Američané možná uslyší o novém ministrovi financí hlavně ze zahraničí
Když v květnu podal demisi šedesátiletý ministr financí Spojených států Robert Rubin, nenechal prezidenta Billa Clintona na holičkách. Za nástupce mu doporučil svého čtyřiačtyřicetilého náměstka Lawrence Summerse. Prezident Summerse nominoval a Senát obratem schválil drtivou převahou 97:2 hlasů. Někteří kritici namítají, že rychlost, s jakou byl nový ministr zvolen, nepramení ani natolik z přesvědčení o bezchybném výběru, jako spíše ze snahy udržet v rovnováze finanční trh, který v důsledku nečekaného odchodu Rubina zakolísal. Klíče od americké státní poklady převzal Lawrence Summers oficiálně 2. července, a stal se tak v pořadí 71. ministrem financí USA.
Summersova situace není ani zdaleka ideální. Jeho předchůdce Rubin se už zapsal do národních dějin jako jeden z nejúspěšnějších ministrů financí, který spolu s předsedou Federálního rezervního úřadu Alanem Greenspanem významně přispěl k n ynější hospodářské konjunktuře. Ta je charakterizovaná nejen vysokými přírůstky hrubého domácího produktu, ale také nízkou inflací a nezaměstnaností a od loňska poprvé po téměř třiceti letech rovněž rozpočtovým přebytkem. Skoro se zdá, že Spoje né státy na tom jsou dnes tak dobře, že každá změna může být jenom k horšímu. A jestli k tomu dojde, v křesle ministra financí bude sedět Lawrence Summers, který navíc nic zásadním způsobem ovlivnit nemůže, protože za rok a půl b udou mít USA novou vládu.
Už jenom na základě této strohé úvahy lze dojít k závěru, že Summersovi nechybí odvaha. Nechybí mu ale ani vzdělání, znalosti, zkušenosti a kontakty. Summers slouží v Clintonově administrativě již od roku 1995. Jeho rodiče byli ekonomové, strýce Paula Samuelsona, nositele Nobelovy ceny za ekonomii, zná ve světě téměř každý student hospodářství. Summers je ale označován spíše za žáka nynějšího prvního náměstka hlavního ředitele Mezinárodního měnového fondu liberála Stanleyho Fischera. Když bylo Summersovi 28 let, stal se nejmladším profesorem na slavném Harvardu . V letech 1991 až 1993 pracoval jako hlavní ekonom a viceprezident Světové banky. Summers je ženatý a s manželkou Victorií má jednoho syna a dvě dcery.
Vzhledem k tomu, že do konce funkčního období Clintonovy administrativy zbývá jen osmnáct měsíců, neočekává se podle expertů od Summerse změna kursu, který vytyčil Rubin. Program, který Summers představil Kongresu, ostatně stojí na stejných pilíříc h jako politika Rubina. „V oblasti hospodářské politiky sdílíme (s Rubinem) společnou orientaci, řekl Summers při uvádění do funkce. Prioritou zůstává další snižování státního dluhu a reforma sociálního a zdravotního zabezpečení. Novému minist rovi se zřejmě budou hodit i jeho práce o úsporách z Harvardu, protože americké domácnosti omezily spoření, což působí problémy. Summers výslovně prohlásil, že se bude snažit naučit Američany znovu spořit.
Důležitou Summersovou parketou dosud byly také mezinárodní finanční záležitosti. Je považován za člověka, který velkou měrou přispěl ke stabilizaci globálních trhů po finančních krizích v Asii, Rusku a Brazílii prostřednictvím formování politi ky americké finanční pomoci postiženým regionům. Zkušenosti ze Světové banky má. Při představování svého programu v Kongresu řekl, že chce přispět k přepsání pravidel mezinárodních finančních trhů. I proto odborný tisk předpokládá, že Summ ers bude hodně cestovat a budovat americké pozice v zahraničí.
„V posledních osmnácti měsících funkčního období současné zmrzačené vlády se ministr financí bude moci věnovat spíše jen zahraničním událostem, prohlásil Bruce Steinberg, hlavní ekonom investiční banky Merrill Lynch & Co, se zřejmou narážkou na oslaben ou pozici amerického prezidenta po skandálu s Monikou Lewinskou.
Podle mnohých pozorovatelů působil Summers ještě pod křídly Rubina dojmem technokrata a egocentrika, který se dobře vyzná na chodbách mezinárodních finančních institucí. Jako kandidát na ministra financí však prý viditelně změnil své chování a ;před Kongresem už stál coby usměvavý a diplomatický státník, připravený s nadšením hlásat učení o liberalizovaných trzích do celého světa.
Své misijní tažení zahájí 13. července, kdy by měl dorazit na schůzku ministrů financí skupiny G7 do Bruselu, aby tam jednal o plánu hospodářské obnovy poničeného Balkánu. Tato schůzka bude i první větší zkouškou jeho diplomatických dovedností . Americká vláda totiž očekává, že na financování záchranných programů se bude podílet v převážné míře Evropa. Na druhou stranu ale žádá, aby se lukrativní obnovy mohly zúčastnit americké firmy. Summersovým náměstkem se patrně stane Stuart Eizenstat , který ale zatím získal v Senátu souhlas jenom od finančního výboru.
