Investoři si budou na pražské burze moci vybrat mezi dvěma novými tituly
Více než dva a půl roku uplynulo od jediného skutečného IPO na pražské burze, vstupu společnosti Zentiva. Zdá se to jako pohádka, ale je to skutečnost. Na přelomu roku vstoupí na burzu hned dvojice společností. S akciemi developerské společnosti ECM se začne obchodovat 11. prosince a druhá z firem by měla následovat jen s odstupem několika dní. „Když veškeré kroky nezbytné k přijetí na kapitálové trhy proběhnou podle předpokládaného harmonogramu, mohlo by být obchodování s našimi akciemi zahájeno na konci letošního nebo počátkem roku 2007,“ ohlásil 27. listopadu neočekávaně management společnosti Pegas, evropské dvojky ve výrobě netkaných textilií. Především do dětských plen je odebírají všichni významní světový výrobci této komodity, například Procter & Gamble, Ontex, Hartmann-Rico, Johnson & Johnson nebo Kimberly-Clark.
Spoluaranžérem obou nabídek je Česká spořitelna. To ale není zdaleka jediné, co obě emise spojuje. Podobná je i velikost obou společností a story, kterou nabízejí investorům. Chtějí růst a myslí si, že dokážou vložené peníze úspěšně zhodnotit na ruském trhu.
Ani tím však podobnost nekončí. Holdingové společnosti, které nyní míří pro peníze na pražskou burzu, byly firmami ECM i Pegas založeny v Lucembursku. Při roadshow pro potenciální investory navštěvují v Londýně, Paříži či Frankfurtu stejné fondy a banky. „V Londýně jsme si v doslova podávali dveře, jednou prezentovali hned za námi,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký ECM. O přijetí obou firem na hlavní parket burzy do systému SPAD rozhodl kotační výbor Burzy cenných papírů Praha 1. prosince.
ECM je ale přeci jen dál. Ve středu 29. listopadu vyšel po schválení lucemburským dozorovým orgánem a po následné autorizaci ČNB její emisní prospekt, Pegas očekává jeho publikaci v pondělí 4. prosince. I z toho vyplývá, že teoreticky by mohlo být obchodování s akciemi Pegasu zahájeno zhruba pět dní po ECM, pravděpodobně v pondělí 18. prosince. Dvě IPO, dvě podobné story, ale dvě naprosto rozdílná odvětví. Takže kterou z nových akcií si vybrat?
Atraktivní reality.
„Sektor realit v regionu střední a východní Evropy je pro investory aktuálně velmi zajímavý, což dokumentuje příliv prostředků do tohoto odvětví a tím rostoucí ceny nemovitostí. Například na polském trhu existuje index realitních společností (WIG Construction Index), který od začátku roku vzrostl o 127 procent, zatímco zhodnocení hlavního burzovního indexu WIG 20 se od počátku letošního roku pohybuje okolo dvaceti procent,“ poznamenal pro server iPoint Milan Vaníček z Atlantiku FT.
O společnosti ECM se často mluví jako o „následnici“ Orco Property Group (EURO 47/2006). „Všeobecně je na ni nahlíženo jako na druhé Orco, a to nedávno ukázalo typickou kolísavost tržeb a zisků podle toho, kdy se daří který projekt uzavřít po finanční stránce, a podle toho, jak dochází k přecenění projektů podle fáze jejich realizace,“ uvedl na investičním serveru iPoint Petr Hlinomaz z BH Securities s tím, že podobné výkyvy se dají čekat i u ECM. „Současně může Orco sloužit jako vynikající vzor zhodnocení akcií. I když historické zisky nejsou zárukou zisků budoucích, myslím, že tento titul bude investory lákat bez dlouhého přemýšlení a analyzování právě pro paralelu s Orkem a všeobecně vysokou oblibou realitního byznysu v očích veřejnosti,“ dodal.
Příliš velká závislost.
Několik rozdílů mezi ECM a Orcem ale přeci existuje. Zatímco strategií Orka je nemovitosti postavit, pronajmout a následně i držet v portfoliu, ECM se hlásí ke klasickému developmentu a spíše časnějšímu než pozdějšímu prodeji projektů. Jeho zisky by proto v budoucnu měly být méně imaginární než zisky Orka, které je tvoří převážně přeceňováním svých projektů.
Dalším rozdílem je diverzifikovanost portfolia. Orco je podle kritiků mezi různé sektory a projekty rozmělněno až příliš, ECM zase málo. Přes dvě třetiny z 249 milionů eur majetku firmy tvoří projekty na pankrácké pláni. Do roku 2009 by podle predikce managementu mělo celkové portfolio nabobtnat na 700 milionů eur a závislost na Pankráci klesnout na 48 procent. „Líbí se mi šéf firmy Milan Janků, je vidět, že ví, co dělá, a dokáže vytvářet hodnotu. Sympatická je také koncentrace na malé množství projektů. Nedej bože, kdyby se šéfovi firmy něco stalo nebo některý z projektů nevyšel. Pro firmu by to mohlo mít velmi tragické následky,“ řekl týdeníku EURO jeden z analytiků, který absolvoval prezentaci firmy, ale nepřál si být jmenován.
ECM ve zveřejněném prospektu oznámila, že nabídkou akcií hodlá získat 65 milionů eur na rozvoj firmy. Dalších třicet milionů eur použije její dosavadní stoprocentní akcionář Milan Janků na vyplacení části dluhopisů a warrantů firmy. „Prodávám sice část svých akcií, má celková angažovanost ve firmě se ale nemění,“ řekl Janků týdeníku EURO.
Potřebných dvacet procent.
ECM bude mít, jestli budou všechny akcie upsány, celkem 5 590 680 akcií. Na jednu tak aktuálně připadá majetek v hodnotě 45 euro. Organizátoři úpisu vyhlásili upisovací cenové pásmo v rozmezí 41 až 55 euro. Je pravděpodobné, že finální cena akcie se bude pohybovat okolo 45 eur, tedy blízko hodnoty, která na jednu akcii připadá.
Společnosti jako Orco nebo Immoeast se obchodují na burzách za přibližně 1,2násobek majetku připadajícího na akcii. A na diskont proti průměru trhu investoři slyší. „Má-li být emise úspěšná, musíme nabídnout deseti až dvacetiprocentní slevu proti konkurenci,“ řekl týdeníku EURO zdroj blízký transakci. Emisi by jistě šlo upsat i s menší slevou, zhodnocení na burze by ale nebylo v krátké době po vstupu tak fenomenální. S maximální rozumnou cenou 45 eur za akcii počítají ostatně již dnes například brokerské domy Wood & Company nebo Cyrrus.
Sám do toho jdu také.
Týdeník EURO si v roli anonymního klienta vyzkoušel, co o ECM soudí tuzemští brokeři. Na klientských linkách společností Cyrrus, Afin Brokers, Patria a brokerjet ČS se fiktivní zákazník ptal, zda má do úpisu ECM investovat své dva miliony korun ležící v podílových listech fondu spravovaného investiční společností velké tuzemské banky. Zatímco u Patrie a brokerjetu ČS jsme se jasné odpovědi, zda nakoupit a jaké bude zhodnocení akcie, nedočkali, protože společnosti prý nemají ještě nabídku podrobně prozkoumanou, dva menší brokeři již mají jasno.
U Afin Brokers nás energický a sebevědomě znějící hlas hned ze začátku vehementně ujistil, že jsme se nemohli rozhodnout lépe. „Sám do toho určitě jdu,“ ubezpečoval nás makléř s tím, že by určitě nekupoval momentálně předražené akcie ČEZ, které podle jeho názoru již nabízejí potenciální zhodnocení maximálně osm procent ročně. Na otázku, jaké očekává zhodnocení investice do ECM, nás nejprve uklidnil, že se to možná bude zdát jako pohádka, ale do půl roku to bude 100 až 200 procent. Při repooperaci, tedy financování nákupu akcií na dluh, sliboval dokonce tisíciprocentní zhodnocení.
V případě společnosti Cyrrus byla atmosféra telefonátu zcela odlišná. Makléř nás nejprve zevrubně seznámil se současnou hodnotou společnosti ECM. Po této analýze následovalo doporučení nakupovat akcie maximálně do ceny 45 eur (1260 korun) za kus. Za více než uvedenou cenu již makléř považoval akcie za předražené. K nástinu budoucího zhodnocení použil příklad Orka. Porovnáváním s tímto developerem dospěl k odhadu, že do dvou let je realistické očekávat zhodnocení akcie o sto procent. Dále vysvětlil, že pro primární úpis je třeba minimální investice pěti milionů korun. A nabídl, že samozřejmě není problém dát dohromady potřebný obnos od více klientů dohromady.
Zpočátku poletí nahoru.
Možná ani není důležité, jak to se společnostmi ECM a Pegas za pár let dopadne. Jisté je, že vzhledem k přetlaku volného kapitálu na českém trhu budou akcie minimálně na počátku úspěšné. Organizátoři obou úpisů totiž budou určitě rozumní a nezopakují chybu, kterou při vstupu na burzy ve Vídni a Varšavě udělala například letecká společnost Sky Europe. Ta upsala akcie po šesti eurech a vytáhla z investorů v podstatě maximum možného. Pár měsíců po vstupu na trhy se ale zřítily její cenné papíry až na méně než dvě eura za kus. Image společnosti mezi burziány to poškodilo natolik, že v nejbližších letech může pro nové peníze přijít jen těžko. Investoři již zkrátka Sky Europe příliš nevěří.
Toto nebezpečí organizátoři vstupu ECM - a zřejmě i Pegasu - na burzu znají a chtějí se ho vyvarovat. Jsou údajně připraveni řídit se zlatým pravidlem, že přijatelnou odměnou za riziko nákupu mladé a málo známé firmy, kterou je třeba zakomponovat již do upisovací ceny, je výnos dvacet až třicet procent v prvním roce obchodování. Krátkodobě je tedy vlastně jedno, zda volba potenciálního investora padne na ECM, nebo Pegas.
Spolupráce Petr Dašek
ECM Skvěle zaplacení manažeři V prospektu emitenta jsou k nalezení informace o odměnách členů managementu ECM. Základní plat majitele firmy Milana Janků je 144 tisíc eur ročně za funkci ředitele a 200 tisíc eur za členství v představenstvu. Stejnou částku, tedy 344 tisíc eur, může ročně navíc dostat jako bonus při splnění cílů společnosti. Členové představenstva, viceprezident pro rozvoj Tomáš Laštovka a finanční ředitelka Jana Žejdlíková, mají za funkci členů představenstva 50 tisíc eur a za práci ve výkonném managementu 144 tisíc eur. Bonusy mohou jejich příjmy zhodnotit o dalších padesát procent za každou z funkcí. Do vrcholného managementu firmy patří ještě ředitel pro prodej a marketing Tomáš Vlček a viceprezident pro expanzi Patrik Šimek. Oba berou 144 tisíc eur, dalších až 72 tisíc eur mohou dostat na bonusech. Pro všechny členy managementu s výjimkou Milana Janků bude od ledna 2007 do prosince 2009 platit opční motivační schéma.
Pegas
Kromě Prahy Varšava
Pegas Nonwovens hodlá své akcie upsat současně na pražské a varšavské burze. Společnost nabídne investorům část nově upsaných akcií a část cenných papírů, které dosud drží většinový majitel společnosti, britský investiční fond Pamplona, jehož významným sponzorem je největší ruská soukromá banka - Alfa Bank. Pegas se specializuje na výrobu netkané textilie na bázi polypropylenu a polyethylenu. Většinu produkce odebírají výrobci dětských plenek a dámské hygieny. Firma vznikla v roce 1990 a byla až do loňského podzimu v podstatě rodinným podnikem. Teprve něco málo přes rok firmu ovládá investiční fond Pamplona, který odkoupil stoprocentní podíl za více než šest miliard korun.
Pegas provozuje v České republice dva výrobní závody v Bučovicích a Příměticích. Ke konci června 2006 byla firma podle objemu výroby druhým největším evropským producentem netkaných textilií za nadnárodní BBA. Společnost Pegas vykázala za první pololetí roku 2006 celkové tržby ve výši 60,065 milionu eur proti 52,828 milionu na konci června 2005. Tržby za celý rok 2005 dosáhly 109,491 milionu eur. Firma hodlá peníze z úpisu akcií investovat především do nákupu dalších výrobních linek. Posuzuje též možnosti expanze do Ruska.