Převoznictví stále frčí

28. 8. 2006

NETRADIČNÍ PODNIKÁNÍ Některé slouží pouze turistům, jiné jsou pro obyvatele v nejbližším okolí stále důležitým spojením se světem. Takové jsou tuzemské přívozy na počátku 21. století. Jedno je jisté - profese převozníka zatím nepatří mezi povolání, která pomalu mizí. Přívoz je soustava zařízení umožňující překonání řeky nebo obdobné vodní plochy pomocí plavidla. Tak zní alespoň obecná definice. V minulosti bylo takových plavidel na Vltavě, Labi, Berounce, Otavě a dalších českých řekách několik desítek, možná i stovek. Dnes jich postupně ubývá, existují však také převozníci, kteří přívozy na tradičních místech obnovují. Fungující přívozy se dají rozdělit na dvě skupiny - některé převážejí zejména turisty a tedy většinou jezdí pouze v létě, zastavení provozu jiných by výrazně zkomplikovalo život obyvatelům daných regionů. Mezi ty první patří například osobní přívoz na Berounce v Černošicích nebo přívoz v Nadrybech na stejné řece. Naopak přívoz ve Hřensku na Labi či ve Vraném nad Vltavou plní fakticky funkci veřejné hromadné dopravy. Samostatnou kapitolou je převoznictví na Lipenské přehradě v Horní Plané, které převáží auta na druhou stranu přehrady, kam by se jinak dostala jen poměrně dlouhou objížďkou přes hráz. JINAK TO NEJDE

I ve středních Čechách existují přívozy, které z jednoho břehu na druhý pendlují po celý rok, a bez kterých to prostě nejde. Jedná se například o motorový přívoz v Máslovicích nedaleko severního okraje Prahy, který spojuje dva břehy Vltavy. Podobně slouží i ten ve Vraném nad Vltavou na stejné řece, na hranicích jižního okraje metropole. Oba provozuje obec a oba také využívají ve velké míře místní občané či zaměstnanci místních firem. Například ze 40 zaměstnanců Výzkumného ústavu včelařského v Máslovicích jezdí denně přívozem 35. „Bez přívozu by to nešlo. Musela bych mít auto. Zatímco teď jedu do práce asi patnáct minut, cesta okolo přes Kralupy by mi trvala skoro hodinu,“ přibližuje jedna ze zaměstnankyň ústavu. Ve Vraném zase přívoz spojuje město na jedné straně řeky s příměstskou hromadnou dopravou na druhé straně. Pokud by přívoz nebyl, byli by zdejší lidé odkázáni na vlak nebo na delší cestu přes zbraslavský Most míru. „Denně převezeme kolem 150 až 200 lidí, rekord je 3500 lidí za měsíc,“ říká jeden ze zdejších převozníků Jaroslav Vlasák, který na Vltavě slouží už šestnáct let. A to tento přívoz jezdí pouze v pracovní dny, za to ale v kterékoliv roční období. TURISTIKA PŘEVAŽUJE

U dalších přívozů je prvotním a vítaným zákazníkem turista případně chatař. V Nadrybech na Berounce v Plzeňském kraji spojuje oba břehy řeky technický unikát. Je to jediný přívoz v České republice na ruční pohon, který přepravuje i auta. „Převážíme celé léto od června do začátku září, hlavně turisty či cyklisty. Jezdí s námi ale i lidé, kteří si zkracují cesty do okolních vesnic,“ říká provozovatel zařízení Miroslav Schubert. Tento přívoz je totiž přirozenou součástí silnice III. třídy, dlouhá léta ho také silničáři provozovali. Na Berounce v Černošicích už 20 let převáží rekreanty na pramici Věra Kadlecová. Na Rakovnicku funguje u Berounky už od začátku 20. století Branovský přívoz. Je spojením mezi Nezabudicemi a Branovem. „Jiná cesta mezi vesnicemi, které měly například společný hřbitov, nebyla,“ uvedl branovský starosta František Štiller. Přívoz vozil často lidi do práce a z práce, nyní slouží spíše turistům. Všechna uvedená zařízení patří do majetku obcí, ve kterých se nacházejí. Ty ale většinou na provoz nepřispívají, na drobné opravy si provozovatelé musejí vydělat sami. PŘÍVOZY SE VRACÍ NA ŘEKY

Zatímco v minulých letech řada přívozů zanikla, letos se dokonce na řeky některé vrátily. Obyvatelé hlavního města mohou využívat dva nové, spojující oba břehy Vltavy v Podbabě a Sedlci. Motorové lodě převážejí cestující a jízdní kola. Oba přívozy již v minulosti jezdily ve stejných místech. Před přibližně pětadvaceti lety je však město zrušilo. „Lidé tehdy nejezdili tolik na kolech ani nechodili na procházky tak jako dnes,“ říká inspektor životního prostředí pro Prahu 6 Jaroslav Holý. Situace se však podle něj změnila. Přívozy dnes pravidelně využívají nejen turisté, ale i místní lidé k cestě (dokončení na následující straně) (dokončení z předcházející strany) do práce. „Nebo také studenti, kteří jezdí do Suchdola. Ti jen seběhnou z Bohnic a jsou ve škole hned,“ říká převozník v Sedlci Tomáš Mathaus, který denně převeze přes Vltavu v průměru sto padesát lidí. Oba přívozy v Praze patří městu, provozuje je soukromá firma První všeobecná člunovací společnost. „Provoz si na sebe v letních měsících vydělá. Ušlé jízdné za cestující s tramvajenkou nám kompenzuje Ropid,“ popisuje zástupce provozovatele Zdeněk Bergman. Přívozy na Vltavě by měly jezdit celoročně. VELKÉ PLÁNY DO BUDOUCNA

Určitě zajímavější je osud přívozu na Labi v Osečku u Nymburka. Tam se totiž Tomáš Kalenda rozhodl po více než čtvrt století obnovit přívoz na Labi, který pamatuje z dětství. „Řekl jsem si, že by stálo za to přívoz v Osečku obnovit. Stejný nápad měl i starosta, tak jsme se dali dohromady,“ říká muž, který měl do té doby bar v Poděbradech. Nové spojení obce ležící na trase mezi Kolínem a Poděbrady se stejnojmennou chatovou osadou na pravém břehu řeky uvítali nejen místní občané, ale i turisté a sportovci. „Lidé ho využívají k cestám do práce, za zábavou nebo při poznávání středního Polabí. Podle dohody se dají podniknout projížďky směrem k romantickému soutoku Labe s Cidlinou,“ pokračuje Kalenda. Peníze na zakoupení lodi mu částečně poskytl Středočeský kraj, z větší části šly ale z jeho kapsy. Přívoz jezdí každý den kromě pondělí. Snem podnikatele je dobudovat cyklostezku k přívozu a vybudovat na labském břehu malé říční lázně. „Mám představu stylové dřevěné plovárny. Podobná se například nalézala v první polovině minulého století v Poděbradech,“ dodal rejdař Kalenda. ZAKLETÝ PŘÍVOZ NA LABI

Jeden z nejvytíženějších přívozů nejen na Labi je v Dolním Žlebu na Děčínsku. Jezdit začal před několika týdny poté, co téměř rok nefungoval. Důvody dlouhé odstávky jsou poměrně kuriózní - přívoz totiž v posledních měsících trápí série technických problémů a tragických konců převozníků. Před pěti lety nechala děčínská radnice, které přívoz patří, prám opravit, krátce na to přišly povodně a zanesly koryto Labe. Přívoz byl prakticky rok mimo provoz. Pak se konečně podařilo dno řeky vyčistit, skončil převozník. Radnice dlouhé měsíce hledala jiného. Když se jí to přece jen podařilo, muž se utopil při záchraně utrženého prámu, jen pár týdnů od nástupu do práce. Následovaly další měsíce hledání. Jakmile město získalo nového převozníka, přišla šňůra technických závad. Například se utrhla kotva. Posledním problémem pak bylo, že pracovník neměl povolení k převozu lidí na lodi. ZA VELKÉ VODY SE NEJEZDÍ

Jedním z největších rizik pro provoz přívozů je velká voda. Té si v posledních letech užili rejdaři dost na všech českých řekách. Právě kvůli ní přívozy také občas stojí. „Můžeme jezdit do průtoku 4500 kubíků za vteřinu, během povodní v roce 2002 teklo vody mnohonásobně více,“ vzpomíná Jaroslav Vlasák z vranského přívozu. Pro vltavské přívozy pod Prahou jsou pak jistým nebezpečím i kry v době tání sněhu. Motorová loď si ale s pozůstatky ledu poradí lépe než například loďka na ruční pohon pendlující na Vltavě ve Vraném. Jelikož většina přívozů je v majetku obcí či měst, které musí převrátit každou korunu, než ji investují, musejí se převozníci obejít pokud možno bez dotací. Na běžné opravy se dá vydělat provozováním převozu lidí či aut, horší je to s nákladnějšími opravami třeba právě v případech poškození přívozů velkou vodou. A kdo jsou lidé, kteří fyzicky převážejí? Většinou ti, kdo mají k vodě velice blízko. Jinak to totiž ani nejde. „Aby se někdo donutil převážet za mrazu a tmy v šest hodin ráno, tak už k tomu musí mít velmi blízký vztah,“ dodává Vlasák. NEJZNÁMĚJŠÍ ČESKÉ PŘÍVOZY VLTAVA * Máslovice - Libčice nad Vltavou (osobní i nákladní) * Klecánky - Roztoky * Sedlec - Zámky (Troja) * Podbaba - Podhoří * Vrané nad Vltavou - Strnady * Nová Živohošť - Stará Živohošť * Frymburk - Předmostí (Frýdava) * Dolní Vltavice - Kyselov * Horní Planá - Bližší Lhota BEROUNKA * Černošice Mokropsy - Kazín * Branov - Luh (pamětní síň Oty Pavla) * Darová (i pro nákladní auta) * Nadryby (i pro auta) LABE **