klienty. Pěkné. Banky také daň z velké části přenesly na své klienty v podobě dražších úvěrů a nižších úroků z vkladů, a vláda proto musela začít horní hranici daně snižovat.
Polské vládě zase klesl mezinárodní rating a půjčuje si peníze daleko dráž než před zavedením daně, což nakonec zaplatí všichni z rozpočtu. Bankám samozřejmě klesají zisky, mají menší ochotu půjčovat peníze a vlády mohou děkovat dobré celosvětové ekonomické situaci, protože jinak by tamní podniky neměly peníze na inovace a rozvoj.
Slovensko před vidinou potíží daň snížilo z 0,4 na 0,2 procenta, ale tamní odborníci nepřestali varovat před tím, že bankovní sektor je slabý, a pokud přijde krize, může být krušno.
Teď už jen pro úplnost. Ještě dříve, než budou tatínkové a maminky stát zklamaní před zavřenými bankami nebo branami svého zaměstnavatele, který nedostal půjčku, měli by znát přezdívku, kterou dostala od kolegů poslanců ministryně práce a sociálních věcí. Jana Venezuela.
