Obchodní zákoník
Mezi spřízněnými společnostmi vzniká v běžném obchodním životě řada různých vztahů. Typicky jde o vztahy mezi mateřskou a dceřinou společností nebo mezi dceřinými společnostmi, kdy si něco vzájemně prodávají anebo naopak kupují. V takových případech je však třeba věnovat zvýšenou pozornost podmínkám, za nichž jsou takové obchody uzavírány. Zejména, zda odpovídají požadavkům obchodního zákoníku. Převedou-li si například dvě spřízněné akciové společnosti významnou část majetku a nesplní-li obchodním zákoníkem stanovené povinnosti, v krajním případě jim hrozí, že takové převody mohou být pokládány za neplatné. To znamená, že k zamýšleným převodům majetku by vlastně nemuselo dojít, a co jedna na druhou převedla, by si byly povinny vrátit.
Převody majetku.
Jednou z povinností, které obchodní zákoník v některých obdobných případech vyžaduje, je stanovení hodnoty převáděného majetku mezi spřízněnými osobami na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Okruh spřízněných osob, na které se toto ustanovení vztahuje, je velmi široký a zahrnuje nabývání majetku například od akcionáře, sesterské společnosti, členů představenstva a dalších.
Ačkoli zákon hovoří o převodu majetku, pojem „majetek“ nijak blíže nespecifikuje. Právě z důvodu absence jednoznačné definice pojmu „majetek“ vyvstává v praxi řada otázek, tedy převody „čeho“ je vlastně třeba nechat ocenit. Nutnost oceňování hodnoty movitých či nemovitých věcí nebo pohledávek pravděpodobně nebude vzbuzovat větší pochybnosti. Zůstává však otázkou, není-li nutné zajistit znalecké ocenění hodnoty majetku například i při poskytování úvěrů nebo uzavírání smluv o dílo mezi spřízněnými osobami, kdy zjevně také dochází k převodu majetku.
Ocenění znalcem nepodléhají veškeré převody majetku mezi spřízněnými osobami, ale pouze ty, kdy hodnota převáděného majetku přesahuje jednu desetinu základního kapitálu kterékoli ze stran v den převodu. Znalecké ohodnocení by si žádal i obchod, který by převod majetku rozdělil do více samostatných smluv, a tak se snažil obejít stanovenou povinnost. Například kdyby mateřská společnost měla v úmyslu převést na svou dceřinou společnost pět nemovitostí, přičemž převod každé jednotlivé nemovitosti by nastal na základě samostatné kupní smlouvy. Kdyby původním smyslem transakce bylo převést všechny nemovitosti na dceřinou společnost, bylo by nutné tuto transakci vnímat v jejím celku, a nikoli jako jednotlivé převody.
Oceňování hodnoty zajištění.
Obchodní zákoník dále rozšiřuje požadavek stanovení hodnoty převáděného majetku soudně jmenovaným znalcem také na případy převzetí ručení spřízněnou osobou za závazky jiné spřízněné osoby. V praxi to typicky nastává tehdy, když mateřská společnost převezme ručení za závazky své dceřiné společnosti, nebo naopak když dceřiná společnost zaručuje závazky své mateřské společnosti. Ačkoli zákon v této souvislosti hovoří výslovně o oceňování při převzetí ručení, lze se setkat i s názorem, že obezřetným výkladem účelu tohoto ustanovení se rozšíří jeho dopad na veškeré druhy zajištění zřizované jednou spřízněnou osobou za závazky jiné spřízněné osoby (například zástavní právo). V této souvislosti však Nejvyšší soud v srpnu loňského roku vydal rozhodnutí, které zákonný požadavek znaleckého posudku v případě ručení do určité míry zpochybňuje.
Důsledky absence ocenění.
Důsledkem absence znaleckého ocenění před uzavřením smlouvy může být její neplatnost. Ocenění hodnoty převáděného majetku soudně jmenovaným znalcem by tedy mělo nastat ještě před uzavřením příslušné smlouvy. Uvedené důsledky absence znaleckého ocenění se mohou obdobně uplatnit i v případě zřizování zajištění spřízněnou osobou za závazky jiné spřízněné osoby. Ačkoli se může zdát, že jde pouze o formální požadavky zákona, závažnost důsledků při jejich nedodržení by měla v případě transakcí mezi spřízněnými osobami vždy nabádat k obezřetnému přístupu. Nelze než doporučit, aby si strany před převodem majetku (či zřízením zajištění) vždy ověřily, je-li nezbytné vyhotovit znalecký posudek nebo splnit jiné náležitosti vyžadované obchodním zákoníkem. V opačném případě nelze vyloučit, že smluvní strany po určitém čase ke svému překvapení zjistí, že zamýšlené účinky jejich transakce vlastně vůbec nenastaly.
Jakub Dostál, advokát
White & Case, advokátní kancelář
