Prezident Petr Pavel již podruhé za sebou ve svém novoročním projevu zmínil, že euro je pro Česko logickou budoucností. A opět to vyvolalo bouřlivou reakci jak mezi zastánci společné měny, tak jejími odpůrci. Přitom Česká republika se, podobně jako ostatní státy, k přijetí eura zavázala při svém vstupu do Evropské unie dne 1. května 2004 – trvalou výjimku si vyjednaly pouze Dánsko a Švédsko.
Faktem nicméně je, že současná vláda Petra Fialy, obdobně jako ty předchozí, přijetí eura ve svém programu nemá, navíc ve vládní koalici není na případném přijetí evropské měny shoda. Ostatně, i proto tak Česko dnes nemá ani svého „pana euro“, tedy národního koordinátora pro zavedení evropské měny. Tím první byl v letech 2005 až 2006 Tomáš Prouza, dnes prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu (SOCR). Po něm inkriminovanou funkci do roku 2007 zastával Petr Očko, přičemž následujících 10 let byl koordinátorem pro euro Oldřich Dědek, bývalý člen bankovní rady ČNB. Ten se podle svých slov soustředil na komunikaci s veřejností.
Skutečností také je, že většina obyvatel ČR se dlouhodobě staví proti přijetí eura. Přitom až do „řecké krize“ v roce 2010 to bylo zhruba půl na půl, jak zmínil v rozhovoru pro Deník.cz bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Firmy by většinou hlasovaly pro euro
Názor domácností je v ostrém kontrastu s tím, jak se na celou problematiku dívají podnikatelé. Naprostá většina českých firem by totiž podle hlavního ekonomika Komerční banky Jana Vejmělka zavedení eura uvítala. „Pokud by hlasovaly firmy, které se pohybují v malé otevřené ekonomice, jako je ta česká, euro bychom zde již měli. Koneckonců spontánní využívání eura i mezi tuzemskými firmami, tedy takzvaná eutrofizace ekonomiky, neustále narůstá,“ říká s tím, že právě z toho důvodu vnímají podniky i ekonomové novoroční iniciativu prezidenta Pavla jako přínosnou.
Byli byste pro zavedení eura?
S uvedeným tvrzením souhlasí také Prouza: „Společnosti zastupované SOCR by rozhodně přijetí eura přivítaly. Část zboží totiž dovážejí ze zemí eurozóny – to znamená, že ho nakupují v jednotné evropské měně. Odpadla by tak kurzová rizika a problémy s hedgingem. To vše představuje pro firmy náklady navíc.“
Podobně uvažuje i Roman Sysel z platformy Adam – ta propojuje zákazníky s ověřenými malíři pokojů ve 12 zemích, v Česku lze díky ní navíc objednat i rekonstrukci bytu či elektrikářské práce. „Jako zástupce startupové a technologické komunity přijetí eura jednoznačně podporuji. Česká ekonomika je silně provázána s evropským trhem a zavedení společné měny by přineslo zásadní výhody. Usnadnilo by to nejen začátky podnikání, ale i expanzi na zahraniční trhy, kde firmy narážejí na kurzová rizika a transakční i administrativní náklady,“ míní.
Firmy v eurech často již fakturují
Argumenty o ztrátě samostatné měnové politiky, které se v souvislosti se zavedením eura v diskuzích často objevují, jsou podle Sysla sice validní, ale v praxi je česká ekonomika natolik malá a závislá na eurozóně, že ČNB často stejně kroky Evropské centrální banky následuje. Přijetí jednotné měny by dle jeho názoru navíc mohlo posílit důvěru zahraničních investorů.
Vedle všeho výše zmíněného navíc platí, že právě vzhledem k výraznému napojení mnoha tuzemských firem na vývoz do eurozóny tak jako tak podstatná část fakturace již v jednotné měně probíhá. „Velká část českých exportních firem má většinu vstupů jako prodeje, půjčky, leasing či nájmy v eurech – s výjimkou mezd. Snížení transakčních nákladů spojených se zavedením eura by proto přispělo k vyšší stabilitě podnikání a zmizela by i nutnost konvertovat eura na koruny třeba v informačních systémech anebo řešit v účetnictví kurzové zisky a ztráty. Úspory by u nás výrazně převýšily náklady právě díky tomu, že jsme významně exportní firma,“ doplňuje Vojtěch Voláček, obchodní ředitel a spolumajitel české průmyslové skupiny CONTEG Group, která působí v 70 zemích světa na třech různých kontinentech.
Zavedení eura by dle Voláčkova názoru přineslo benefity i pro nepodnikatele, a to konkrétně například v podobě odstranění bankovních poplatků za konverzi měn při platbách v eurech či výběru z bankomatů. Případně i snížení úrokové sazby, což by jistě ocenili ti, kteří si chtějí sáhnout na výhodnější bankovní úvěry. Posílila by se tím rovněž pozice ČR v rámci Unie.
Mezi podnikateli se každopádně najdou i tací, kteří na euro hledí s pesimismem. Patří k nim třeba zakladatel a člen představenstva Fenix Group Cyril Svozil. „Eurozóna se stále více propadá do dluhové zóny a já nevidím žádný důvod, proč bychom na sebe měli přijímat z toho plynoucí rizika. Euro není úspěšný projekt a eurozóna patří k nejpomaleji rostoucím ekonomickým uskupením na světě. Pokud bychom měli ztratit další významný díl naší nezávislosti, potom určitě ne vstupem do tohoto projektu!“
„Referendum“ o euru v rámci voleb?
Co se ekonomů týče, značná část z nich je přesvědčena, že přínosy zavedení eura převažují nad zápory. Shodnou se též na tom, že jde o politické rozhodnutí, které by ale mělo stát primárně na ekonomických základech. Proti jednotné měně pak stojí hlavní argument v podobě ztráty samostatné a relativně nezávislé měnové politiky. ECB totiž už nejednou podle vyjádření některých analytiků prokázala, že její pojetí měnové politiky je poněkud „neortodoxní“. Především když se odhodlala aplikovat záporné sazby, vydala se zachraňovat předlužené státy eurozóny a nakonec se rozhodla ignorovat inflaci.
„Hlavním argumentem pro přijetí je omezení kurzového rizika. V posledních desetiletích se však náklady na řízení těchto rizik v důsledku konkurence finančních služeb i technologického pokroku výrazně snížily, a tak tento argument docela rychle eroduje,“ podotýká na toto konto hlavní ekonom Banky CREDITAS Petr Dufek. Vzápětí dodává: „Příprava na přijetí eura by ovšem nyní znamenala i ztrátu dohledu nad finančním trhem, dokonce ještě před samotným vstupem. A to rozhodně není detail, když předáte pravomoci a odpovědnost do zahraničí bez jakékoli možnosti podílet se na rozhodování.“
Dle Vejmělka z Komerční banky má společná evropská měna nezpochybnitelné ekonomické přínosy, ale stejně tak i náklady, které již byly mnohokráte diskutovány. „K přijetí eura jsme se ale zavázali. Nyní je na řadě stanovení data jeho přijetí a tomu kromě politického rozhodnutí nic nebrání. Samo přijetí společné měny zřejmě tuzemské ekonomice dramatické zlepšení její výkonnosti či životní úrovně domácností nepřinese. Vidina pevně stanoveného cíle ale může být tím impulsem, který by pomohl české ekonomice dostat se z hospodářské letargie posledních let a nastartovat potřebné strukturální změny směrem k vyšší přidané hodnotě, a tedy i vyšším výdělkům.“
S tím ostatně souhlasí též Dufek: „Pokud chceme dostat toto téma rychle do hry, není nic jednoduššího, než si o podporu lidí pro přijetí eura říci otevřeně a férově v letošních parlamentních volbách.“
