Menu Zavřít

Příbor místo činek

30. 5. 2012
Autor: Euro.cz

Ultramoderní podnik v Průhonicích u Prahy se do nejlepší formy dostává vpodvečer, kdy se její prostor zaplní a nechá vyniknout šéfkuchaře

Kvůli zběsilému tempu a často enormnímu pracovnímu nasazení, v němž žijeme, potřebujeme stále účinnější relaxaci. A k ní mimo diskusi patří dobrá a lepší gastronomie. Nepřekvapí proto stále rostoucí počet fitness center, kde kromě fyzického vyžití narazíte na přívětivou restauraci, stále houšť také s velice vydařenou kuchyní. Takových, jakou je nedávno otevřená Sokolovna v Průhonicích.
Ať už po některé z lekcí mnoha tréninkových či relaxačních programů nebo po procházce v okolí zabrousíte do tamní restaurace, zapůsobí na vás v prvním okamžiku. Někdy rozpačitě, jindy bezvýhradně pozitivně. Ultramoderní prostor s celoskleněnými stěnami a stropy má své kouzlo. Když ale odevšad vniká do lokálu intenzivní „světlopád“ jarního slunečního svitu a podnik není obsazen, přemíra kovu a skla včetně sanitně bílých plastových křesel – velice pohodlných, je třeba zdůraznit – studí. Nepomůže bar zaplněný barevnými alkoholy, marně se snaží pár dřevěných překladů a kusů mobiliáře. Ani umělé světlo s hřejivým odstínem nemá šanci cokoliv uhrát. Teprve když se venku lehce zešeří, ke stolům zasednou skupiny pestře oděných hostí a barvami rozzářený sál zazní veselým hovorem, je Sokolovna v té správné, oblažující formě.

Nafrněné chuti

O prožitek labužnický je v Průhonicích postaráno více než dobře, jak seznáte hned u prvního chodu. Tím mým byl gratinovaný kozí sýr s fíky na rukolovém salátu s konfitovanými česnekovými stroužky s medem. A celek vyhlížel více než lákavě. Bílý terč sýra po obvodě temně hnědý díky žáru, kterým prošel, a na jeho ploše jako malá krvavá slunce pohozené plátky fíků. Vše spočívalo na soklu ze salátových listů, skrze které problikávaly lesklé, jakoby glazírované stroužky česneku. Nejvíc pokrm připomínal velkou oslavu nastávajícího jara.
Při pohledu na rozmanitost vstupů a jejich zdánlivou nespojitelnost ve vás zahlodají pochyby. Žádná z těchto svébytných, „nafrněných“ chutí přece nebude chtít ustoupit druhé. Jenže ono to funguje! Zdejší šéfkuchař Ladislav Douša má cit pro suroviny a jejich kombinace, takže s předkrmem zahrál podařenou hru s báječným koncem. Celé to bylo víceméně vlahé ku prospěchu věci: sýr nijak nehýřil důrazným „prkem“ kozím tvarohům vlastní, saláty nezvadly. V ústech vyvolalo sousto zpočátku malý chaos. Do důrazu sýra se opřela rukola, kterou vzápětí vystřídala hutná, nasládlá, přitom jakoby pastózní hra fíků. Když se do ansámblu přidal česnek, medem zušlechtěný k nepoznání, došlo k velkému sbratření. Všechny složky chuti se srovnaly, vyladily a společně „zatančily“ na patře vítězné kolo nad vyhnáním Morany. Vskutku překvapivě ustrojená krmě. Každá komponenta si našla svůj prostor, každá sehrála své malé sólo a potom se spořádaně vrátila do celku, aby podpořila umnou finální fanfáru. Jedině cibule se nevyrovnala s úlohou druhých houslí, kterou jí kuchař přisoudil. Kde mohla, zazlobila a štípla, snad proto, aby si ji v optimálním akordu člověk opravdu všiml.

Správně odpíchnutá ryba

Předkrmem nasadili kuchaři laťku hodně vysoko. Pečený filet candáta na pyré z pečené cibule s glazírovanou zeleninkou a omáčkou noilly prat měl proto situaci obzvláště složitou. Záhy se však ukázalo, že v Sokolovně žádný vrchol není nezdolatelný. Vyladěná kaše, v níž by jeden nehledal cibulový základ – hlaďounká a jemná jako americké nylonky – rybu „odpíchla“, aniž by narušila její filigránský projev. Máslově sametová zelenina se přidala proudem jarních chutí a osvěžila projev ryby i pyré.
Báječně upečenému candátu, což není zdaleka samozřejmé, zůstala všechna noblesa. Byl plný šťáv, křehký jako sněhová vločka, čisté, ničím nezrůzněné chuti. Ostatní vstupy se pak cele podřídily jeho přirozené autoritě, pouze v závěru se objevil malý stín. Jinak pozorný a vstřícný číšník stáhl můj kuvér už mezi předkrmem a hlavním chodem. Takže to krásné, když vytřete zbytek omáčky chlebem, na což jsem se těšil po celý čas „likvidace“ pokrmu, mi odepřel. Škoda, s omáčkou jsem se totiž nestihl dostatečně seznámit. Delikátní chuť francouzského vermutu se v celé kombinaci sousta jen těžko hledala. Navíc se noilly prat v převaze italských značek na trhu trochu ztrácí, nemám ho tedy natrénovaný. Pokud si candáta dopřejete také, nenechte se připravit o svůj krajíc, může se vám hodit.

Jako čtyřnohé kuře

Veskrze příjemně naložen jsem zapátral v dezertech a nejvíc se mi zalíbilo v domácích profiterolkách s mocca krémem. I když ono „domácí“ bych bral s rezervou. Tenhle produkt kuchařské cukrařiny z odpalovaného těsta je na přípravu trochu složitý, navíc zmrazené polotovary dosahují více než uspokojivých kvalit. Možná byl z vlastní produkce krém, to si netroufám odhadnout. V každém případě ty vyrotované pusinky podobající se kupolím pravoslavných kostelů byly báječné. Pro mne, který mocca krém miluje, neměly vadu. Polité čokoládou, naparáděné efektním Karkulčiným čepečkem z řezu jahody, zpod něhož se drala zelená kadeř máty, přímo volaly po nakousnutí.
Kypré, ale pevné, sladké, ne však přespříliš, voňavé a dostatečně naplněné. Krém byl vláčný, voněl a chutnal kávově a s těstem se sešel v pohlazující výsledné symbióze. Jelikož dezert navíc forsážovala velice slušná káva, jako by vyrostl a předvedl se v ještě vyspělejší formě. Abych dodržel penzum drobných výtek, měl bych jednu i v tomto případě. Šest kousků profiterolek je vražedná porce. Nebojím se jídla a nakonec jsem se utkal vítězně i s půltuctem, ale od stolu jsem se sotva odvalil.
Sokolovna si za nedlouhý čas svého bytí vyšlápla vysoko mezi podniky své třídy. Nápaditost krmí „drží basu“ s neurážející modernou výzoru restaurace, dohromady pak jde o zdařile zkoncipovaný celek podle současných restauračních trendů. Se vším všudy. Zvlášť sympatické kromě uměřeného, nápaditého lístku, je to, že v čase, kdy šéfkuchař v kuchyni nebývá, drží jeho tým stejně vysoký, neměnný standard. To je k vidění stejně zřídkakdy jako čtyřnohé kuře.

Plusy

+ atraktivní design, i když občas chladivý
+ nijak obsáhlá, náplní však dobře postavená nabídka jídel
+ příjemný personál, nijak přehnaně škrobený, ale s patřičným přístupem k hostu
+ sympatická, do přírody otevřená část restaurace

Minusy

- ambiciózní vinná karta neudává ročníky vín a ceny jsou nastaveny nevyváženě
- odnesení kuvéru před dokončením

Restaurace Sokolovna

Říčanská 118, 252 43 Průhonice, tel.: + 420 257 310 506
e-mail: info@sokolovnapruhonice.cz, http://www.sokolovnapruhonice.cz Otevírací doba: restaurant: Po–Pá 07.00–22.00, So–Ne 08.00–22.00
Kuchyně: současná mezinárodní a segment tradiční české
Země původu nabízených vín: všechny významné země vinařského světa

bitcoin školení listopad 24

Výběr z jídelního lístku

Telecí piemontský tataráček provoněný lanýžovým olejem s parmazánem a pečeným křepelčím vejcem 195 Kč
Bramborový krém s pěnou z uzeného pstruha a máslovými krutonky 65 Kč
Tradiční club sendvič & chips – kuřecí prsa, pečená slanina, rajčata, římské listy, vejce, majonéza 195 Kč
Lehce pikantní mexický tomatový salát s listy hlávkových salátů, chilli, drceným česnekem a fazolemi 165 Kč
Lanýžové tagliatelle se zastřeným vejcem, rukolou a parmazánem 285 Kč
Telecí kýta v úpravě „sous vide“ na rozmarýnu s glazírovanou zeleninkou a bramborovými šiškami 275 Kč
Tranšírovaný hovězí bavette s pečenou polentou a omáčkou z hrubozrnné hořčice 295 Kč Grilovaný losos s bazalkovou krustou s bramborovými noky a provensálskou omáčkou 295 Kč Telecí řízek z mléčné kýty smažený na přepustěném másle s bramborovou kaší 325 Kč
Povidlové taštičky z bramborového těsta, s mákem a cukrem 85 Kč

Výběr z vinného lístku

Lanson Rosé Label Brut 1900 Kč
Sauvignon Blanc, cabinet Vinohrad, kolekce Flóra – Pálava 340 Kč
Villa Antinori Bianco Antinori – Toscana IGT 540 Kč
Koonunga Hill Chardonnay Penfolds Koonunga Hill 540 Kč
Sauvignon Blanc Marlborough Villa Maria Private Bin 650 Kč
Grüner Veltliner Ried Wechselberg johann Topf – Kamptal 820 Kč
Chablis AOC Domaine Laroche domaine Laroche – Chablis 870 Kč
Côtes-du-Rhône „Parallele 45“ rosé Paul Jaboulet Ainé, Rhône AOC 495 Kč
Zweigeltrebe, jakostní, Novosedly 2006, Tanzberg – Tanzberg, Mikulovská oblast 490 Kč
„Campofiorin“ Rosso del Veronese Masi Agricola, Veneto IGT 650 Kč
Museum Crianza Bodega Museum, Cigales DO 650 Kč
Malbec Reserva Bodega Lurton Reservas, Mendoza 640 Kč
Barbaresco DOCG „Mantico“ Bersano – Piemnote 1690 Kč
Châteauneuf-du-Pape „Les Cedres“ rouge 1770 Kč
Almaviva Philippe de Rotschild & Concha y Toro – Chile 3590 Kč
La Petit Mouton de Mouton Rothschild Bordeaux, Pauillac CRU 4120 Kč

  • Našli jste v článku chybu?