Čím se liší luxusní cigareta od běžné? Vším.
Když počátkem minulého století prchal Zino Davidoff se svými rodiči z Kyjeva do Ameriky, došly jim v polovině cesty peníze. Rodina uvízla v Ženevě, kde si na Bulváru filosofů otevřela trafiku. Po šedesáti letech strávených mezi doutníky se Zino Davidoff rozhodl vytvořit cigaretu. Psal se rok 1985 a luxusní cigareta dostala název Davidoff Magnum.
Tabákový list jako svíčková
Na otázku, čím se luxusní cigareta liší od běžné, odpověděl ředitel českého zastoupení firmy Reemtsma Richard Vavřík, která cigarety Davidoff prodává, prostě: „Vším.“ Měl tím na mysli nejen tabák, ale i papír, filtr, náustek, krabičku a karton. „Každá cigareta obsahuje směs tabáků. Ta je vždy tajemstvím výrobce, jako Becherovy bylinky. Cigarety Davidoff se dělají z tmavě oranžových viržinských tabákových listů dvaceti pěti až třiceti druhů, z nichž se jako u svíčkové vyřezává jen nejměkčí střední část,“ vysvětluje dále. „Položíte-li vedle sebe exkluzivní a běžnou cigaretu, zjistíte, že ta první je delší, má delší a kvalitnější filtr, hledí se na propustnost cigaretového papíru, na to, aby se jedna od druhé v ničem nelišila, a fólie, která je uvnitř krabičky, musí udržovat stálou vlhkost. Krabička sama je drahá už na první pohled.“
Reemtsma cigarety Davidoff vyrábí pouze v Německu. Nejdražší z nich – Magnum, je impozantní svými rozměry, neboť je 94 milimetrů dlouhá a má průměr 8,6 milimetru. Tolerance přitom činí pouhých 0,01 milimetru a při výrobě se kontroluje šedesát dalších parametrů každých deset vteřin. Tyto zkoušky znamenají, že se denně ničí tisíce cigaret, které jim neodpovídají. Kapacita strojů dvanáct tisíc cigaret za minutu naznačuje, že to spíše budou desetitisíce než tisíce. Před zabalením ještě vyškolení koštýři testují a prověřují vzorky. Uložení v krabičkách se kontroluje ručně a celý postup výroby trvá dvakrát déle než u konzumních značek.
Davidoff Classic je o milimetr kratší a 1,3 milimetru štíhlejší. Délka cigarety a kvalita papíru v kombinaci s filtrem významně ovlivňují chuť. Optimální variace umožňuje, aby tabák mohl uvolňovat celé chuťové spektrum.
Classic se od Magna ale odlišuje také jinou tabákovou směsí, kde je určitý podíl viržinského tabáku nahrazen orientem a burley. Znalci říkají, že tato směs má větší hloubku a masivnost a přitom si zachovává jemnost, která není typická pro americké směsi. A protože tabák tvoří sedmdesát procent ceny cigarety, stojí Magnum stokorunu zatímco Classic 56 korun.
„Není umění vyrobit lehkou cigaretu,“ říká k sestřičkám Davidoff Mild a Lights Richard Vavřík, „umění je, aby chutnala.“ Výrobci pro ně paradoxně musejí hledat směsi s vyšším obsahem nikotinu a dehtu, aby si díky propustnějšímu papíru nebo filtru zachovaly chuť.
Fólie, ve které jsou cigarety Davidoff zabaleny, pochází ze Zinova světa doutníků. Před desítkami let v ženevském sklepě pod trafikou vytvořil klimatizovaný prostor, aby udržel doutníky čerstvé. Fólie uvnitř krabičky vytváří podobné prostředí. Obal samotný má osmiúhelníkový tvar, aby krabička lépe odolávala deformaci, a je tištěn dvojitě, což je, jak profesionálové vědí, komplikovaná technologie s mnoha riziky.
Viržinský tabák nutně nemusí pocházet z Virginie, a také z ní většinou nepochází, podobně jako vídeňské párky nepocházejí z Vídně. Jako odrůda má kolem tisíce druhů a každý z nich je jedinečný. Všechny se však označují jako Virginia blend. Chuťová magie je pestrá, protože viržinské tabáky lze kombinovat s orientálními směsmi a ty zase s odrůdou Burley (typicky Marlboro/West), potom se většinou označují jako American blend. Vznikají tak celonárodní chutě, kdy vůně viržinského tabáku je cítit ve frankofonních zemí, zatímco American blend ovládá Evropu a v Americe se dělí o úspěch s Oriental blend.
Kent není jako víno
British American Tobacco (BAT), druhá největší tabáková společnost světa, která má ve svém portfoliu například Dunhill International, na našem trhu prosazuje značku Kent.
I ta má dobrý původ. Není obecně známé, že cigarety Kent patřily od svého vzniku v roce 1952 do třídy lehkých cigaret, ačkoliv se toto označení tenkrát nenosilo a říkalo se jim jemné. Do roku 1957 k nim patřil také mikronitový filtr, ale jeho příliš vysoká cena přiměla výrobce nasadit za směs tří druhů tabáků – Burley, Virginia a Oriental, dochucených lékořicí, kakaem a specifickým esenciálním olejem, klasické filtry. Půl roku poté největší americký časopis Reader´s Digest přinesl článek o mikronitovém filtru v kentkách, od nějž výrobce již upustil. Co ale platilo dál, byl nízký obsah nikotinu a dehtu. Na vrcholu slávy, v roce 1964, se prodávaly tři miliony krabiček denně.
Tabák v cigaretách Kent není jako víno. Nesbírá se jen v určitém regionu, nýbrž může pocházet z kteréhokoliv kontinentu světa. Nákupčí dbají především na to, aby nebyl sklizen příliš brzy, protože pak by každé potáhnutí chutnalo jinak. Pěstitelé tabáku říkají: „Když lístky zežloutnou, jeď na týden na ryby.“ Burley nechávají pěstitelé na poli zežloutnout, pak úrodu sklidí i se stonkem a konzervují ji vzduchem ve stodolách. Odrůdy Virginia a Oriental se sklízejí jinak než Burley. Několikrát během sklizně se otrhávají žluté zralé lístky. Virginia se potom konzervuje po dobu týdne proudem vzduchu o teplotě 32 až 54 stupňů Celsia. Proto Virginia a Oriental v cigaretě Kent převažují. Jejich menší plnost vede k jemnější, sladší chuti.
Filtr z kokosu
Průměrný filtr v kentkách obsahuje 30 miligramů dřevěného uhlí, které se nejprve aktivuje vysokým tlakem a proudem páry o teplotě osm set až tisíc stupňů. Tak vznikne základ uhlíkového filtru s mikropóry; ty umějí odstranit nežádoucí molekuly a tím ovlivnit chuť kouře. (Proto se aktivovaný uhlík dává i do vložek špičkových bot, což oceňují především sportovci.) Uhlík se už nepálí v milířích, ale proces hoření dřeva bez přístupu vzduchu zůstal stejný. Podle materiálu, z něhož se dřevěné uhlí tvoří, má vznikající uhlík řadu forem. Například dřevěné odřezky vykazují nízkou hustotu a mikropóry v uhlíku pak dosahují průměru až deset tisíc nanometrů. Uhlík vyráběný z uhlí nebo rašeliny jen dva až padesát nanometrů. Z nejtvrdších skořápek kokosových ořechů pak necelé dva nanometry. Proto historie aktivovaného uhlíku pro filtr cigaret Kent začíná v Malajsii, na Srí Lance nebo Filipínách, kde se skořápky suší, drtí a pálí v cihlových pecích. Kokosový uhlík pak výrobci tři dny aktivují a granulují ve třicet metrů dlouhých kotlích.
Chtělo by se zvolat: dost již vědy a techniky, ale co vlastně obsahuje cigaretový kouř? Obecně přes čtyři tisíce chemických sloučenin, avšak více než polovinu obsahují i jiné výrobky – pivo, salámy, mléčné produkty nebo uzené ryby. To, co tvoří částice, se označuje jako dehet. Výrobci tvrdí, že jej poměrně úspěšně zachytí filtr z acetátu celulózy. Co však s těkavými organickými plyny? Jiří Oberfalzer z BAT říká, že čtrnáctimilimetrový ACF filtr přitáhne jako magnet i těkavé organické plyny, jako by je vsákla houba.
Kouzlo image
Před devadesáti lety se narodil velbloud – ten na cigaretové krabičce. Camelky, které kouřil americký prezident Roosevelt, když oznamoval vstup USA do války po útoku na Pearl Harbour, si svou image budovaly již v dobách, kdy se slovo marketing používalo v poněkud jiném kontextu než dnes. Richard Reynolds vyhledal svůj neamerický symbol zcela záměrně. Od samého počátku minulého století totiž počítal s tím, že Camel překročí hranice Spojených států. Každý krok do všeobecného povědomí, který tyto cigarety podnikly, byl učiněn úmyslně a s vědomím perspektivy. Už první reklamní kampaň byla revoluční. Lidé četli v novinách zprávy, že došlo k invazi jednohrbých velbloudů.
Ve dvacátých letech nacházela americká elita zalíbení v tajemných dálavách. Orient-Express, Afrika, tajemná Asie… Svět nabýval nové dimenze i společensky. Zcela hloupá je nyní například otázka generální ředitelce JT International Iloně Doleželové, která distribuci této prémiové značky na našem trhu šéfuje, jaký rozdíl je mezi dámskou a pánskou cigaretou, když to byly právě camelky, jež emancipovaly ženský svět. Reklama cigaret Camel se totiž spojila s novým obrazem ženy sportovního vzhledu, ženy s mužským účesem, která tančí ďábelský foxtrot. Taková žena učinila jedinou správnou volbu, když muži zapálila camelku.
Zpočátku bylo riskantní, aby si zapálila sama. Úzkoprsá Amerika musela ještě pár let počkat, než obláček kouře vydechla i filmová star.
Cigareta s velbloudem se proto nejprve spojila s válečnými hrdiny na evropské frontě, kteří na zničený kontinent přinášeli pravou americkou kulturu: Camel a jazz. Reynolds byl opět u toho, když se Amerika usadila před televizními obrazovkami a domácnosti hltaly dobrodružství Camel Caravan Show. To byla padesátá léta.
I velbloudi se vyvíjejí
„Na image značky se pracuje stále. Loňský model posunul pyramidu a otočil velblouda bokem. Logo na krabičce se i zmenšilo a celá rodina i s lehkými a superlehkými cigaretami se tím sjednotila,“ říká Ilona Doleželová. Co dodává cigaretám plnou nasládlou chuť, však prozradit nehodlá. „Camel je ochucován, ale jeho směs je tajemstvím. To znají pouze ve dvou evropských továrnách ve Švýcarsku a Německu. Odtud se pak hotový tabák vozí k nám a my ve Struhařově už jen cigarety „balíme“.“ Že ještě na předloňských modelech krabiček stálo, že se jedná o směs amerického a tureckého tabáku, považuje generální ředitelka celkem pochopitelně za záležitost image. Sorta tureckého tabáku prostě neexistuje.
Tabák pro cigarety Camel pochází z vybraných oblastí, kde firma kupuje úrodu na několik let dopředu. „Je to proto, aby chuť cigaret byla konstantní, protože stejná odrůda tabáku z různých zemí není totéž. Kupujeme tam, kde známe prostředí a podmínky zpracování,“ dodává Ilona Doleželová. Camel je obecně považován za silnou cigaretu, ale testy prokázaly, že i to je kouzlo Reynoldsovy tvorby image. V roce 1999 uspořádala společnost Japan Tobacco „slepý test“, kde měli kuřáci poznat, jakou značku právě mají v ústech a které cigarety jsou nejsilnější. Pocitově camelky jako silné až drsné cigarety nevyhodnotili.
Prémiová, luxusní, drahá
Ze čtyř společností, které obsadily český trh, prodávají luxusní značky pouze dvě. Reemtsma své davidoffky a BAT kromě Dunhill International a Rothmans International ještě dámské Cartier a nové kentky. Reprezentanti Philip Morris a JT International projevují spíše náchylnost k debatě, co se prémiovou značkou vlastně myslí. Danica Sivicová z Philip Morris za ně považuje Marlboro, Philip Morris a Chesterfield. „V žádném případě nerozlišujeme cigarety na luxusní a konzumní či lepší a horší.“ Philip Morris zařazuje cigarety do prémiového segmentu pouze z hlediska ceny. Základní dělení rozlišuje cenové segmenty na prémiový, high, medium a low segment. „Cena je kompromisem mezi náklady na výrobu, distribuci a komunikaci, daňovým zatížením, profitem a akceptabilitou trhu. Typická cigareta americké směsi obsahuje v náplni, tj. v části nad filtrem, minimálně 90 procent tabáku. Kromě tabáku obsahují cigarety i další přísady, jejichž seznam obdržely vlády v mnoha zemích. V České republice je seznam všech povolených ingrediencí zveřejněn již od roku 1997 ve vyhlášce ministerstva zemědělství číslo 325/1997,“ konstatuje reprezentantka Philip Morris.
Rovněž Ilona Doleželová říká: „Pro nás jsou prémiové Camel, i když firma má v jiných zemích luxusnější provedení těchto cigaret. Dlouhé 100´s v Itálii ve žlutooranžových krabičkách nebo balené po dvaceti pěti kusech v zemích Beneluxu. Ale to považujeme za místní zvyklost, protože tabák je ve všech stejný.“
Vynálezce Alfred Dunhill
Angličan Alfred Dunhill začal v roce 1893 obchodovat s příslušenstvím pro motoristy. V roce 1904 vynalezl dýmku s vysokým komínkem a ochranným štítkem, aby za jízdy nepoletoval automobilem hořící tabák. O tři roky později otevřel na Duke Street v Londýně tabáčnický obchod a v roce 1921 se stal dvorním dodavatelem waleského prince Edwarda. Od té doby se na krabičce cigaret Dunhill směl objevit královský znak.
Alfred Dunhill byl ale také tím, kdo vynalezl první cigarety s filtrem – Dunhillovy hygienické cigarety Asorbal – a byl s velkou pravděpodobností první, kdo je ve větším měřítku vyráběl. Jeho kniha tabákových směsí pro jednotlivé zákazníky se v Duke Street používá dodnes a obsahuje 36 tisíc receptů.
Tabákový vynálezce ještě věnoval lidstvu první zapalovač, jehož kolečkový mechanismus se používá dodnes, ale ze všech jeho vynálezů se nejvíce proslavila plochá krabička s červenou metalízou a zlatým královským erbem. Se dvěma oddělenými desítkami cigaret s viržinským tabákem platí nejen cenově (u nás za 65 korun) za exkluzivní a klasický symbol chuťově plné cigarety.
Rostlina, která se kouří
Tips: malé dužinaté listy na vrcholu rostliny těsně pod květem (3,5 % nikotinu, 5% cukru)
Leaf: tlusté a silné listy se špičatými konci, představují asi 1/3 všech listů (2,5 % nikotinu, 15 % cukru)
Cutters: největší listy s kulatými konci, bohaté na aromatické oleje a pryskyřici (2 % nikotinu, 20-25 % cukru)
Lugs: listy s tupými konci ve spodní části rostliny s nejnižším obsahem nikotinu (1 % nikotinu, 5 % cukru)
Směsi tabáku - blending
US blend
20 % Oriental - 40 % Burley - 40 % Virginia
Mezi značky s touto směsí patří například Lucky Strike a Pall Mall.
German blend (modifikace US blend)
30 % Oriental - 35 % Burley - 35 % Virginia
Toto složení mají například cigarety HB.
English blend
7 % Oriental - 3 % Burley - 90 % Virginia
Toto složení mají například cigarety Benson & Hedges.
Oriental
100 % Oriental
Toto složení mají některé lokální značky vyráběné například v Bulharsku.
