Společnost British Petroleum (BP) předpovídá, že ropa a plyn se do poloviny tohoto století stanou výrazně menší součástí globálního energetického mixu, než jak tomu je nyní. Bezuhlíkové alternativy, jako je třeba větrná a solární energie, mají naopak zaznamenat významný nárůst. Firma to uvedla ve své 12. výroční zprávě o energetickém výhledu, kterou zveřejnila zkraje týdne.
Podíl fosilních paliv jako primárního zdroje energie má klesnout z 80 procent v roce 2019 na 55 až 20 procent do roku 2050. Obnovitelné zdroje pak za stejné období vzrostou z 10 procent na 35 až 65 procent.
Zásadní restrukturalizace globálních energetických trhů má být podle zprávy řízena třemi hlavními faktory, přičemž prvním z nich je udržitelnost. Mnoho lidí totiž klade stále větší důraz na potřebu zpomalit globální oteplování, což dle vedení BP souvisí také s tím, že je extrémní počasí stále běžnější a zjevnější, takže občané i zákazníci vyžadují akce na jejich zastavení.
Druhý faktor, energetická bezpečnost, pak má do velké míry spojitost s ruskou invazí na Ukrajinu. Řada zemí po celém světě si kvůli ní uvědomila, že je potřeba více diverzifikovat své zdroje a omezit závislost na dodávkách surovin pouze z jednoho státu. Posledním důležitým činitelem je pro změnu cenová dostupnost, v rámci níž se státy snaží vyvíjet úsilí o udržení stabilních cen energie pro spotřebitele. Všechny vyjmenované faktory pak BP souhrnně označuje termínem „energetické trilema“, připomíná televize CNBC.
Nástup obnovitelných zdrojů bude rychlý
Podle hlavního ekonoma BP Spencera Dalea je přechod naší společnosti k čistým zdrojům energie stále zřetelnější a de facto nevyhnutelný. „Pokračující nárůst uhlíkových emisí a zvyšující se frekvence extrémních povětrnostních jevů v posledních letech zdůrazňují důležitost rozhodného posunu směrem k ekologické budoucnosti,“ uvádí Dale.
Obnovitelná energie se má dostat na výsluní i díky jejímu výraznému zlevnění. K tomu dochází jednak kvůli neustálému vývoji nových technologií, jednak i změnou v politice jednotlivých států, které dotují zavádění ekologických paliv. Šéfové BP si sice nejsou zcela jisti tempem, jakým bude k zavádění obnovitelných zdrojů docházet, přesto však podle nich má být „rychlejší než u jakéhokoliv předchozího paliva v naší historii“.
V nadcházejícím desetiletí by celosvětová poptávka po ropě měla nejprve stagnovat a následně začít klesat. Největším faktorem rychlosti této změny bude doprava, v níž černé zlato stále častěji nahrazuje elektřina. Aktuálně však poptávka po ropě nadále roste, a to hlavně zásluhou rozvíjejících se ekonomik.
Zvýší se zájem o lithium či nikl
Budoucnost zemního plynu bude dle BP záviset na tom, jak rychle dojde k dekarbonizaci globálních energetických trhů a jak výrazně budou růst rozvíjející se ekonomiky. Určitě se ale zvýší zájem o elektřinu, protože rozvojové země jí budou vyžadovat více. Snahy o zmírnění globálního oteplování navíc urychlí poptávku po této komoditě i pro účely, jako je doprava, vytápění a chlazení budov. Ve všech scénářích, které britská společnost zmapovala, tedy vzroste poptávka po elektřině do roku 2050 o zhruba 75 procent.
Zpráva ale uvádí také to, že zavedení obnovitelných zdrojů bude vyžadovat i další rozsáhlé změny. Konkrétně analytici BP zmiňují rozšíření technologií na zachycování uhlíku, větrných a solárních zařízení, baterií, potrubí pro oxid uhličitý a nových kapacit pro skladování energie. To vše výrazně zvýší poptávku po minerálech, jako je třeba lithium, měď a nikl.
