Novoměstský podnik známý tradiční českou kuchyní vkusně koketuje s exotikou
Není sice středem diskusí o kvalitních pražských restauracích, nicméně stále obhajuje pověst podniku se spolehlivou kvalitou kuchyně i služeb. Za více než deset let si Suterén vybudoval slušnou klientelu.
Interiér má přes svou stylovou rozmanitost zvláštní poetiku. Klidné odstíny stěn, modré světelné pruhy v tělese baru, skleněná přepážka mezi vchodem a vlastním lokálem ve stejném tónu, to vše ozvláštňuje prostor. Zvlášť atraktivním jej činí i rozměrné akvárium.
K dobrému prožitku přispívá také obsluha.
Ihned po uvedení nabídne lístek a doporučí některou ze specialit. Tentokrát byla tématem dne exotika v podobě oslí svíčkové.
Na takové zvláštnosti není těžké mě nalákat.
Coby prolog jsem volil křupavé jarní rolky. Pro nastražení senzorů dobrá volba: spousta zeleniny a hub byla náplní do křupava osmahlých válečků z rýžového těsta. S třemi druhy omáčky, představujícími základní chutě Asie, totiž sladkou, kyselou a ostrou, nabídly rolky spoustu rozmanitých chutí.
Ještě před masem přišla ke slovu trocha české klasiky v podobě čočkové polévky. Bohatá a sytá, s vygradovanými chutěmi. Žaludek však nasytila na samou hranici kapacity…
Když se po pár chvílích objevuje hlavní chod, stává se obava realitou. Kulaté plato velikosti kola od lokomotivy, umístěné na ohřívací plotně, je po okraj naplněno dobrotami. Prim hrají nevelké, uvnitř růžové válečky zvláštně vonícího masa. Dále pak barevný záhon zeleniny s temnými puchýřky grilování a stejně upravené žlutomasé, na pohled zvláště lákavé lupínky brambor.
Osel chutná delikátně, sval je vláčný, s velejemně strukturou. Lehýnký nádech jakoby divočiny je patrný jen zpočátku, pak se chuti zmocní ryzí projev masa zjemnělého marinádou na jablečném základě. Zelenina je uchystána vnímavě, plná šťáv oživujících výraz nezvyklého sousta svěžím dotekem. Jediným rušivým prvkem byla salsa, která se svou kyselostí důrazně snažila ovládnout pole.
Tak či onak, jde o svéráznou a nečekaně chutnou změnu v převaze hovězího a vepřového, jimiž restaurační nabídky přetékají.
Kdyby vás nelákala exotika, zaměřte se na českou klasiku, restauraci vlastní.
Vybrat si dezert nebylo obtížné. Domácí sorbet z čerstvých jahod se zeleným pepřem byl přesně tím, co zmožený žaludek potřeboval.
Čistá příchuť letního ovoce rozšířená o provokující vstupy pepře byla odlehčujícím finálovým partem večeře.
Richard Šusta, který mimořádně zvládá celý široký part české kuchyně a je zběhlý i v recepturách italských či francouzských, se často pouští do různých experimentů. Tentokrát jsou to – pomineme-li exotického osla – námluvy s Dálným východem. Nepokulhává v nich, ovšem podnik se tak možná nechtěně tlačí do stále houstnoucího zástupu podobně zaměřených, kterých přibývá raketovým tempem. Mezi nimi, se vším respektem, však na podobně výjimečnou pozici, jakou si Suterén držel mezi mizejícími kvalitními adresami s českou nabídkou, zřejmě nikdy nedosáhne. Otázkou tedy je, zda se touto cestou vůbec pouštět. Na to si však musí odpovědět majitel a šéfkuchař v jedné osobě sám.
Suterén Restaurace
Masarykovo nábřeží 26, 110 00 Praha 1, tel.: +420 224 933 657 e-mail: restaurant@suteren.com, http: www.suteren.com Otevřeno Po–Pá 11.30–16.00 a 17.00–24.00, So 18.00–24.00 Kuchyně mezinárodní, nyní orientovaná na asijskou s významným podílem české tradiční Země původu nabízených vín především Česká republika a Evropa hodnocení poněkud rozcuchaný, přesto však svojsky působivý design přesvědčivý výkon kuchařů, z jejichž výsledků je jasně patrné nadšení pro profesi v porovnání s ostatní pražskou scénou sympatické ceny, především u nabídky obědů vinná karta za ostatním viditelně pokulhává a zasloužila by si revizi O autorovi| Milan Ballík • spolupracovník redakce
