Automobilový průmysl
Dlouhé období nerušeného růstu světové výroby automobilů možná končí. V únoru se totiž podle posledních dostupných údajů prodalo na evropském trhu o čtyři procenta méně nových osobních vozů než před rokem.
Právě oznámený pokles prodeje osobních aut v Evropě není podle analytiků zatím tak významný, aby se ho výrobci zalekli - ostatně na severoamerickém trhu poptávka letos výrazně roste a stimuluje dokonce některé automobilky k dalšímu zvýšení produkce. Přesto je pro mnohé automobilky signálem k dalšímu spojování sil s cílem zajistit si pevnější pozici na trhu.
Po sérii fúzí, které se v automobilovém průmyslu objevily loni, přišly na řadu další. V březnu konečně schválila Evropská komise převzetí divize osobních vozů švédské společnosti Volvo americkým Fordem, užší spolupráci projednávají Renault a Nissan a nyní také Mazda a Mitsubishi. Na nové akvizice a případné vytváření dalších aliancí se podle nejnovější zprávy agentury Reuters připravuje také Volkswagen, i když ten si zrovna stěžovat na situaci v automobilovém průmyslu nemusí. Letos mu v prvních dvou měsících vzrostl prodej o 13,6 procenta. Na trhu se mu podařilo umístit cekem 453 197 nových vozů.
Ford dál posiluje
Poté, co Evropská komise schválila převzetí divize osobních vozů švédské firmy Volvo za 6,45 miliardy dolarů americkým Fordem, objevila se minulý týden zpráva o jeho další akvizici. Dohodl se na převzetí britské Kwik-Fit Holdings, která je největší evropskou sítí autoservisů. Hodnota kontraktu činí jednu miliardu britských liber (1,6 miliardy USD). Americká automobilka nabídla podle zprávy v listu Handelsblatt akcionářům společnosti Kwik-Fit, že odkoupí jejich akcie v hotovosti po 5,60 GBP, což je zhruba 33 procent nad jejich momentální cenou na londýnské burze. Akvizice bude dokončena, jakmile dohodu potvrdí akcionáři britské firmy.
Tímto krokem se má významně rozšířit záběr Fordu jak v automobilových produktech, tak ve službách. Kwik-Fit podle Handelsblattu disponuje v západní Evropě 1900 pobočkami, mobilními službami a poskytuje i pojištění motorových vozidel. Vedení Fordu považuje akvizici za důležitý krok na jeho cestě stát se v 21. století světovou jedničkou, která bude kromě produktů dodávat také nezbytné komplexní služby. Převzetí se podle něj nedotkne ani jednoho z 9500 zaměstnanců servisní firmy.
Ford dnes vlastní přes 185 výrobních závodů v Severní a Jižní Americe, v Evropě, Asii, Oceánii a Africe. Jeho rozsáhlá evropská síť zahrnuje také napřílad zastoupení v Rusku a v Pobaltí.
Francouzi a Japonci
Japonské výrobce aut nutí jejich momentální situace vyvolaná asijskou krizí hledat si strategické partnery. O těsnější spolupráci začaly počátkem dubna jednat například firmy Mazda a Mitsubishi. Vzhledem k tomu, že Mazdu vlastní ze 33,4 procenta americký Ford, pozorovatelé spekulují, že by se i on mohl vložit do hry japonských automobilek, ale hovoří se v této souvislosti také o německo-americké automobilce DaimlerChrysler. Jednání mezi oběma japonskými výrobci byla již v březnu zpečetěna základní dohodou o tom, že Mazda přenechá výrobu svých úspěšných dodávkových vozů Bongo automobilce Mitsubishi a ta zruší svou výrobu dodávek Delica.
Obě firmy pak zvažují také možnost, zda by Mitsubishi mohla vyrábět a dodávat Mazdě mini auta. Tím by ovšem asi částečně poškodila společnost Suzuki, která je dosud Mazdě dodávala.
Do konsolidace japonského automobilového trhu zapadají také další vazby. Mitsubishi založila společný podnik se švédskou automobilkou Volvo, který vyrábí v Nizozemsku malá dvoudvéřová auta.
Spletitost vztahů by se mohla podle pozorovatelů ještě zkomplikovat, pokud by do uvažované spolupráce obou japonských automobilek vstoupil již zmíněný Ford, jenž má majoritu v Mazdě a nyní má už také vazbu na Volvo.
Dalším, kdo by mohl vstoupit do konsolidační hry v japonském automobilovém průmyslu, je DaimlerChrysler. Ten sice už upustil od záměru koupit podíl v japonském Nissanu, a uvolnil tak cestu francouzské automobilce Renault, nicméně hodlá prý usilovat o znásobení svého prodeje na asijském trhu. Takže určité další prohlubování spolupráce se tam rýsuje. Mnoho kandidátů ovšem nezbývá. Odborníci mají na mysli zejména Mitsubishi.
Renault míří do USA
Po dvanácti letech absence na americkém trhu se francouzský Renault chce vrátit na americké trhy. Jde na to ale poněkud oklikou. Pomoci by mu mělo spojení s japonskou firmou Nissan. Francouzi hodlají zaplatit 5,4 miliardy USD za nákup 36,8procentního podílu v této japonské firmě s cílem zvýšit ho během pěti let až na 44 procent. Získají tak kontrolu nad druhým největším japonským výrobcem automobilů. A k čemu to bude dobré? Zlí jazykové tvrdí, že tímto způsobem se chystá na americký trh. Jeho vozy se tam prý budou prodávat pod značkou Nissan. Prý kvůli nechuti k ne příliš kvalitním vozům, jaké na tomto trhu prodával Renault začátkem šedesátých let. Tyto úvahy vycházejí z prohlášení prezidenta firmy Renault Luise Schweitzera, který nedávno řekl, že firma neplánuje návrat do USA se značkou Renault. Francouzsko-japonská aliance uvádí, že její roční prodeje dosáhnou 4,9 milionu osobních a nákladních vozů. Tím by se zařadila ve světovém automobilovém žebříčku na čtvrté místo za General Motors, Ford a Toyotu.
