Zneužívání postavení a lobbing jsou v české politice běžnou záležitostí
Tři zdánlivě nesouvisející události ukazují, jak se v Česku obsazují vlivná místa – tentokrát vlivný post prvního místopředsedy antimonopolního úřadu, kterým je Hynek Brom (ODS). Pokud bychom chtěli parafrázovat divácky úspěšný projekt České televize Třikrát s… Miroslavem Donutilem, týdeník EURO vám nyní představuje Třikrát s… Hynkem Bromem.
Silnice za všechny prachy
Příběh první je o silnici, jež se dá popsat jako cesta odnikud nikam. Leží v katastru plzeňské městské části Doubravka a byla zaplacena z jejího rozpočtu. V této chvíli nepříliš účelná stavba vyšla na tři miliony korun. Vše začalo již v roce 2006, kdy se městská část dohodla s firmami, k jejichž pozemkům původní rozbitá cesta v polích vedla, že ji pomůže opravit. Jako protislužbu zase firmy byly s radnicí ochotny vyměnit jiné pozemky, které městská část potřebovala. Výběrové řízení vypisovala a schvalovala Doubravka v roce 2008 za starostování Hynka Broma z ODS. Z původně plánované štěrkové zkratky se ale v zadávací dokumentaci stala šestimetrová asfaltová cesta, která začíná za fotbalovým klubem Senco a vede směrem k Jateční ulici. Radnice schválila výši investice za 2,6 milionu. Vítězná firma S.K.I. plus podnikatele Martina Otýse nabídla jako nejnižší cenu o půl milionu nižší. „Výběr nejvhodnější nabídky jsme uskutečnili až po jednání výběrové komise, která mi doporučila vítěze. Smlouva s vítěznou společností byla poté schválena v radě obvodu v souladu se zákonem o obcích,“ komentoval nyní pro týdeník EURO Brom, který mezitím z vedení radnice odešel. Zvláštních okolností u zakázky byla řada. Společnost S.K.I. plus neměla v době tendru povolení provádět stavby. Podle Otýse to ale nebyl problém, protože měl smlouvu s autorizovaným technikem. Práce se ale prodražily. Zjistilo se totiž, že podloží silnice je třeba upravit a konečná suma se tak vyšplhala na tři miliony. Radnice ještě připlatila za recyklaci panelů, které byly na místě původně, 80 tisíc korun. Panely ovšem bylo možné zpeněžit za cca 400 tisíc. Smysl silnice Brom obhajuje dodnes. „Cesta má sloužit jako propojení při obsluze městských pozemků. Upravená část má do budoucna sloužit i jako cyklistická trasa, která je zanesena v generelu cyklistických tras,“ vysvětlil Brom. Protikorupční policii zřejmě toto vysvětlení nestačí. V září začala zakázku na silnici prověřovat. O výsledcích ale zatím mlčí. „V případu, na který se dotazujete, nemůžeme nyní poskytovat žádné podrobnější informace,“ uvedl mluvčí protikorupční jednotky Roman Skřepek tradiční formulku, když se jedná o běžící vyšetřování. Bez povšimnutí není, že za rok 2008 vykázala firma S.K.I. plus zisk tři miliony, o rok později už jen 140 tisíc korun.
Bendlův sponzor
Příběh druhý vyplul na povrch na jaře loňského roku. Tehdy média zjistila, že středočeská ODS získala v roce 2009 neobvykle vysoký finanční dar. Šlo o 1,5 milionu korun, a to těsně před nepovedenými volbami. Osmý nejvyšší dar, který ODS zaznamenala ve své výroční zprávě, poslal Středočechům vedeným bývalým hejtmanem a exministrem dopravy Petrem Bendlem plzeňský podnikatel Martin Otýs se svou společností S.K.I. plus. Nikdo z vedení občanských demokratů, které muselo takto významný dar schvalovat, nedokázal nikdy uspokojivě vysvětlit, proč firma působící výhradně na Plzeňsku sponzoruje středočeskou organizaci a kde se sponzor vzal. Plzeňáci se zase podivovali, proč dar nesměřoval jim. „Nepamatuji si to, ale sponzory na grémiu schvalujeme tak, že se spolehneme na doporučení garanta. V tomto případě tedy Petra Bendla,“ uvedl vloni na jaře k případu tehdejší místopředseda ODS David Vodrážka. Bendl sám přiznával, že o majiteli firmy nic neví. Nicméně dodával, že je rád, že firma ve středních Čechách zakázky nemá. Otýs byl v komunikaci s médii také velmi skoupý. První reakce byla, že je s ODS spokojený a proto ji podpořil. Když přišlo na vysvětlování, proč nedal peníze své domovské plzeňské organizaci začal uhýbat a jen prohlašoval: „Nechte to být.“ Později se rozpomněl, že do středních Čech svůj dar směřoval kvůli tomu, že chtěl stranu přímo podpořit v politickém boji se středočeským hejtmanem za ČSSD Davidem Rathem. Podivné okolnosti a mediální tlak nakonec vedly Bendla k prohlášení, že středočeská ODS dar vrátí v případě, že se o této firmě objeví nějaké „supernegativní“ informace. Očividně se tak podle Bendla nestalo. V SMS zprávě týdeníku EURO v prosinci napsal: „Sponzorský dar má všechny zákonné náležitosti a není důvod ho vracet.“ Ve světle předvánoční aféry Drobil kontaktoval týdeník EURO i Broma. „Společnost pana Otýse nabídla nejnižší cenu stavby a podle mých informací měl být dar ze strany pana Otýse středočeské ODS asi jeden milion korun. Na základě těchto skutečností a s tím, že dar se uskutečnil v roce 2010 a sama investice probíhala v letech 2008–2009 jednoznačně odmítám spekulace o tom, že by mělo jít o manipulaci s veřejnou zakázkou či nedovolené financování politické strany,“ reagoval na dotaz, zda nejde o přeposílání peněz na stranické účty. Týdeník EURO si jen dovolí podotknout, že dar přišel na podzim 2009.
Nezávislost podle politiků
A teď příběh třetí. Ještě před volbami si začaly dvě tehdy (a i dnes) nejsilnější strany dělit vliv na „nezávislých“ úřadech. Jedním z velmi okatých příkladů bylo rozšíření počtu místopředsedů vlivného antimonopolního úřadu. V roce 2009 projednával Parlament, a to na několikrát, normu z dílny tehdejšího šéfa poslanecké sněmovny Miroslava Vlčka (ČSSD). Ta byla namířena na potírání korupce při veřejných zakázkách. Vlček tvrdil, že zákon „opsal“ z vládní novely, ale díky jeho iniciativě projde schvalováním rychleji. Drobnou změnou bylo, že na konci byl přílepek, „že se počet místopředsedů antimonopolního úřadu zvýší na tři“. A protože Úřad na ochranu hospodářské soutěže už tehdy řídil bývalý poslanec za ČSSD Petr Rafaj, měl tento nový post připadnout ODS. A tak se také stalo. Zákon prošel v listopadu 2009. Počátkem téhož nastoupil do funkce sekčního šéfa ÚOHS Hynek Brom a nakonec se stal Rafajovým prvním místopředsedou. Když se v ODS jednalo o tom, koho vyslat na mocný post, bylo třeba získat podporu nejen vlastní organizace. Zálusk na místo mělo více krajů. Podporu Bromovi podle informací týdeníku EURO poskytla mimo jiné i ODS ze Středočeského kraje. Lidé znalí poměrů tvrdí, že jde o dohodu dvou mocných šedých eminencí partaje. Plzeňského „kmotra“ Romana Jurečka a středočeského Iva Rittiga, který bývá nazýván „Bendlovým Dalíkem“. Že by Jurečko s Rittigem přivedli Středočechům tajemného sponzora, je samozřejmě pouhá spekulace. Časová souhra je však zarážející. Faktem zůstává, že Hynek Brom je na antimonopolním úřadě a počet politiků ve vedení vůči skutečně nezávislým autoritám v podobě dvou zbývající místopředsedů je zcela vyrovnaný. „V době Martina Peciny jako šéfa ÚOHS to byl jen on, kdo měl blízko k politické straně, konkrétně ČSSD. Teď je nezávislost úřadu mnohem pofidérnější,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký sociální demokracii obeznámený s děním na ÚOHS. A proč by měl Jurečko zájem mít svého člověka na „antimonopolu“? I zde je odpověď nasnadě. Je to čiperný podnikatel. A mimochodem předseda představenstva Plzeňské teplárenské, o niž se dlouhodobě zajímá J&T. A takový obchod jistě na schválení do Brna patří.
