Příliš vysoká míra zdanění v severských zemích? Zapomeňte, je to prý jen klišé. Daně z příjmu právnických osob jsou ve skandinávských zemích jen těsně nad průměrem Evropské unie, říká švédský prezident Severské obchodní komory (Nordic Chamber) Stefan Lager.
Neustále opakované tvrzení o nejvyšších daních ve Skandinávii je mýtus. Průměrná výše korporátní daně v pěti severských zemích je 23,9 procent. Průměr v celé EU je kolem 23 procent. Švédsko má kupříkladu aktuálně daň z příjmu právnických osob jen 22 procent, zatímco v Německu je to 29,5 procent a ve Francii dokonce 33,3 procent. A severské země jsou dlohodobě hodnodceny jako jedny z nejatraktivnějších pro zahraniční investory. Nikdy se samozřejmě nestanou daňovými ráji, protože je zde politický konsenzus na zachování sociálního státu. Věříme v solidaritu bohatých s méně majetnými, a v to, že mají mít všichni občané bez rozdílu stejný přístup ke vzdělání či zdravotní péči. A za to samozřejmě musíte platit.
Sever Evropy je regionem, kde je realitou vysoké zdanění. Nakolik a jakým způsobem to ovlivňuje obchodování v severských zemích? Dostává zahraniční investor nějaké daňové úlevy či jiné pobídky?
Skandinávie je obvykle vnímána jako jeden geopolitický a ekonomický celek. Nakolik funguje ekonomické propojení Švédska, Dánska, Norska a Finska – jsou na hranicích mezi jednotlivými zeměmi nějaké administrativní bariéry? Kterou zemi je možné využít jako vhodnou vstupní bránu do ostatních států v regionu?
Jako členové EU patří Švédsko, Dánsko a Finsko k jednotnému trhu a díky smlouvě o EHP jsou součástí tohoto trhu i Norsko a Island. Jako vstupní bránu do regionu je možné využít všechny tyto státy stejně jako například severní Německo. Záleží konkrétně na tom, v jakém byznysu se pohybujete. Stockholm je významným sídlem finančnictví a bank, Dánsko je světovou jedničkou v oblasti ekologických technologií. Stockholm či Helsinky můžeme označit za Mekku high-tech startupů. Jižní Švédsko včetně Malmö a Lundu a dánské metropole Kodaně jsou centrem farmaceutického průmyslu. A například Stavanger v Norsku je evropským střediskem těžby ropy a zemního plynu.
Skandinávské trhy jsou v některých odvětvích silně regulovány – například v oblasti prodeje alkoholu. Které z regulací nejvíce ovlivňují české vývozce?
Je pravdou, že většina severských zemí poměrně striktně reguluje byznys s alkoholickými nápoji. Ve Švédsku, Finsku a Norsku má monopol na prodej vína a tvrdého alkoholu stát. Ovšem například švédský státní Systembolaget je jedním z největších dovozců vína a lihovin od výrobců z celého světa a norský Vinmopolet je doma považován za firmu, která nejvíce vyhovuje potřebám zákazníků. Kvalita zboží je tedy hlavní výzvou pro každého exportéra. Becherovka nebo česká piva už dokázaly, že splňují tyto standardy, takže věřím, že je tu příležitost i pro další české vývozce.
Celý článek čtěte na serveru BusinessInfo.cz
Také čtěte:
Ikea se zamilovala do realit, pozemky obhlíží i v Česku
Norsko řeší problém: příliš mnoho elektromobilů
