Překvapením a blamáží agentur s jejich průzkumy veřejného mínění skončila před pěti lety první přímá volba prezidenta republiky. Favorit anket i sponzorů, bývalý premiér úřednické vlády Jan Fischer, skončil před branami finále. První kolo ovládl budoucí vítěz Miloš Zeman před ministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem. I tehdy voliči vybírali z 9 kandidátů, na rozdíl od letošních voleb se ale do klání zapojily ženy, a to hned tři.
Většina z uchazečů sebrala na svou podporu podpisy občanů (Jana Bobošíková, Jan Fischer, Táňa Fischerová, Vladimír Franz, Zuzana Roithová, Miloš Zeman), dva byli navrženi skupinou poslanců (Přemysl Sobotka a Karel Schwarzenberg), jednoho kandidáta pak navrhla skupina senátorů (Jiří Dienstbier mladší).
Vše podstatné o letošní volbě čtěte v rubrice Prezidentské volby 2018
První kolo volby, které se konalo ve dnech 11. a 12. 1. 2013, přineslo pro mnohé překvapení v podobě neúspěchu favorizovaného expremiéra úřednické vlády Jana Fischera, kterého výrazně předčili bývalý premiér a předseda ČSSD Miloš Zeman a tehdejší předseda TOP 09 a ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Dle očekávání v prvním kole neuspěl ani kandidát vládní ODS Přemysl Sobotka, ani zástupce ČSSD, v té době nejsilnější strany v zemi, Jiří Dienstbier.
| Jak se mýlily agentury (preference v prosinci 2012) | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| uchazeč | CVVM | PPM Factum | Median | Sanep | Výsledek |
| Miloš Zeman | 19,5 | 25,6 | 26,5 | 22,5 | 24,2 |
| Karel Schwarzenberg | 7 | 9,2 | 9,5 | 6,5 | 23,4 |
| Jan Fischer | 22,5 | 25 | 26 | 21,2 | 16,4 |
| Jiří Dientsbier | 13 | 10,6 | 8 | 9,8 | 16,1 |
| Vladimír Franz | 5,5 | 9,8 | 5 | 4,7 | 6,8 |
| Zuzana Roithová | 4,5 | 4,4 | 3,5 | 5,2 | 5 |
| Táňa Fischerová | 2,5 | 4,4 | 3 | 2,5 | 3,2 |
| Přemysl Sobotka | 3,5 | 6,8 | 5,5 | 6,1 | 2,5 |
| Jana Bobošíková | 3,5 | 4,1 | 3 | 4,1 | 2,4 |
Pro Miloše Zemana v prvním kole, ve kterém dosáhla účast 61,31 procenta, hlasovalo 1,246 milionu voličů (24,21 procenta), druhý Schwarzneberg dostal 1,201 milionu hlasů (23,4 procenta). Třetí Jan Fischer získal 841 tisíc hlasů (16,35 procenta), čtvrtý byl Jiří Dienstbier (829 tisíc hlasů, 16,12 procenta). Přes pět procent se dostal už jen pátý Vladimír Franz (352 tisíc hlasů, 6,84 procenta). Zeman zvítězil v 56 okresech, Schwarzenberg v 21 (s výjimkou Brna ležících v Čechách).
Stále nevíte, koho letos volit? Zjistěte na volební kalkulačce
Během necelých dvou týdnů mezi prvním a druhým kolem volby eskalovala volební kampaň, kritiku vyvolalo zejména počínání týmu Miloše Zemana. Jeho kroky byly dle komentátorů největší kaňkou celé prezidentské volby. Zemanův volební tým stál například za šířením nepravdivých informací spojených s Karlem Schwarzenbergem. Lži, jak některá tvrzení označil i Nejvyšší správní soud (NSS), který řešil stížnosti, se zaměřovaly na citlivá témata kolem okupace a poválečného odsunu Němců.
| Jak Česko dokráčelo k přímé volbě |
|---|
| Cesta k přímé volbě prezidenta, o které politici mluvili již řadu let, začala po volbách do Poslanecké sněmovny v květnu 2010. Ve volebních programech ji měly všechny strany zastoupené ve sněmovně a již v červnu se vyjednávači budoucí vládní koalice, tedy ODS, TOP 09 a Věcí veřejných (VV) dohodli na tom, že začnou pracovat na legislativním návrhu. Sněmovna schválila vládní novelu ústavy v prosinci 2011, v únoru 2012 ji přijal Senát a podepsal prezident Václav Klaus. V červnu 2012 pak Sněmovna schválila prováděcí zákon. V říjnu 2012 předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) vyhlásil termín volby. Zavedení přímé volby nemělo jenom příznivce, zaznělo i mnoho kritických hlasů. Například tehdejší prezident Klaus označil v roce 2011 přímou volbu hlavy státu za „populistický nesmysl, který se strašlivě vymstí“. Přímou volbu prezidenta v podobě, v jaké ji schválil parlament, kritizoval také předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský. |
Čtěte komentář k volebním průzkumům:
Malý průvodce průzkumem vlastního mínění
V druhém kole 25. a 26. ledna zvítězil Miloš Zeman, který účasti 59,11 procenta získal hlasy 2,717 milionu voličů (54,8 procenta). Karel Schwarzenberg za Zemanem zaostal o 476 tisíc hlasů, lístek s jeho jménem hodilo do uren 2,241 milionu voličů. Zeman zvítězil téměř v celé ČR, Schwarzenberg získal více hlasů v deseti ze 77 okresů (Praha a okolní dva okresy, Brno, Plzeň, České Budějovice, Liberec, Jablonec nad Nisou, Semily a Náchod).
Poznejte názory kandidátů letošní volby na migraci
Prezidentská volba vzbudila kontroverze nejen kvůli v některých ohledech neférové volební kampani, ale například i pro postup ministerstva vnitra při registraci kandidátů. Při stanovení, kolik z podpisů na odevzdaných petičních listinách kandidátů je platných, totiž příslušný odbor sčítal procenta neplatných hlasů ve dvou kontrolních vzorcích, namísto aby je zprůměroval. Rozhodnutí o vyřazení řešil NSS, který nakonec vrátil do hry Janu Bobošíkovou.
K prezidentské volbě čtěte:
Kdy se koná volba prezidenta 2018?
Vše, co potřebujete vědět o volbě prezidenta 2018
Prezidentské volby 2018: kdo kandiduje
