Prezident Václav Klaus vetoval zákon, který zavádí trestní odpovědnost právnických osob. Změnu, která soudu dovoluje trestat i firmy, odmítl prezident s tím, že jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny, informoval dnes mluvčí Hradu Radim Ochvat.
Foto: Miloslav Hamřík
Vetovaný návrh má umožnit trestat i takové skutky, při jejichž prověřování se orgány činné v trestním řízení setkávají s výmluvou, že rozhodoval kolektivní orgán právnické osoby. Firmy, které na to sázejí, a pro něž se porušování zákona stalo nemyslitelnou součástí podnikání, by se neměly vyhnout trestu.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil (ODS) připomněl, že se vetovaný návrh vrátí zpět do Poslanecké sněmovny. “Předpokládám, že koalice tento návrh podpoří, protože je součástí programových dokumentů vlády – jak programového prohlášení, tak koaliční smlouvy. Je to téma, které je zmíněno také v protikorupční strategii vlády,“ uvedl Pospíšil pro agenturu Mediafax a dodal: „Nepředpokládám, že by návrh neprošel Poslaneckou sněmovnu, ale počkejme si na samotné hlasování.“
Klaus ale předlohu kritizuje. V odůvodnění svého veta uvedl, že je spíše “příkladem alibismu než důsledné snahy potrestat viníky trestných činů“. “Protože stát nebývá schopen odhalit konkrétní iniciátory a pachatele trestných činů konaných prostřednictvím činnosti právnických osob, hodlá trestat tyto právnické osoby jako takové. Trestné činnosti se může dopustit pouze konkrétní člověk, nikoli instituce,“ uvedl prezident.
Dále prezident konstatoval, že současná módní tendence zavádění trestní odpovědnosti právnických osob jde proti logickému trendu odbourávání institutu kolektivní viny a proti možnosti přenášet vinu na jiného či na větší skupinu osob. “Tento zásadní důvod – že trestán má být vždy konkrétní, skutečný viník – by měl sám o sobě stačit k odmítnutí tohoto zákona,“ poznamenal ke svému vetu.
Úpravy normy na základě výtek hlavy státu ministr spravedlnosti vyloučil. “Pan prezident má základní námitky proti filozofii trestní odpovědnosti právnických osob jako takových. Těžko ten zákon můžeme nějakým způsobem upravit, pokud s tou filozofií nesouhlasí,“ zmínil Pospíšil. Doplnil, že Klausův pohled na problematiku respektuje.
Ministr připomněl, že zavedení odpovědnosti právnických osob po Česku požaduje Evropská unie i OECD. “Právě proto vláda svůj návrh předložila. S mnohými námitkami bychom se možná ztotožnili, ale na druhou stranu škody pro Českou republiku, které vznikají absencí této právní úpravy, jsou větší než mít střízlivou a méně extenzivní, spíše restriktivní úpravu,“ uvedl Pospíšil pro agenturu Mediafax, aby uzavřel: “Je to o posuzování priorit. My jsme to předložili proto, že to po nás vyžaduje mezinárodní společenství a jsme povinni to jako členové Evropské unie zavést.“
Ministerstvo spravedlnosti, které zákon připravilo, ho prosazovalo s odůvodněním, že zajistí postih takového jednání právnických osob, které stávající zákony neumožňovaly. Na novém zákoně se dokonce shodla vláda s opozicí. O zavedení trestní odpovědnosti právnických osob mluvili politici několik let. Návrh předložený vládou je součástí protikorupčního balíčku. Na zavedení postihu firem, které se dopustí nezákonného jednání, navíc tlačí nejen Evropská unie, ale i OECD, Rada Evropy, GRECO či OSN.
