TLAK DOPRAVCŮ Dopravci stále nevzdávají snahu změnit některá ustanovení novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má začít platit od 1. července. Nedávná novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přinesla vedle řady drobných změn také dvě zásadní novinky, které vyvolaly rozsáhlé diskuze.
**TLAK DOPRAVCŮ
Dopravci stále nevzdávají snahu změnit některá ustanovení novely zákona o provozu na pozemních komunikacích, která má začít platit od 1. července.
Nedávná novela zákona o provozu na pozemních komunikacích přinesla vedle řady drobných změn také dvě zásadní novinky, které vyvolaly rozsáhlé diskuze. Tou první je bodový systém - nová zbraň na řidiče, kteří se opakovaně dopouštějí přestupků. Druhou je zákaz předjíždění na dálnicích či rychlostních komunikacích se dvěma pruhy.
Proti zmíněným novinkám mají zatím výhrady zejména profesionální řidiči. „Nelíbí se nám hlavně zákaz předjíždění. Chybí nám také absence institutu účinné lítosti, tedy aby po získání určitého počtu trestných bodů mohl řidič dobrovolně absolvovat nějaké školení a body by zase získal, tak jak to funguje jinde,“ říká mluvčí Sdružení autodopravců Česmad Bohemia Martin Felix.
Dopravcům se zdá bodový systém příliš přísný, protože na rozdíl od řidičůamatérů najedou ročně i 150 tisíc kilometrů a mají tak výrazně vyšší šanci, že budou chybovat. Přitom pokud takový řidič přijde o řidičský průkaz, přijde většinou i o zaměstnání, protože firma pro něj jinou práci mít nebude. „Problém vidíme i v bodovém ohodnocení za porušení maximální doby řízení. Při současném nedostatku odstavných ploch je těžké - až nemožné - na minutu přesně tyto doby dodržovat,“ domnívá se Felix.
Přes výhrady k bodovému systému se ale největší úsilí Česmadu o změnu již přijaté novely soustředí na zrušení zákazu předjíždění pro kamiony. „Plošný zákaz předjíždění na všech dálnicích se dvěma pruhy, tedy v českých podmínkách téměř na všech dálnicích a rychlostních komunikacích, nemá obdobu nikde v Evropě,“ míní Felix. Podle jeho slov bylo možné v úsecích, kde předjíždějící kamiony způsobují kolony, tedy například v kopcích, situaci řešit instalováním zákazových značek.
Zástupci Česmadu upozorňují, že v případě zákazu předjíždění pro kamiony by se za jakýmkoli pomalu jedoucím vozidlem po chvíli vytvořila mnohakilometrová kolona dalších kamionů. Navíc jakékoli pomalejší vozidlo, jež pojede v rychlejším (levém) jízdním pruhu a nebude se chtít zařadit mezi pomalu jedoucí kamiony, by pak vytvořilo kolonu také v rychlém pruhu.
Dopravci s nadsázkou tvrdí, že přes nesouhlas s tímto zákazem ani neuvažují o protestech. „Blokáda dálnic nastane po začátku účinnosti novely brzy sama o sobě,“ dodává Felix.
S plošným zákazem předjíždění pro kamiony přitom nesouhlasí ani ministerstvo dopravy. Podle jeho mluvčí Marcely Žižkové je zákaz kontraproduktivní a dopad na bezpečnost i plynulost provozu prý bude spíše negativní než pozitivní.
Samo ministerstvo se pokusilo prosadit změny do novely zákona o silniční dopravě, která zaváděla povinnost vybavit nová vozidla digitálními tachografy. K avizovanému změkčení zákazu předjíždění kamionů nakonec ale nedošlo - nenašla se totiž potřebná většina přítomných zákonodárců.
„Další navrhované změny byly spíš administrativní povahy. Upřesňují či doplňují nepřesnosti, ke kterým došlo při takzvané velké novele zákona o provozu na pozemních komunikacích. Významnější změnou je snad pouze návrh, aby na dálnice mohla jen vozidla, jejichž konstrukční rychlost umožňuje rychlost alespoň 80 kilometrů za hodinu místo stávajících šedesáti,“ upřesňuje Žižková.
Změny ještě mohou navrhnout senátoři, kteří novelu zákona o silniční dopravě nyní projednají. Samotní dopravci však už jsou spíše skeptičtí.
