Policejního prezidenta nově zastupuje bývalý příslušník komunistické tajné policie
Jmenování nového náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho, ke kterému se od pondělka mají sbíhat ty nejcitlivější informace z vyšetřování, otevřel problém, který dlouhou dobu bez povšimnutí čekal v archivech ministerstva vnitra. Do čela policie se po 25 letech bez potíží dostává bývalý příslušník komunistické Státní bezpečnosti (StB). A to díky čistému lustračnímu osvědčení, jež by vlastně neměl vůbec mít.
Malému lustračnímu zákonu totiž podléhají všichni bývalí příslušníci StB, kteří chtěli zůstat po roce 1989 u policie jako vyšetřovatelé nebo ve vedoucích a jinak klíčových pozicích. Ti, kteří sloužili komunistům a podíleli se na perzekuci lidí nepohodlných režimu, dostali takzvané pozitivní lustrační osvědčení; u sboru pak pro ně nebylo místo. Zdeněk Laube, a nejen on, je ale výjimkou.
Jmenování Laubeho náměstkem policejního prezidenta vyvolalo množství negativních reakcí jak v policii, tak v komunitě bezpečnostních odborníků. „Je to šok, že se po tolika letech o takovou funkci uchází člověk ze Státní bezpečnosti. Je jasně vyautovaný tím, že pracoval v oddělení, které se často podílelo na sledování disidentů,“ rozčiluje se například odpůrce komunistického režimu a někdejší šéf Bezpečnostní informační služby Stanislav Devátý.
Boj proti vnitřnímu nepříteli Laube pracoval od roku 1984 na IV. správě Sboru národní bezpečnosti (SNB). Tedy ve složce, která měla na starost tajné sledování občanů. V oficiálních databázích se o jeho profesní dráze příliš mnoho nedočteme. Týdeník Euro ale zjistil, že byl příslušníkem druhého odboru IV. správy. Tedy složky, která monitorovala provoz zastupitelských úřadů.
Argumentace, že tzv. sledkaři StB byli na rozdíl od ryzích „kontrášů“, kteří ničili životy tisícovek lidí, ti hodní, ovšem neobstojí. Podle organizačního řádu správy z rozkazu ministra vnitra z roku 1980 Laubeho IV. správa SNB „provádí kontrarozvědné rozpracování stanovených ubytovacích zařízení na území hlavního města Prahy, navštěvovaných cizinci z nesocialistických států“.
„Jednalo se tedy mimo jakoukoli pochybnost o správu s kontrarozvědným zaměřením,“ tvrdí badatel Ústavu pro studium totalitních režimů Radek Schovánek. Tudíž by nikdo z příslušníků IV. správy neměl disponovat čistým lustračním osvědčením a pracovat u policie ve vedoucí funkci nebo jako vyšetřovatel nemůže.
Podle Schovánka se jednalo se o příslušníky StB, kteří v uniformách SNB hlídkovali před zastupitelskými úřady a hlásili lidi, kteří je navštívili. „Včetně osob vedených jako takzvaní vnitřní nepřátelé, tedy disidenti. Podle zmíněného organizačního řádu získávali a řídili síť spolupracovníků. Je tedy zřejmé, že náplň práce druhého odboru, kde pracoval Zdeněk Laube, byla náplní s kontrarozvědným zaměřením,“ pokračuje Schovánek.
Pod lustrační zákon ovšem spadaly všechny složky StB s kontrarozvědným zaměřením. A druhý odbor IV. správy SNB se podle hned několika nařízení ministra vnitra před rokem 1989 podílel společně s prvním a třetím odborem na boji proti vnitřnímu nepříteli.
Sokolova novela Jak je tedy možné, že Zdeněk Laube slouží u policie i po listopadu 1989 a má negativní lustrační osvědčení? Příslušníci IV. správy – sledování – vypadli z malého lustračního zákona v tichosti v roce 1992 kvůli nařízení ministra vnitra Tomáše Sokola. „V rámci ministerstva bylo pro specifikaci útvarů bývalé
Státní bezpečnosti s kontrarozvědným zaměřením vydáno nařízení ministra vnitra č. 42/1992, které stanovilo některé podrobnosti k provedení malého lustračního zákona. Toto nařízení bylo novelizováno nařízením ministra vnitra č. 48/1993 Sb.,“ upřesnil mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Z dokumentu je přitom jasně patrné, že úředníci navrhli ministrovi text, ze kterého IV. správa, na rozdíl od jiných složek StB, účelově vypadla – v příkrém rozporu s malým lustračním zákonem. Kdo seznam útvarů StB ve prospěch sledkařů takto účelově upravil, není dnes podle badatele Ústavu pro studium totalitních režimů Radka Schovánka možné zjistit.
Fakticky to znamená, že v policii mohou pracovat desítky až stovky někdejších estébáků, kteří se aktivně podíleli na pronásledování lidí nepohodlných komunistickému zřízení.
Zatím nepromlčeno Týdeník Euro oslovil kvůli Laubeho lustračnímu osvědčení i policejního prezidenta a jeho nového náměstka. Do uzávěrky tohoto vydání se však nevyjádřili. Policejní mluvčí Jana Macalíková pouze uvedla, že „pan plukovník Laube předložil lustrační osvědčení vydané bezpečnostním odborem ministerstva vnitra v roce 2007 na základě platné stávající legislativy“.
Ministerstvo vnitra se k otázkám týdeníku Euro postavilo alibisticky. Poslalo pouze zmiňované nařízení ministra Sokola z roku 1992, z něhož sledkaři záhadně vypadli. Odborně se podle vnitra může vyjádřit Archiv bezpečnostních složek.
„Váš dotaz je položen bohužel příliš obecně a jeho přesné zodpovězení by si vyžádalo rozsáhlejší vědecký výzkum. V zásadě lze říci, že kontrarozvědnou problematikou se v rámci Sboru národní bezpečnosti zabývaly po celou dobu jeho existence výhradně útvary StB. Archiv bezpečnostních složek nedisponuje podrobnějším seznamem, který by obsahoval organizační členění jednotlivých správ SNB na odbory, popřípadě oddělení v průběhu jejich existence (vnitřní organizace útvarů se velmi často měnila),“ uvedl náměstek archivu Petr Zeman.
Z informací týdeníku Euro je zřejmé, že Zdeněk Laube, stejně jako další příslušníci správy sledování StB, by negativním lustračním osvědčením disponovat neměli. Podle badatele Radka Schovánka tak vzniká důvodné podezření z možného spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby, nebo dokonce falšování úřední listiny. Přičemž starší případy vydaných negativních lustračních osvědčení budou již nejspíše promlčeny, ovšem Laubeho případ z roku 2007 ještě ne. Porušením zákona by se tedy policie měla zabývat.
„Informace o tom, jakým lustračním osvědčením disponuje konkrétní člověk, nelze bez písemného souhlasu dotyčného poskytnout. Udivuje nás však vaše naznačování, že by snad náš úřad měl mít něco společného s falšováním úředních listin,“ uzavřel problém s náměstkem policejního prezidenta mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Zdeněk Laube, stejně jako další příslušníci správy sledování StB, by negativním lustračním osvědčením disponovat neměli. Bezpečná kariéra Funkce a pracovní zařazení nového náměstka policejního prezidenta Zdeňka Laubeho
září 1981 nástup ke komunistické policii, Sboru národní bezpečnosti (SNB)
březen 1984 nástup ke IV. správě SNB, jež se v rámci komunistické kontrarozvědky věnovala sledování režimu nepohodlných osob
srpen 1988 posluchač Vysoké školy
1990 přestup do Úřadu pro ochranu ústavy a demokracie federálního ministerstva vnitra, následně k federální pátrací službě
1992 postup do sekretariátu ředitele pátrací služby, kde se posléze stal vedoucím
prosinec 1992 služba ochrany objektů zvláštního významu
leden 1993 ochranná služba (ochranka ústavních činitelů) – vedoucí odboru
únor 1994 stává se ředitelem útvaru operativní dokumentace (sledování)
2005 náměstek útvaru
2009 šéf útvaru speciálních činností
O autorovi| Jan Hrbáček, hrbacek@mf.cz
