HDP NA OBYVATELE Od té doby, co Česká republika začala 1. ledna 1993 psát první kapitolu své novodobé historie, se pravidelně, opakovaně, a hlavně rádi poměřujeme se svým západním sousedem i s naším někdejším federálním souputníkem. Současná srovnání opírající se povětšinou o (ne)růst HDP příliš lichotivě nevyznívají. Co se však stane, když se zaměříme na širší spektrum hospodářských ukazatelů za celých 20 let české samostatnosti?
PRŮMĚRNÁ HRUBÁ MĚSÍČNÍ MZDA
Z dat jasně vyplývá, že Češi se v bohatství pomalu, ale přece jen blíží německým standardům. Jisté zaškobrtnutí znamenal začátek toho, co se teď souhrnně nazývá krize: od roku 2008 český HDP na hlavu ve srovnání s německým klesá. Průměrný plat vyjádřený v dolarech se pak dočasně místo růstu propadl – a to relativně i celkově – a na předkrizové úrovně se vrátil teprve vloni.
MÍRA NEZAMĚSTNANOSTI (v %)
Naopak nezaměstnanost v Česku je v porovnání s předkrizovou dobou více než dvojnásobná, zatímco v Německu se situace na trhu práce lepší už od roku 2005, a to bez větších výkyvů. Srovnání se Slovenskem přináší dvě zajímavá zjištění. Zaprvé se z původních 120 procent slovenského HDP na osobu pomalu blížíme k federální remíze. K tomu výrazně přispěla odlišná výkonnost ekonomik během krize, zejména po roce 2010. Zadruhé se Slovensku daří navzdory vyšší nezaměstnanosti.
POČET OSOB OHROŽENÝCH CHUDOBOU (2010, v %)
I tak ale obě země nabízejí solidní sociální síť. V Česku a na Slovensku jde o zhruba desetinu populace, kdežto v Německu, které patří v Evropě k průměru, je chudých více než 15 procent obyvatel.
Zdroj: National Statistical Offices, World Bank, OECD, Eurostat, Helgi Analytics
O autorovi| ROMAN CHLUPATÝ spolupracovník redakce
