S pohledávkou vůči Kazachstánu by mohlo pohnout jednání hlav států
Deblokace dluhu Republiky Kazachstán vůči České republice se vrátila do bodu nula. Přesněji řečeno do situace před koncem letošního ledna, než česká vláda podepsala smlouvu o odkupu pohledávky s fondem patřícím do švýcarské bankovní skupiny NPB Neue Privat Bank Curych. Švýcaři údajně nabídli za kazašský dluh, představující zhruba tři sta milionů dolarů, atraktivní asi padesátiprocentní výtěžnost – kolem 145 milionů dolarů. Peníze navíc měly dorazit ještě letos.
Mlha.
Tento příjem nebyl zapsán do státního rozpočtu. Jednalo by se o dodatečný, nerozpočtový příjem, který lze užít výhradně na snižování zadluženosti. Týdeníku EURO to potvrdil první náměstek ministra financí Eduard Janota. Peníze však ještě nepřišly a zřejmě v nejbližší době nepřijdou. Smlouva švýcarského fondu s Českem je vázána na oficiální souhlas kazašské strany. Ten Švýcaři nepředložili ani do konce května, ani do konce srpna, dokdy byla smlouva s českou vládou na žádost švýcarského partnera prodloužena.
To zpochybňuje slova Jiřího Vaška, který vystupuje jako představitel švýcarských deblokátorů. „Vše je vyřešeno, fond na věci pracuje,“ prohlásil Vaško minulý čtvrtek, poté, co vypršel prodloužený termín platnosti smlouvy s Českou republikou, na dotaz týdeníku EURO, jaký bude další postup jím zastupované firmy. Další informace odmítl sdělit.
Deziluze.
Týdeník EURO má ale informace, že Švýcaři požádali českou stranu o prodloužení smlouvy o další měsíc. Nedodržení termínu údajně vysvětlují potížemi technického rázu a tvrdí, že vše bude brzy dotaženo do konce. Jiné informace týdeníku EURO ale říkají, že české ministerstvo financí ztrácí trpělivost. Tím spíše, že je pod tlakem dalších firem, které slibují kazašský dluh vyřešit.
Silným hráčem je především Falkon Capital, který se osvědčil při deblokaci ruského dluhu. Jeho prostřednictvím bylo umazáno z této státní pohledávky kolem tří miliard dolarů. Předseda představenstva Falkonu Capital Jozef Čimbora potvrdil, že firma má o odkup kazašského dluhu nadále eminentní zájem. Podrobnosti o nabídce ale nechtěl uvést. „Až bude vhodný čas,“ prohlásil. A kdy to bude? Prý „v horizontu dvou měsíců“. Dalším ze zájemců je například Martin Ulčák se svými firmami nebo deblokátor peněz z Ruska Josef Hušek a jeho Inekon Group.
Neúspěšní Němci.
Kazašský dluh vznikl v první polovině devadesátých let, kdy státní podnik Transgas na základě jamburské dohody, podepsané ještě v dobách Rady vzájemné hospodářské pomoci v roce 1985, pokračoval v dodávkách pro plynárenství v Rusku, na Ukrajině i v Kazachstánu. Tam šlo o výstavbu plynárenského komplexu Karačaganak. Kazašský stát ale za dodávky, financované z českého státního rozpočtu nezaplatil.
V Kazachstánu má případ kriminální podtext. Ne náhodou o dluhu za kazašskou stranu jedná ministerstvo spravedlnosti. V devadesátých letech údajně kdosi vytáhl z kazašského rozpočtu peníze na úhradu závazku vůči České republice, které do Česka však nikdy nedorazily. Pachatele se prozatím nepodařilo najít. Existuje podezření, že jednal v součinnosti s partnery z České republiky.
Dlouhou dobu mrtvá záležitost oživla po roce 2000, kdy se začala připravovat privatizace Transgasu. Z několika desítek nabídek na deblokaci peněz z Kazachstánu byla vybrána nabídka na odkup pohledávky, kterou předložila Deutsche Bank. Renomované finanční instituci se ale nepodařilo s kazašskou stranou dohodnout a od kontraktu ustoupila. Poté nastoupila švýcarská bankovní skupina, jejímž zástupcům se podařilo přesvědčit české ministerstvo financí a vládu o svých dobrých kontaktech v postsovětské republice.
Přes Hrad.
Týdeník EURO má informace, že k posunu jednání o kazašském dluhu by mohla být využita nadcházející návštěva prezidenta Václava Klause v Kazachstánu a dalších postsovětských středněasijských republikách Uzbekistánu a Turkmenistánu. Český prezident se dohodl se svým kazachstánským protějškem Nursultanem Nazarbajevem na cestě do¨jeho země při setkání na olympiádě v Athénách. Odletět by měl v úterý 7. září, po návratu z oficiální návštěvy Velké Británie.
Jde o to, aby z autoritativního kazašského místa zaznělo, s kým chce kazašská strana při likvidaci svého závazku vůči České republice spolupracovat. Celá záležitost je ovšem velmi citlivá a nikdo z informovaných lidí se k ní nechce veřejně vyjadřovat. Není ani jisté, zda téma kazašského dluhu při jednání Václava Klause s Nursultanem Nazabrbajevem vůbec zazní. O připravenosti české strany k takovému kroku ale svědčí nejen to, že ministerstvo financí už dodalo na Hrad dokumentaci ke kazašské pohledávce, ale i to, že členem doprovodu Václava Klause je náměstek ministra financí Ladislav Zelinka. Ten má na ministerstvu na starosti mimo jiné mezinárodně finanční a majetkové vztahy a pochopitelně vede i jednání o deblokaci kazašského dluhu.
Václav Klaus je pro kazašského prezidenta nepochybně podstatně uznávanějším partnerem než nešťastný ministr zahraničí Cyril Svoboda. Ten prezentoval vyřešení kazašského dluhu jako výsledek svého jednání s prezidentem Nazarbajevem už v lednu. Nebyla to pravda ani tehdy, ani teď. Pokud by snad na kazašský dluh nepřišla řeč tento týden v Astaně, nevadí. Nursultan Nazarbajev se jezdí do Čech léčit. Soukromě by měl přijet i letos na podzim.
