Jedenašedesátiletý Pierre-André de Chalendar je zapáleným zastáncem udržitelného byznysu. Mezinárodní koncern Saint-Gobain, který patří k největším výrobcům stavebních materiálů na světě, chce během příštích let otočit z velkého znečišťovatele na firmu přátelskou k životnímu prostředí.
Naznačuje přitom, že tento nákladný přechod na novou ekonomiku zaplatí v podobě uhlíkové daně spotřebitelé.
„Když bude uhlíková daň platit pro všechny, náklady se zvýší všem stejně a zvýší se i ceny, za které budeme prodávat. V případě naší firmy by se náklady zvýšily o stovky milionů až miliardy korun,“ připouští šéf firmy, jejíž kořeny sahají až do roku 1665, kdy Saint-Gobain začal dodávat zrcadla na dvůr francouzského krále Ludvíka XIV.
* > České firmy patří ve skupině Saint-Gobain mezi ty nejziskovější. Ve čtrnácti výrobních závodech jste loni utržili 17,5 miliardy korun a vydělali 2,8 miliardy. Čím to je?
Dělá nám to obrovskou radost. Působíme v Česku ve dvou oblastech, které jsou pro Saint-Gobain zajímavé. Zaprvé je to místní stavební trh, kde jsme u většiny našich výrobků lídrem. Jsme předním zpracovatelem skleněných vláken, děláme tepelné či zvukové izolace, zateplování fasád, izolační skla. A lokální trh roste. Zadruhé využíváme specifické odbornosti Česka a průmyslové zkušenosti u výrobků, které vyvážíme na jiné trhy. Zde v Litomyšli (kde se odehrával rozhovor - pozn. red.) je centrála jednoho ze světových byznysů skupiny Saint-Gobain s názvem Adfors (původně Vertex - pozn. red.), kterou řídí český manažer Miloš Pavliš. Máme zde velmi kvalitní pracovní sílu, která je výborně vyškolená.
* > A také stále poměrně levná. Neodrazují vás rostoucí náklady?
Mzdy sice rostou, ale výroba je zde pořád umístěna velmi výhodně. Historicky tady vždy byli zruční zaměstnanci. Usilujeme o to, abychom pokračovali ve vytváření a prohlubování těchto dovedností, protože v Česku je velmi nízká nezaměstnanost a musíme budovat značku dobrého zaměstnavatele. Pracujeme se školami, abychom tyto odborné dovednosti udrželi, což je v mnoha zemích problém. Jsem ale optimista a věřím, že tady budeme působit i dál a Česko bude i nadále pro Saint-Gobain kvalitní produkční destinací.
* > Letos hodláte v Česku investovat 1,2 miliardy korun. Do čeho?
Převážně jsou to investice do rozšiřování výrobních kapacit. V menší míře pak investujeme i do zlepšování produktivity, protože byznys s výrobou a zpracováním skleněného vlákna - rostl velmi rychle. Za posledních deset let jsme v tuzemsku vyrostli o deset procent ročně, takže potřebujeme větší kapacity.
* > Vyvážíte také skla pro automobilový průmysl. Cítíte, že ekonomika hlavně v Německu zpomaluje?
V automotive je to velmi jasně patrné. Co se týče stavebnictví, liší se to podle zemí. V současnosti ještě problémy tolik necítíme. Soustředíme se hlavně na zlepšování blahobytu zákazníků a na udržitelnost a obě tyto oblasti rostou. Jestliže se mzdy v Česku zvyšují a lidé bohatnou, znamená to, že čím dál víc investují do bydlení, vylepšování bytů, domů a tak dále, takže potřebují lepší tepelné těsnění, zvukové těsnění, aby jejich bydlení bylo úspornější. To nám hodně pomáhá.
* > Jak to vypadá v autoprůmyslu?
Zpomaluje hlavně v Německu. Přesto se nám podařilo v prvním pololetí růst. Dodáváme hodně pro nové modely, protože sázíme na inovace. Výrobci automobilů chtějí stále komplexnější tvary skel, které jsou důležitou součástí designu vozů. Hodně se tomu věnujeme.
* > Jste zapáleným zastáncem přechodu na udržitelný byznys. Saint-Gobain nicméně pořád patří k velkým producentům oxidu uhličitého. Jak chcete „zezelenat“?
Předně je třeba říct, že Saint-Gobain se aktivně podílí na řešení problému. Současně jsme ale i velkým emitentem CO2. Dám vám příklad - okna s dvojím zasklením. Kjejich výrobě je třeba energie a produkujeme CO2. Když ale okna instalujete doma, pak v průměru za tři měsíce ušetříte tolik CO2, kolik je ho třeba na jejich výrobu. To jsou auditovaná čísla. Ušetříte to v zimě, protože se kvůli lepšímu těsnění méně topí, v létě pak proto, že se nemusí tolik pouštět klimatizace. Znamená to, že za celou životnost okna uspoříte stonásobně víc emisí, než bylo potřeba kjeho výrobě. Jsme tedy částí problému, ale také částí řešení. Pracujeme nicméně na tom, abychom snížili svoji uhlíkovou stopu. Před čtyřmi lety jsem vytyčil cíl snížit emise do roku 2025 o 20 procent. Jsme v polovině. Dnes ráno jsem prohlížel výsledky a za posledních osm let se nám podařilo snížit emise o 18 procent.
* > Nezvyšují se vám kvůli tomu náklady?
Děláme spoustu menších věcí. Musíme například zahřívat pece na 1500 stupňů Celsia, takže se snažíme pořád šetřit energii. Vylaďujeme i využití surových materiálů, recyklujeme. Musíme ale dělat víc. Do roku 2050 chceme být při produkci oxidu uhličitého neutrální. Je to dlouhá doba, ale musíme začít už teď.
* > Česká ekonomika je do velké míry založena na elektřině vyrobené z uhlí. Když
* tedy používáte elektřinu, pořád se spoléháte na fosilní paliva…
Na vytápění pecí používáme například plyn. Myslím však, že v následujících dvaceti třiceti letech bude i elektřina zelenější. Češi jsou velmi aktivní v obnovitelných zdrojích, například solárních elektráren tady vyrostlo v posledních letech obrovské množství.
* > Nahradit uhelné elektrárny přesto nebude jednoduché. Souhlasíte se zavedením daně z oxidu uhličitého?
Ano. Podporuji ji. Myslím, že je to jediná možnost, jak se posunout dopředu. Současně je ale důležité zavést ji napříč státy. Kdybychom to neudělali, střelili bychom se sami do nohy. Musíme zavést obě věci. Jsem optimista i proto, že nová šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová to zmiňovala jako jednu z priorit. V minulosti už takovou úpravu daní navrhovali jiní.
* > Vsoučasnosti je to tedy běh oživot. Kdo se první zbaví „špinavých“ byznysů, které produkují hodně emisí, vyhraje?
Ano, naprosto souhlasím. A v tomto procesu hrajeme významnou roli. Snažíme se, abychom v tomto závodě byli první. Podporuji stanovení ceny za emise oxidu uhličitého. Nečekáme na vládu, ale sami jsme si interně stanovili cenu oxidu uhličitého, podle které posuzujeme naše investice a přizpůsobujeme náš výzkum a vývoj. Chceme najít řešení, která nám pomohou přežít.
* > Kolik by tedy v současnosti Saint-Gobain na této dani zaplatil?
Jednalo by se o desítky až stovky milionů eur. Nicméně když bude tato daň platit pro všechny, náklady se zvýší všem stejně a zvýší se i ceny, za které budeme prodávat.
* > Zaplatí to tedy zákazník?
Ano. Ale také ušetří. Když vezmeme příklad dvojitých skel, zákazník ušetří na spotřebované energii, protože bude mít dům lépe zateplený.
* > Bohatí lidé si to samozřejmě koupí, aby ušetřili. Těžko však si izolaci koupí chudší část populace.
Aktivně se snažíme spolupracovat s vládami a prosazovat myšlenky, jak tento problém vyřešit a jak pomocí různých pobídek či nižších daní nastavit podmínky, aby zelená transformace nedopadla na lidi s nízkými příjmy. Ve Francii to bylo velké téma v rámci protestů takzvaných žlutých vest. Vláda se proto nyní snaží víc podpořit lidi, kteří mají nižší příjmy, aby si mohli dovolit renovovat svá obydlí. Takže i v tomto směru existují řešení.
* > Mimochodem, souhlasíte s myšlenkami žlutých vest?
Toto hnutí je projevem toho, že v mnoha zemích existuje propast mezi různými částmi obyvatelstva a jejich postoji k fenoménu globalizace. Nesmíme zapomínat, že globalizace byla pro svět jako celek extrémně prospěšná, ale nikoli všichni jsou o tom přesvědčeni. Globalizace každopádně vygenerovala ve společnosti mnohem vyšší nerovnosti a musíme to řešit. Žluté vesty jsou francouzský projev stejného jevu, který ve Spojených státech reprezentuje Donald Trump, v Británii brexit a tak dále.
* > Napsal jste o „zelenání“ průmyslu dokonce knihu Náš boj o klima. Prodalo se jí hodně?
Nepsal jsem ji, aby se masově prodávala. Její téma stručně řečeno zní, že průmysl - třebaže je součástí problému - se musí také podílet na řešení. A myslím, že na to lidé slyší. Řekl bych, že lídři byznysu v Evropě jsou v tomto směru dál než vlády. Je jich víc a víc. Jedním z důvodů, proč transformaci na udržitelnější byznys podporují, je, že musejí přilákat mladou generaci. Mladá generace se o tato témata velmi zajímá. Jestli chcete zůstat atraktivním zaměstnavatelem, musíte zůstat atraktivní pro mladou generaci. Platí to především v zemích, jako je Česko, kde je nízká nezaměstnanost a lidé si mohou vybírat. Musíte mít dobré renomé a ohleduplnost k životnímu prostředí je důležitou částí. Moji čeští kolegové mohou potvrdit, že otázky na udržitelnost byznysu patří při pohovorech k prvním, na které se lidé ptají. 0
Pierre-André de Chalendar (61) • Od roku 2007 generální ředitel a od roku 2010 předseda představenstva skupiny Saint-Gobain. • Absolvent École Nationale d'Administration (ENA). • Působil jako úředník na ministerstvu průmyslu a energetiky. • V roce 1989 začal pracovat ve skupině Saint-Gobain. • Je členem správní rady banky BNP Paribas. Znamená to, že za celou životnost okna uspoříte stonásobně víc emisí, než bylo potřeba k jeho výrobě. Jsme tedy částí problému, ale také částí řešení.
O autorovi| Jiří Zatloukal, zatloukal@mf.cz
