Psali jsme před 15 lety.
Odklad zákona o konkursu a vyrovnání nebyl šťastný krok. Ať chceme či nechceme, jsou bankroty očistným procesem a součástí tržního hospodářství a prostředí.
Že je takový očistný proces nutný, dokazuje příklad věřitelských zemědělských družstev a dlužníka závodu PMV Opočno. Hra na neodpovědnost za své chování ekonomiku možná tíží více, než si navrhovatelé odložení platnosti zákona číslo 328/1991 Sb. uvědomují.
Však také jeho odklad nic neřeší, spíše by se dalo tvrdit, že naopak řadu finančních spekulací, machinací a úniků podporuje, protože každý každému málem něco dluží a nikdo se nemůže v tomto propletenci dopočítat výsledku a dovolat práva.
Náš list se jako jediný sdělovací prostředek zúčastnil konkursu na majetek firmy Jiřího Paikerta z Hradce Králové, který dlužil svým věřitelům 4 093 000 Kč. Jednání příslušného soudu bylo jednou velkou školou podnikání. Vyplynula z něj řada poučení o chybách, kterých je třeba se vyvarovat, protože z postavení věřitele do role úpadce se člověk může dostat dříve, než se naděje.
Pokusme se proto některé z nich analyzovat:
- V kalkulacích je třeba počítat na částky určené okresnímu finančnímu úřadu – důchodová daň, penále, daň z mezd či daň z obratu.
- Musejí se brát do důsledku v úvahu platební pirátství věřitelů – faktury splácejí opožděně, někdy vůbec ne, takže je nejlepší platba v hotovosti.
- Vždy mít na zřeteli nejhorší variantu podnikatelského záměru, protože řada podnikatelů, okolností, vztahů i zákonů se mění, někdy však na úkor podnikání.
- Za všech okolností musíme mít pořádek v papírech, řádně a plně uzavírat hospodářské smlouvy, protože bez dokladů jsou všechny požadavky bezpředmětné. Nedejte na dobré slovo ani kamarádství.
Těchto pravidel je pochopitelně více a všechna přispívají k tomu, aby podnikatel zbytečně nezpanikařil a poté nezbankrotoval.
Profit č. 52/1992
