Nedávno jsem se zúčastnil prvního setkání klubu CIO manažerů organizovaného firmou Ernst & Young. Vysvětlení pro ty, kteří nemluví manažerskou hatmatilkou, CIO je chief information officer, tedy někdo, kdo se stará o celou informační infrastrukturu podniku. Během zajímavé diskuse mne napadlo, jak je vlastně tahle profese úžasně mladá. Před dvaceti lety nikdo asi netušil, že takovéto povolání vůbec vznikne. Možná že tak, jak nečekaně tahle profese vznikla, třeba zase zanikne. Nemusí to trvat ani dalších dvacet let. Proč? Část původního popisu práce, tedy starost o infrastrukturu, její základní funkce a monitoring, přebírají nebo už převzaly počítače. Postupně se zlepšuje dialog mezi „byznys“ manažery a IT manažery, technologie začíná s byznysem organizací splývat a stává se méně viditelnou. Manažeři nejen nacházejí společný jazyk, ale začínají si více rozumět. Fáze, kdy byl byznys manažer v IT otázkách vydán na milost a nemilost svému CIO, vnímal počítače jako něco, co podporuje podnikové procesy vždy se zpožděním a podílí se významně na malérech ochromujících podnik, je za námi. Teď se mluví spíše o tom, jak je IT drahé a proč se tak těžko hledá metrika, jak měřit dlouhodobě jeho efektivitu. Prostor pro CIO se podle mého názoru nezmenšil. Někteří z nich si uvědomují, že e-maily, ERP systémy a další jsou komoditou, u které je třeba zajistit bezproblémovou funkčnost s co největší efektivitou. Tím nechci říci, že IT infrastruktura je něco jako voda a plyn. Přece jen neteče z kohoutku a rychle a dynamicky se mění. Nicméně její správa je spíše role pro počítač než pro člověka. Prostor je ve funkci informační technologie jako diferenciátoru a konkurenční výhody. IT odborníci mohou, za předpokladu, že rozumějí a žijí vizí a misí své firmy, výrazně svou expertizou ovlivnit konkurenceschopnost firmy. Jejich integrace do rozhodovacích procesů od samého začátku je nejen doporučeníhodná, ale zcela nezbytná. To „I“ v názvu funkce pak bude opravdu představovat spíše informaci než její byty.
Na příští schůzku klubu půjdu rád. Zajímalo by mne, jestli si IT manažeři vybírají své podřízené a spolupracovníky, kterých je na trhu značný nedostatek, podle „historického“ popisu práce nebo spíše s ohledem na budoucnost. Zda hledají lidi, kteří chápou potřeby uživatelů, začínají u nich a neomlouvají nedostatky systémů „selháním lidského činitele“. Lidi se schopnostmi, které počítače těžko převezmou. Tedy ty, u nichž funguje nejen levá, ale i pravá mozková hemisféra.
