135 miliard korun zdaleka stačit nebude
Čísla na první pohled nevyhlížejí zle. Celkové náklady vyvolané pořádatelstvím olympijských her v Praze v roce 2016 či 2020 by měly mírně přesáhnout 135, respektive 132 miliard korun. Uvádí to studie, kterou připravila firma PricewaterhouseCoopers (PwC). Ještě přijatelnější je odhad na straně zdrojů a výnosů. Téměř 50 procent financí by totiž mohlo pocházet ze soukromých zdrojů včetně PPP a výnosů z developmentu. Na veřejné rozpočty by potom zbyla investice ve výši 66,5 miliardy. A zhruba stejnou částku by mohly činit bezprostřední výnosy olympiády, jimiž se míní příjmy od sponzorů, médií, turistů a podobně. Navíc lze dle PwC očekávat, že hry by generovaly přírůstek HDP ve výši 25 milionů Kč, rozložený zhruba do deseti let. „Mezi další makroekonomické přínosy her patří také zvýšení daňových příjmů o 16 miliard, obratů v ekonomice o 55 miliard či 44 tisíc vytvořených pracovních míst,“ uvádí PwC. Sympatický výpočet. Pasuje ke konceptu „krásných her“ ve Zlaté Praze, koncentrovaných na malé atraktivní území, nijak opuletních, jak se v Mezinárodním olympijském výboru říká - „nízkonákladových“. Což je i dle PwC jediná schůdná varianta pro Prahu. Takové hry se pramálo podobají dvacetimiliardovým (v eurech) investičním orgiím Pekingu, ale bylo by dobré si uvědomit, že se nepodobají ani všesokolskému sletu. MOV si sice nepřeje růst nákladů, ale počátkem listopadu v Praze člen MOV Gilbert Felli prohlásil: „Pro MOV je důležitý soulad mezi rozvojem města a pořádáním olympiády. Proto usilujeme o přivedení her do míst, kde přinesou co největší ekonomický rozvoj. Dokonce věřím, že jednou je uspořádáme i v Africe.“
Přeloženo: Praha má přesně tuhle šanci. I studie PwC zmiňuje nedostatečně rozvinutou sportovní, dopravní, ale také ubytovací infrastrukturu, která není do uváděných nákladů her zahrnuta. Přitom je jisté, že pro získání i nízkonákladových OH je právě dobudování infrastruktury podmínkou. Týdeník EURO má informace, že hrubé propočty těchto nákladů ukazují na další potřebné investice ve výši blížící se půl bilionu korun, z nichž větší část by zatížila státní kasu. Potvrzuje to i Miroslav Singer, výkonný člen řídícího týmu olympijské studie a ředitel oddělení podnikových financí PwC: „Tyto náklady přesahují 400 miliard korun, a pokud se nepodaří uskutečnit reformu veřejných financí, bude obtížné tyto prostředky získat“. Argument pražského primátora Pavla Béma, že jde o investice nezbytné bez ohledu na olympiádu, z větší části platí. Narážka na stav českého fiskálu však platí také…
I tak ale koncept pražských her nevyhlíží fantasmagoricky nejméně ve třech aspektech:
1. O kandidatuře se definitivně rozhodne v roce 2007 a k pretendentům pražské olympiády patří kromě primátora Béma například i Václav Klaus či Mirek Topolánek.
2. Jak připomíná Miroslav Singer, většina nevratných nákladů vzniká až v roce pořádání.
3. Již pouhá neúspěšná kandidatura by byla pro Prahu a Česko mimořádně přínosná z hlediska PR.
Náklady olympiády v Praze (miliony Kč)
Sportovní areály* 45 104
Mimosportovní areály 32 346
Příprava kandidátské nabídky 510
Ostatní provozní výdaje 14 670
Paralympiáda 1020
Bezpečnost 21 041
Infrastruktura 17 890
celkem náklady na OH v roce 2020 132 581
Urychlení výstavby dálnice D3* 3293
Pozn.: * v Praze i mimo Prahu; technologie,doprava, silnicea železnice v Praze, DPH; * spojení s Lipnem
Pramen: Studie PwC
