Pojistné na zdravotní pojištění se platí i za neomluvenou absenci Někteří zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé se domnívají, že za poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), případně neomluvené absence, se pojistné na zdravotní pojištění neplatí.
Pojistné na zdravotní pojištění se platí i za neomluvenou absenci
Někteří zaměstnanci i jejich zaměstnavatelé se domnívají, že za poskytnuté pracovní volno bez náhrady příjmu (neplacené volno), případně neomluvené absence, se pojistné na zdravotní pojištění neplatí.
Tento názor je samozřejmě v rozporu se zákonem o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění č. 592/92 Sb. v platném znění. Kontrolní orgány zdravotních pojišťoven v rámci výkonu své kontrolní činnosti toto neodvedené pojistné doměřují včetně odpovídajícího penále. Ve srovnání s předcházející právní úpravou platí s účinností od 1. května 1995 zásada, že v zaměstnání, ve kterém bylo zaměstnanci po celý kalendářní měsíc poskytnuto pracovní volno bez náhrady příjmu (nebo zaměstnanci byla vykázána neomluvená nepřítomnost v práci), je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda, což je v současné době pro účely zdravotního pojištění 6200 Kč. Pojistné tedy činí 13,5 procenta z této částky, tj. 837 Kč. Jednu třetinu z takto vypočtené výše pojistného zaplatí vždy zaměstnanec, úhrada zbylých dvou třetin bude provedena na základě písemné smlouvy uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.
Zúčtování prémií
Pokud by třeba nastala situace, že zaměstnanci jsou v tomto měsíci zúčtovány prémie, je vyměřovacím základem pro placení pojistného na zdravotní pojištění součet částky 6200 korun a výše vyplacených prémií.
Příklad: Zaměstnanci bylo po celý měsíc březen 2003 poskytnuto neplacené volno a současně v tomto měsíci zúčtovány prémie ve výši 3000 Kč. Vyměřovacím základem pro odvod pojistného je částka 9200 Kč, odvedené pojistné bude za tento měsíc činit 1242 Kč (13,5 % z částky 9200 Kč).
Pracovní volno kratší než celý měsíc
Pokud pracovní volno bez náhrady příjmu (nebo neomluvená absence) trvá kratší dobu než celý kalendářní měsíc, připočte se za každý kalendářní den období neplaceného volna k hrubému příjmu poměrná část minimální mzdy.
Příklad: Hrubý příjem zaměstnance činil v měsíci lednu 2003 částku 14 500 Kč, zároveň mu však bylo v tomto měsíci poskytnuto neplacené volno v rozsahu čtyř kalendářních dnů. Pojistné vypočteme následujícím způsobem: Vyměřovací základ = dosažený příjem + (4:31 x 6200) = 14 500 + 800 = 15 300 Kč Pojistné na zdravotní pojištění, odvedené za měsíc leden 2003, bude u tohoto zaměstnavatele činit 2066 Kč.
V souvislosti s placením pojistného z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu upozorňujeme na skutečnost, že za neplacené volno kratší než jeden celý kalendářní den se pojistné neodvádí. Ustanovení o placení pojistného na zdravotní pojištění z poskytnutého pracovního volna bez náhrady příjmu neplatí v případech, kdy bylo zaměstnanci poskytnuto neplacené volno a zaměstnanec vykonává v tomto období veřejnou funkci nebo práci pro jiného zaměstnavatele, přičemž současně doloží, že subjekt, pro kterého je v té době pracovně činný, za něj odvádí pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu. Dle ustanovení § 3 odst. 5 zák. č. 592/1992 Sb., v platném znění, se pojistné z poskytnutého neplaceného volna také neplatí v případě, kdy je zaměstnanec po celý kalendářní měsíc osobou: za kterou je plátcem pojistného i stát, s těžkým tělesným, smyslovým nebo mentálním postižením, které se poskytují mimořádné výhody II. nebo III. stupně podle předpisů o sociálním zabezpečení, která celodenně osobně a řádně pečuje alespoň o jedno dítě do 7 let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, která dosáhla věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňuje další podmínky pro jeho přiznání, která současně mimo zaměstnání podniká a měsíčně odvádí zálohy na pojistné vypočtené alespoň z minimálního vyměřovacího základu pro osoby samostatně výdělečně činné, která se v souladu se zákonem č. 48/1997 Sb., v platném znění dlouhodobě zdržuje v cizině a je v cizině zdravotně pojištěna. U výše vyjmenovaných skupin zaměstnanců neplatí ustanovení o minimálním vyměřovacím základu. To znamená, že s výjimkou osob, za které je plátcem pojistného i stát (pro účely odvodu pojistného na zdravotní pojištění se zde odečítá od dosaženého příjmu částka 3458 Kč), je u výše uvedených kategorií vyměřovacím základem skutečný příjem.
Neomluvená absence
Pojistné na zdravotní pojištění se platí i v případě, kdy má zaměstnanec neomluvenou absenci. Pokud trvá neomluvená nepřítomnost v práci celý kalendářní měsíc, je vyměřovacím základem pro odvod pojistného minimální mzda. Trvá-li tato absence kratší dobu, připočte se k dosaženému příjmu poměrná část minimální mzdy za každý celý kalendářní den trvání neomluvené absence. Pojistné se pak platí z vyměřovacího základu, který je součtem dosaženého příjmu a částky z důvodu neomluvené absence.
Příklad: Pracovník dosáhl v měsíci březnu 2003 hrubého příjmu ve výši 16 200 Kč a současně měl neomluvenou absenci v rozsahu osmi kalendářních dnů. Odvod pojistného na zdravotní pojištění se vypočte následujícím způsobem: Pojistné = 16 200 + (8: 31 x 6200) = 16 200 + 1600 = 17 800 x 0,135 = 2403 Kč Celý odvod pojistného za dobu neomluvené absence je zaměstnanec povinen zaměstnavateli uhradit.
Závěrem upozorňujeme, že pojistné na zdravotní pojištění platí v případě neomluvené nepřítomnosti v práci například i zaměstnanec, který je po celý kalendářní měsíc zařazen u příslušné zdravotní pojišťovny v kategorii osob, za které je plátcem pojistného i stát.
