Prezident uzraje na podzim

ČSSD bere Koalici víru, že Havlova nástupce zvolí občané

Budoucnost prezidentské funkce po odchodu Václava Havla v lednu příštího roku odbyly ČSSD a Koalice v návrhu své koaliční smlouvy pouhou obecnou větou, že mají vůli prosadit přímou volbu. Kdy a jak tento záměr naplnit totiž není jasné a rozhodnutí se odkládá. Mimo probíhající oficiální jednání o vládě padají různé nápady.

Teoretická šance.

V Senátu leží návrh novely ústavy z pera poslanců Milana Šimonovského (KDU-ČSL) a Roberta Koláře (US). Jedině jeho hladké schválení by dalo šanci stihnout přímo zvolit již nástupce Václava Havla, naděje je ale skoro nulová.
Už ve výborech Senátu předloha narazila. Nejdůležitější ústavněprávní výbor si vyžádal expertizy a vyjádří se až v září. Kromě toho ústavní novelu musí schválit třípětinová většina jak senátorů (49 hlasů), tak poslanců (120), a těmi nyní stojedničková koalice nedisponuje. Úpravu ústavy navíc musí ještě následovat přijetí volebního zákona. „Výrobní lhůtu bych viděl tak do poloviny příštího roku,“ řekl týdeníku EURO místopředseda ČSSD Zdeněk Škromach. „Vím, že někteří lidé z Unie svobody hovoří o tom, že to jde i rychleji, ale myslím si, že tak zásadní věc je na dlouhodobější diskusi, i kvůli získání nezbytné podpory buď ODS, nebo komunistů, která teď neexistuje.“ Poměr sil v Senátu ještě mohou změnit podzimní senátní volby.

Dva měsíce bez hlavy.

O nápadu, že po Havlově odchodu by jeho funkce zůstala neobsazena, než by vznikla legislativa pro přímou volbu, údajně neformálně jednali během rozhovorů o vládě Cyril Svoboda se Stanislavem Grossem. Pravomoci hlavy státu by v takovém případě přešly dočasně na ostatní ústavní činitele. Předsedkyně US Hana Marvanová by souhlasila: „Dalo by se to, pokud by časový odstup byl velmi malý. Měsíc, dva,“ řekla týdeníku EURO. Dodává, že Unie svobody tuto věc nechce lámat přes koleno, toto řešení by prý podporovala, pouze kdyby byla šance schválit včas poslaneckou novelu ústavy. Avšak Zdeněk Škromach zásadně odmítá odklad volby prezidenta jen kvůli čekání na nejistý zákon, navíc v situaci před vstupem do Evropské unie, kdy má v Česku proběhnout referendum. Považuje to za neodpovědnost. Proti je i místopředseda lidovců Milan Šimonovský: „Není to v úvahách naší strany, osobně s tím nesouhlasím,“ prohlásil.

Znovu Havel?

V kuloárech se objevily i spekulace, že takzvaní politici blízcí Hradu už delší dobu hledají cestičky, jak umožnit Václavu Havlovi znovu kandidovat. „Myslím, že nikdo neplánuje, aby Václav Havel byl znovu prezidentem,“ odmítla tuto možnost Hana Marvanová. „Je jasné, že ve funkci končí.“ Právní experti jednoznačně vylučují, že by zavedení přímé volby prezidenta mohlo anulovat dvě již odsloužená volební období současného prezidenta. „Kdyby chtěl Havla někdo učinit přímo volitelným prezidentem, tak musí do ústavy kromě změny volby napsat ještě něco jiného. Buď zrušit omezení volitelnosti dvěma obdobími, nebo udělit historicky první hlavě českého státu výjimku,“ potvrdil týdeníku EURO Jan Bárta z Ústavu státu a práva Akademie věd ČR. Podobnou výjimkou byl za první republiky poctěn vícekrát zvolený T. G. Masaryk, ačkoli tehdejší ústava také obsahovala volební limit. Bárta soudí, že změna způsobu volby by sama o sobě tento efekt nepřinesla. Nelze prý hledat ani paralelu se vznikem České republiky, který Václavu Havlovi umožnil být hlavou státu třináct let. Změna státu byla dostatečným důvodem.
Stejný názor má i Václav Pavlíček z katedry ústavního práva Právnické fakulty Univerzity Karlovy: „Jiným způsobem volby nová volební situace nenastane, to je mimo diskusi,“ uvedl.

Prezidentská vložka.

Avšak ústava stanoví, že nikdo nemůže být zvolen do čela státu více než dvakrát za sebou, nikoli však za život. Teoreticky tedy není vyloučeno, že by stojedničková koalice mohla příští rok v lednu zvolit v parlamentu kompromisního prezidenta, který – až přijde legislativní čas – uvolní abdikací místo jiné osobnosti, zvolené občany. Tou by mohl být Václav Havel. Václav Pavlíček takovou možnost připouští s podmínkou, že by před tím musel být zvolen řádný prezident, nesmělo by jít o obcházení ústavy.
„To mě nenapadlo. Nedovedu si představit takového náhradníka, který by se nechal zvolit a za dva měsíce rezignoval. Nevím o osobě, která by do takové role šla,“ řekla k tomu Hana Marvanová.

Na podzim se uvidí.

V ČSSD se už s přímou volbou hlavy státu v příštím roce nepočítá. Zdeněk Škromach říká, že se o postu prezidenta má jednat až na podzim, protože „po volbách do Senátu bude jasnější, kdo má reálnou šanci být zvolen“. ČSSD prý bude mít svého kandidáta. Ve hře o Hrad se mluví především o Miloši Zemanovi a Otakaru Motejlovi, politici Koalice zmiňují Petra Pitharta. Václav Klaus svou kandidaturu za současné povolební konstelace vyloučil.
Zdeněk Škromach tvrdí, že o volbě hlavy státu nestačí jednat jen v rámci vládní koalice, ale v „širším měřítku“. Že druhého českého prezidenta bude v lednu příštího roku volit Parlament, a ne občané, považuje za nejpravděpodobnější i Milan Šimonovský.