Prezidenti účastnící se summitu na zámku v Lánech jednomyslně podporují začlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni poskytnout maximální pomoc. Po ukončení dvoudenního summitu, kterého se dnes kromě prezidentů zemí visegrádské skupiny (V4 - Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko) zúčastnily také hlavy států Srbska a Slovinska, to řekl český prezident Miloš Zeman. Podporu vstupu Srbska do unie dříve vyjádřili také premiér Andrej Babiš.
„Jsem rád, že vám mohu oznámit, že všichni prezidenti jednomyslně podporují včlenění Srbska do Evropské unie a jsou ochotni tomuto včlenění poskytnout maximální pomoc,“ řekl Zeman. Perspektivě rozšíření EU o země západního Balkánu se hlavy státu věnovaly v dnešním třetím panelu summitu.
Maďarský prezident János Áder zdůraznil spojitost mezi srbským členstvím v unii a bezpečností celé Evropy. „Bezpečnost Evropské unie závisí na tom, zda bude stabilita na Balkáně, jak se bude vyvíjet tamní situace,“ řekl. Vstup Srbska do EU je podle něj nejen v zájmu této země, ale i EU jako celku.
Podle polského prezidenta Andrzeje Dudy by byl pokrok ve vyjednáváních o srbském vstupu do EU i dobrým politickým signálem v době, kdy se jedná o vystoupení Británie z unie. Podle něj to může ukázat, že bez ohledu na brexit je EU přitažlivým projektem, že je o členství v ní zájem.
Mělo by se Srbsko stát členem EU?
Také slovenská prezidentka Zuzana Čaputová vyjádřila vstupu Srbska do EU podporu s tím, že pro Slovensko byl transformační proces před vstupem do unie v mnohém užitečný, země přijala mnoho reforem. Podle slovinského prezidenta Boruta Pahora rozšíření EU o země západního Balkánu snižuje bezpečnostní i další rizika.
Srbský prezident Aleksandar Vučič poděkoval zemím V4 za podporu a zároveň hlavy států požádal o výraznou pomoc a konkrétní kroky, kterými by mohli apelovat i na další státy, aby se přístupová jednání zrychlila, byla transparentnější a efektivnější.
Po nedávném jednání premiérů zemí V4 řekl Babiš, že státy visegrádské skupiny podporují co nejrychlejší vstup Srbska a také Černé Hory do EU. Ideální by to podle něho bylo ještě do konce roku 2027.
Dva bloky jednání, kterých se ve středu zúčastnili Zeman, slovenská prezidentka Zuzana Čaputová, polský prezident Andrzej Duda a maďarský prezident János Áder, se podle hlavy českého státu týkaly pozice V4 v Evropské unii či brexitu.
Čtěte komentář: Kosovský bumerang
„Konstatovali jsme, že Visegrád byl úspěšný v minulosti, když zabránil takzvaným migračním kvótám a nevyjádřil souhlas s kandidaturou pana (Franse) Timmermanse (do čela Evropské komise). Nyní se bude zabývat jak problémy evropského rozpočtu, tak problematikou obnovitelných zdrojů, protože každá země má svůj energetický mix,“ poznamenal Zeman.
Odpovědnost za brexit mají podle něj Evropská unie i Britové. „Evropská komise někdy svými často nesmyslnými direktivami rozčílila britskou populaci,“ řekl Zeman. Britové podle něj pak namlouvali občanům, že když odejdou z EU, tak na tom vydělají. To byla chyba, míní český prezident.
Zeman dnes dále uvedl, že pokud na říjnové schůzce nejvyšších ústavních činitelů neuspěje se svým návrhem na zrušení českého uznání Kosova, bude se v budoucnu dál snažit ostatní politiky přesvědčit, aby změnili názor.
Prezidentský summit je součástí českého předsednictví ve visegrádské skupině. Česko si jako jeden z hlavních cílů svého předsednictví stanovilo upevňování postavení zemí V4 v EU i v Severoatlantické alianci a posilování soudržnosti obou těchto organizací. Chce také podporovat proces rozšíření unie o státy západního Balkánu.
Čtěte také:
Kosovské čističky, cigarety a žirafa. České firmy o investice v mladém státu příliš nestojí
Zeman chce, aby Česko odvolalo uznání Kosova. Projedná to s ústavními činiteli
