Písek se stává stále více nedostatkovým zbožím. Je možné stavět bez betonu? Autor slovenského konceptu „krtkodomů“ Martin Pribila tvrdí, že se beton používá často zbytečně i v případech, kdy to není potřeba. Sám jej u svých staveb využívá též, upřednostňuje ale dřevo a hlínu. Životnost jeho domů má přesáhnout 100 let.
Martin Pribila založil firmu Krtkodom v roce 2010. Nejprve si postavil pasivní dům pro sebe a rodinu v obci Rohožník. Sleduje trendy ve stavebnictví a architektuře a koncept pasivního bydlení vylepšuje. Preferuje přírodní materiály. Krtkodům využívá v konstrukci kromě betonu i dřevo, dále hliněné omítky či dřevovláknitou izolaci. Životnost domu odhaduje autor konceptu na sto a více let.
V minulém roce založil také v Česku firmu Pribila CZ. Plánuje expanzi do Rakouska, uvažuje ale o tom, že koncept domu zapuštěného do okolní krajiny bude nabízet po celém světě. Sám za náklady na vodu, elektřinu a dřevo měsíčně zaplatí 1300 korun v domě o rozloze 169 metrů čtverečních.
Martin Pribila
Z čeho se podle vás budou stavět domy v roce 2050?
Rok 2050 je daleko. Nicméně už za 15 let se budou používat převážně přírodní materiály. Dřevo, hlína, vlna či sláma, korek.
Čím se dá nahradit písek ve stavebnictví pro výrobu betonu? I váš krtkodům používá na konstrukci beton.
Písek, který dnes používáme, je hrubší než pouštní. Zásoby tohoto písku jsou v náplavových oblastech, neobnovují se dostatečně rychle. Proto se různé výzkumy snaží využít jemnější pouštní písek. Ale ani s jeho používáním bychom to neměli přehánět.
Stavebníkům chybí základní surovina. Firmy řeší, jak stavět z pouštního písku
Ano, v krtkodomě používáme beton. Ten se používá tisíce let. Jeho využití rozšířili staří Římané a nyní ho masivně nadužívají například v Číně. Beton je a ještě dlouho bude potřebný materiál. Ale je nutné ho využívat rozumně. Jen tam, kde je to potřeba, minimalisticky. K čemu je někomu betonový plot, když se přes něj snadněji leze? My používáme kombinaci dřeva a betonu. Krtkodům přežije mnoho generací. Interiér z přírodních materiálů se obnoví podle aktuálních trendů, ale vnější část domu zůstane zachována. I takto se dá chápat trvale udržitelná architektura.
Varujete před tím, že nedostatek stavebního písku může ovlivnit i 3D tisk. Můžete to vysvětlit?
Pokud přejdeme na 3D tisk rodinných a bytových domů, tak v zásadě hovoříme o použití většího množství písku, nebo plastu. Plast by byl super, protože by se dal využít recyklovaný. Ale kdo by chtěl bydlet v plastu? Nicméně pokud nyní používáme písek takovým způsobem a v takovém množství, že se vyváží například z pod tajících ledovců z Grónska, tak je potřeba hledat jiný směr.
Na druhou stranu připouštíte, že budoucnost stavebnictví je ve 3D tisku. Mohl by třeba nahradit nedostatek zedníků?
Pojmenoval jste to přesně. 3D tisk budeme potřebovat. Klesá počet lidí, kteří chtějí manuálně pracovat. Tak, jako v továrnách dnes ulehčují práci roboti, tak 3D tisk ulehčí práci stavbařům. Bude potřeba najít rovnováhu mezi „tiskněme všechno v 3D“ a „dělejme věci přírodně“. Mezi „nepracujme rukama“ a „dejme do toho kus lidské práce“.
Každý den nový dům. Obří 3D tiskárna postaví vesnici pro chudé
Slovenská architektka Adriana Debnárová přišla s konceptem využívání pouštního písku a slunce na vytvoření sítí podobných sklu, které zabrání rozšiřování pouští a zároveň mohou tvořit konstrukci domů na poušti. Věříte, že se tato technologie může masově uplatnit?
Může se uplatnit masově, právě při zamezování rozšiřování pouště. Ideálně si to představuji tak, že se vyrobí tyto zábrany (realizace je poměrně rychlá) a mezi tím budou mít čas vyrůst přírodní bariéry, tedy víceúrovňová zeleň. I na Slovensku na Záhorí máme poušť, ale zalesnili jsme ji a tím stabilizovali. Už se na tom ve světě začalo pracovat. Například velký zelený pás napříč Afrikou, kde se všechny země spojily právě za tímto cílem.
Nedostatek surovin dopadl i na Česko. Dochází písek, Sahara nás nespasí
Domníváte se, že by se jemný pouštní písek mohl používat pro výrobu skla, které najde uplatnění v architektuře?
Lidé jsou tvořiví. Někdo přijde na to, jak komerčně využít pouštní písek. V tuto chvíli se zdá, že ho máme nekonečně mnoho.
Dalším stále vzácnějším zdrojem na zemi je voda. Jak lze při stavbě domu co nejvíce omezit její spotřebu?
Čím víc opracováváme a měníme vytěžený materiál, tím více vody spotřebujeme. Stačí méně opracovávat a snížíme množství vody použité při stavbě. Hliněná omítka spotřebuje méně vody než cemento-písková či sádrová. Narážíme zde ale na cenu. Přírodně zpracované materiály jsou náročnější a taky dražší. Těší mě, že stále více lidí řeší i to, jakou cenu má zdravá Země. Měla by nás být převaha.
Jaké přírodní materiály používáte?
Rádi používáme dřevo, hlínu, korek, marmoleum na povrchu. Slámu, dřevovláknité či konopné tepelné izolace. Používáme skleněnou výztuž, kde je to možné. Minimalizovali jsme hydroizolační fólie pro jejich obtížnou možnost recyklace. Záleží však vždy na klientovi, co dovolí a nakolik chce zdravější prostředí.
Jak jste na koncept budovy zapuštěné do okolní krajiny přišel a jaké jsou jeho výhody?
Učarovala mi odvěká myšlenka bydlení v zemi po přečtení knížky o podobných domech v USA ještě z dob energetické krize. Uvědomil jsem si, že jsme v každé etapě vývoje lidstva inklinovali k bydlení v zemi, od jeskyň přes příbytky tesané do kamene až po zemljanky. Většina živočichů se před teplem v poušti a chladem v zasněžených oblastech chrání zemí.
Mezi nesporné výhody patří to, že nepotřebujeme klimatizaci, v zimě naopak jen minimálně topíme, protože země akumuluje množství tepla. Na rozdíl od běžné střechy (z tašek, plechu či asfaltu) neohříváme okolí domu. Rozdíl teplot na luční trávě a na plechové střeše je 50 stupňů Celsia. Pokud vím, jak přispět ke stabilitě klimatu na Zemi, tak toho využiji a nebudu ukazovat prstem na souseda.
Stabilní klima zlepšuje naše zdraví, prodlužuje život nám i dané stavbě. Nás se například ve školce po každé absenci ptají, zda je dcera už zdravá. Dcera jim s úsměvem odpoví, že nebyla nemocná, ale byla na výletě. Nemocnost jsme přijali jako běžnou součást dětství a přitom je zde možnost žít zdravě.
Chtěli byste žít v podobném domě, jako je krtkodům?
Jaká je životnost krtkodomu?
Odhadovaná životnost je 100 a více let. Nosná konstrukce je v stabilním prostředí a tak se udržuje v pořádku s minimální péčí. Interiér je přírodní, bez nosných stěn, aby se dal lehce vyměnit a recyklovat. Zeleň na střeše bude „in“ vždy.
První realizací byl dům pro vás v roce 2013 v Rohožníku na Slovensku. Jak se vám bydlí a jaké máte roční náklady na provoz?
Bydlí se nám dobře. Partnerka si cení zdravějšího prostředí a já ticha v domě a minima starostí. Co se týče nákladů na bydlení, musel jsem se posledně smát. Za vodu, dřevo a elektřinu platíme cca 50 eur měsíčně (1300 korun).
Máme vlastní kořenovou čističku a topíme solární energií a dřevem, toho spotřebujeme cca 3,5 kubíku za rok. Dům má 169 m2. Úsměvně pak vyzní, když za telefon a internet platím rovněž 50 eur měsíčně. Takovou spotřebu by měly mít po 1. 1. 2021 všechny nové byty a domy. Ještě dnes nám řada lidí tak nízké náklady nevěří.
Jaký zájem je o tyto domy na Slovensku a v Česku? Jaká je návratnost investice do pasivních technologií?
Na Slovensku je zájem enormní a stále stoupá. V Česku zájemci postupně přibývají. Finanční návratnost je kratší než hypotéka. Při stavbě na klíč je to cca 20 let při aktuální ceně energií. Pokud bude cena energií stoupat, návratnost se může zkrátit na 15 let. Zdravotní návratnost je méně než rok. Řada klientů mi potvrdila, že od té doby, co žijí v Krtkodomě, se jim zdraví zlepšilo.
Na konci dubna 2018 jste založil v Česku společnost s ručením omezeným Pribila CZ. Co vás k tomu vedlo?
Stavebnictví je jedno z nejvíc regulovaných odvětví. Dlouho jsme se dohadovali na smlouvách „přes hranice“. Chtěli jsme lidem v České republice ulehčit proces plánovaní i stavby. Kamarádům jsme stavěli v Česku domy už před léty. Líbil se jim náš přístup a doporučili nás dále. Česká pobočka pak byla logickým vyústěním. Nyní pracujeme na podobné v Rakousku.
Vaše firma expanduje kromě Česka a Rakouska i do Maďarska. Jaké máte další plány?
Klienti nás oslovují z různých koutů Evropy. Po Česku a Rakousku bychom rádi rozšířili svou působnost celosvětově.
Máme připravený polo-prefabrikovaný systém výstavby, který umíme exportovat do světa. Vypadá to tak, že vám přijde balík se vším, co je potřeba pro spolehlivou realizaci všech důležitých částí domu.
Na místě potřebujete bagr nebo malý jeřáb a dva chlapy a máte hotovo. Plánujeme při tom využívat virtuální kontroly přes rozšířenou realitu a online připojení. Už nyní jsme online firmou bez kanceláře, zato v mnohých lokalitách a blíže klientům. Ale díky internetu a technologiím můžeme vyhovět mnohem většímu počtu lidí. Zbývá jen vybrat investora, který pomůže masivnímu rozšíření firmy v krátkém čase.
Související články:
Dům bez inženýrských sítí? Česká firma chce uspět v éře klimatických změn
