Kapitola 172
Co říkali velikáni * Falešnou skromnost stranou! * Namiřte radar na Somálsko!
Co říkali velikáni
V době krize kolují na internetu různé citáty velikánů politiky a ekonomie. Minulý týden do e-mailové pošty týdeníku EURO dorazily dva.
První výrok napsal Thomas Jefferson, třetí prezident USA (1743–1826), v dopise ministru financí Albertu Gallatinovi: „Domnívám se, že bankovní instituce ohrožují naši svobodu více než armády. Pokud americký lid dovolí, aby soukromé banky ovládly vydávání měny, banky a korporace, jež vyrostou kolem (bank), nejdříve prostřednictvím inflace a potom deflace budou lidem brát majetek, dokud se jejich děti neprobudí bez domova na kontinentě, který jejich otcové dobyli. Právo vydávat peníze by mělo být bankám odebráno a vráceno lidu, jemuž náleží.“
To, že příčinou krize je morální bída, věděl Tomáš Baťa už v roce 1932: „Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými, ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem.“
Falešnou skromnost stranou!
Izrael se také potácí ve vládní kocovině. Vzali to tam rozšafně a odhodili falešnou skromnost. Pětimilionový Izrael má 30člennou vládu! Premiér, dva vicepremiéři a čtyři náměstci premiéra. Šest ministrů bez portfeje! Žádní troškaři! Museli jim rozšířit vládní zasedačku, aby se vešli všichni: holoubci, jestřábi i jestřábice.
A teď se bude sestavovat vláda u nás. Nechá se šéfstatistik Jan Fischer inspirovat prostým statistickým přenosem izraelského poměru počtu ministrů na jednoho obyvatele? Strakovka je sice velká, ale šedesátičlenná vláda, to už by bylo příliš!
Namiřte radar na Somálsko!
Je to téměř k nevíře, jak dokážou polonazí somálští námořní piráti, třebaže dobře ozbrojení a na rychlých člunech, potrápit světovou námořní dopravu! Přepadení obchodních lodí při somálském pobřeží jako by přibývalo, nikoli naopak. Přitom to je velmi drzé, až provokativní narušování obchodních zájmů a bezpečnosti námořní dopravy států, z nichž mnohé v jiných oblastech světa doslova chrastí zbraněmi! K čemu je tedy mají, nedokážou-li ochránit své obchodní loďstvo?
Loni přepadli v okolí Somálska více než stovku mezinárodních lodí, a proto se do mezinárodních vod u Somálska vypravila plavidla EU, NATO, USA, Číny, Ruska a dalších zemí, aby tuto frekventovanou oblast námořní dopravy chránila. Nějak jim to však nejde. Nebo to neumějí, protože jsou schopné vést jen války, které si samy začnou? Jejich naprosto zmatečné reakce v boji proti terorismu by tomu nasvědčovaly. K čemu pak však jsou všechny ty satelity, radary, rakety všeho doletu, stíhačky, bitevníky, bombardéry, letadlové lodě, torpédoborce, fregaty a ponorky?
Nebo se zase hraje jiná hra? Třeba to pálí víc média než zainteresované? Jsou lodě někde pojištěné? A pokud ano, kde? Nelze nalézt nějaké zajímavé souvislosti? Nebo je platba „výkupného“ skrytou formou jakéhosi podivného sponzoringu nějakých bojechtivých frakcí v Somálsku? Z jakého pohledu dává tato podivná skládanka smysl? Přitom se v místní občanské válce angažuje americká armáda včetně námořního letectva, která zde hledá spojence polomytické al-Káidy. Nezkusí nás zase někdo časem přesvědčit, že za tím vším je zlý bin Ládin, který afghánské mudžahedíny bleskově přeškolil na námořní piráty?
