Zdánlivě šedivý exteriér skrývá skvělou kuchyni
Do titulku jsem si vypůjčil slogan, který má restaurace jako své motto. Přijde mi příznačný, podnik se totiž jmenuje Dynamo. Doufám, a vše tomu nasvědčuje, že název navozuje vlastnosti přístroje na výrobu energie, nikoliv vzpomínku na sportovní kluby našich někdejších velkých sousedů.
Okolo téhle hospody jsem chodíval často a stejně často jsem ji míjel bez povšimnutí. Zvenku nemá mimořádnou přitažlivost – tedy pro mne. Nevelký poutač plzeňského pivovaru a drobný štít producenta italské kávy, nevím ani které, výlohy bez mimořádných lákadel, to vše připomíná spíš konzum. A protože jsem neměl ani žádnou referenci o úrovni tamních služeb, prostě jsem vždy nepříliš důrazným lákadlům odolal. Tentokrát mi ale bylo třeba dobít něco energie, jak kalorické, tak duševní. Zavolal jsem nedaleko pracujícímu kolegovi, aby se mnou zavítal někam, kde lze slušně pojíst – a on zvolil Dynamo.
Zmínil jsem umírněný vnější výraz restaurantu. Nejinak je tomu – zdánlivě – i uvnitř. Vstupní koridor, oddělený přepážkou od dvou stolků proti baru, vstup do druhé místnosti, světle hrášková barva stěn, stropů i dveří. Společně se širokým a mělkým příčným zaklenutím a nemnoha plakáty na stěnách vzbuzuje interiér jakýsi stav podivné ostražitosti.
Usazujeme se u stolu proti baru, ten má totiž znamenitý zdobící prvek. Jedna z dřevěných polic nese poctivou stovku lahví jednosladových whisky, z nichž mnohé pocházejí z dnes již neexistujících palíren. Pozor – všechny jsou plné a je možné je
ochutnat.
V minutě je u nás číšník s nabídkou, studuji nepříliš obsáhlý, skladbou ale nápaditý jídelníček a během minuty mám jasno. Marinovaný chřest s mozzarellou, tomaty a bazalkou, panenka Aurore – sušené švestky, rybíz, smetana a sherry a – bude-li ještě kam je uložit - noky z tiramisu v likérové omáčce. Parťák se rozhodl pro italskou variaci, a sice grilovaný sýr feta s olivami a tomaty sušenými na slunci, po něm si dopřál tuňáka po sicilsku v omáčce s tomaty, olivami a parmezánem. Obsluhující jsou zde dva a je napohled patrné, že stačí zvládnout celý lokál a ještě rozdávat pohodu. Mají optimální smysl pro odhad toho, kde je dobré podržet „klasiku“, a kde naopak mohou povolit a přejít do „free“. Při aperitivu je chvíle pro nahlédnutí „do nitra“ podniku. Popsaná „rapsodie v zelené“ – i stoly mají opálové desky laděné do stejného tónu – působí v kombinaci s dřevem a jednoduchými, velice pohodlnými „plovoucími“ lavicemi a s hluboko spuštěnými svítidly jaksi prostě. Tak, že jsem až doposud stále hledal, jaká vlastně „finta“ je v interiéru skryta, že ji neregistruji. Trvalo mi, než jsem pochopil, že žádná. Ten podnik je takový – nenadchne vás na první pohled, ale také ničím neurazí. Navodí dobrý pocit jak „modernistům“, tak i těm, kteří tíhnou k tradicím.
V krátké chvíli jsou na stole naše předkrmy. Lákavě vonící, dobře vyhlížející a chutné. Chřest, přestože z plechu, je přelit lehce důraznou marinádou, ale jen tolik, aby zahnala možnou příchuť konzervace. S čtverečky mozzarelly, srpečky rajčat a lehkou závějí bazalky jde o zdařile zformovanou kompozici chutí, jemnou sice, přece však dostatečně působivou. U vedlejšího talíře panuje taktéž spokojenost, kolega má podobný prožitek.
Jedva se dohodneme na víně, téměř ihned po debarasu, před námi „přistávají“ elegantní klubáky s tématem večera, hlavními chody. Růžovoučké špalíky panenky, které jako ostrůvky ční z omáčky, ctící barvu použitého rybízu, voní i mému rýmou diskvalifikovanému nosu. Upečená je přesně a spolu s přidrzle razantní zálivkou, které sušené švestky dodávají důstojného akordu a jen „fouknutím“ přítomné sherry potom noblesu, splnila doposledka moje očekávání. Dnešní můj kolega má důvod ke spokojenosti o čárku, dvě menší. Tuňák zřejmě kuchaři “utekl“ a je trochu přesušený a drolivý. Oběma nám ke krmi dobře „padl“ i vonný Portugal ing. Mádla, dokreslil a rozšířil dimenze kulinářského požitku. V konejšivém „hráškovém“ večeru uzavírám večeři dezertem, protějšek při sklence jedné ze zdejších whisky jen pozoruje. Na pronikavě elegantním talíři, čirém uprostřed, s límcem barvy zralých jahod se na pavučině z čokoládového a bílého krému zvedají čtyři pahorky z tiramisu, oblé a hladké, obklopené dílky čerstvých jahod. Oku lahodící a patro oblažující konečný akt příjemného gastronomického exkurzu. Nejen gastronomického, zvláštní interiér má vskutku „dobíjející“ moc.
I s báječnou kávou a lokem originální irské přišel večer na 1240 korun. Za jídlo a náladu, kterou nám zde „přivodili“, to není mnoho.
Restaurant Dynamo
Pštrossova 220 / 29, 110 00 Praha 1
Tel.: +420 / 224 932 020
Otevírací doba: pondělí – neděle 11.30 – 24.00
Počet míst: 45
Druh kuchyně: mezinárodní
přijímané platební karty: všechny obvyklé včetně elektronických
Jídelní lístek: angličtina
Jazyková vybavenost personálu: angličtina, němčina
Země původu nabízených vín: Česká republika, Francie, Chile, Itálie
Hodnocení restaurace:
Atmosféra, pohodlí, estetika 9 bodů z 10
Prostírání 7 bodů z 10
Úroveň jídelního a nápojového lístku 8 bodů z 10
Chování personálu 10 bodů z 10
Kvalita jídla a nápojů 17 bodů z 20
Celkem: 51 bod ze 60
Všechny údaje uvedené v následující pasáži jsou přesným opisem jídelního a nápojového lístku. Případné chyby dokládají péči, jaká je věnována jejich úpravě.
Výběr z jídelního lístku:
Jazyk marinovaný v černé omáčce s celerovým salátem Kč 65,-
Caprese _mozzarella, tomaty, bazalka, olivový olej_ Kč 75,-
Grilovaný lilek plněný krůtím masem Kč 105,-
Beefsteak „Madagascar“ _zelený pepř, brandy, smetana_ Kč 239,-
Norský losos pečený na bylinkovém másle Kč 220,-
Játra pečená s jablky a šalvějí Kč 95,-
Grilovaný králičí hřbet na česneku se špenátem a žampiony Kč 175,-
Hruška v krému s čokoládovou pěnou Kč 60,-
Výběr z vinného lístku:
0,75 l Moravský muškát 2001 – Sedlecká vína Kč 250,-
0,75 l Modrý Portugal jakostní_2001 – ing. Fr. Mádl Kč 230,-
0,75 l Sunrise Sauvignon Blanc Central Walley_2001 - Chile Kč 370,-
0,75 l Barbera d´ Albba DOCG 1999 Kč 460,-
0,75 l Chateuneuf du Pape z údolí Rhony_1999 Kč 1100,-
