Každodenní pracovní kolotoč s povinnostmi doma se stal zaběhnutým rituálem. Jedním z mála vyrušení z tohoto stereotypu je každoroční rodinná dovolená, kdy se snažíme dobíjet baterky. Roky ubíhají a kdysi vytrénované tělo aktivního sportovce se zákeřně nenápadně postupem doby mění v „něco“, co by rozhodně neobstálo jako model pro antického sochaře.
V tento okamžik přichází pokyn z vedení firmy, že oddělení, ve kterém pracujeme, a tím pádem i nás, místo obvyklého vzdělávacího semináře čeká záležitost s názvem Outdoor training. Podle útržkovitě zaslechnutých zpráv se dozvídáme, že skupina naprosto cizích lidí po nás bude chtít, abychom opustili náš stereotyp a pobíhali někde v lese. Ba co víc, v instrukcích pro tuto akci je zdůrazněno, že máme nechat své oblíbené obleky a kravaty doma. Ale vždyť tam budou kolegové z práce, a dokonce i nadřízený! Nenaruší to nějak pozice ve firmě? Co když se něco nepovede? Jak nám nějaké hopsání po lese pomůže v práci? Tyto a spousty dalších otázek se honí v hlavách lidí, kteří ještě nepřišli s Outdoor training do styku a bojí se neznámého typu vzdělávání. Co to s vámi udělá?
- Tak především vám tato metoda umožní poznat kolegy i z jiného úhlu pohledu než, když se setkáváte v kanceláři.
- Uvědomíte si skutečné (neformální) rozdělení rolí ve vašem týmu.
- Zjistíte, že váš šéf, kterého jste obcházeli v práci obloukem a vyhýbali se kontaktu s ním, je svým způsobem zábavný chlapík a příště, až budete mít pracovní problém, se už nebudete bát zeptat.
- Mezi mimopracovní poznatky patří nabyté vědomí, že lze odpočívat i aktivní formou.
- Dále že ani po fyzické stránce to už není jako dříve, což v konečném důsledku snižuje i pracovní výkonnost. Objevení rezerv, nedostatků, skrytého potenciálu často působí jako odrazový můstek k dalším změnám a osobnímu.
V čem vlastně spočívá princip a úspěšnost outdoor training? Tato metoda vzdělávání pracuje s aktivitami odehrávajícími se v přírodě. Není to však podmínkou. Tyto aktivity navozují skupině či jednotlivci problémy a výzvy, při jejichž řešení si může vyzkoušet nové přístupy řešení. To pak vnímavějším z nás ukáže cestu jak postupovat při řešení problémových situací v práci. Vše je založeno na individuálním a skupinovém prožitku jako prostředku osobnostního rozvoje, vycházejícího z principů „zážitkové pedagogiky“.
V úvodu kursu se účastníci obvykle seznámí s programem, instruktory, následují úvodní hry zaměřené na naladění skupiny, prolomení vzájemných bariér ostychu a odpoutání se od problémů.
Tyto hry se postupně přeměňují na aktivity zaměřené na rozvoj důvěry a komunikace, až jsou účastníci během aktivit v přírodě postaveni před neznámé úkoly v pro ně nezvyklém prostředí. Struktura tréninku vycházející z know-how některých agentur umožňuje účastníkům, aby pomocí následných reflexí a teoretického semináře docházelo ke zlepšení aspektů, na které je outdoor training zaměřen (komunikace, vedení týmu a tak dále). Je na místě zdůraznit klíčovou úlohu reflexí stejně jako komplexní teoretické zpracování za spolupráce s psychologem.
Role instruktorů vedoucích kurs se zaměřuje na přesná zadání jednotlivých úkolů, vytváření podmínek pro jejich splnění a v neposlední řadě vytvoření kooperativní atmosféry, instruktoři pružně reagují na dění v týmu a usměrňují průběh aktivit tak, aby bylo dosaženo vytyčených změnových (zážitkových) cílů.
Filip Vacek,
CDS Consulting & Partner
(box)
Aby nebyl Outdoor training kontraproduktivní
Zásada dobrovolnosti – účastníci mají na výběr, zda se chtějí aktivit zúčastnit. Jen ti, kteří do tréninku investují něco ze sebe (zaujetí, aktivní přístup), mají šanci nějaké poznatky vstřebat.
Zásada návaznosti – pořadí aktivit , kterých je nepřeberné množství, se odvíjí od aktivit nenáročných, pracujících s principem „hry“, a nevznášejících mimořádné fyzické ani psychické nároky, přes aktivity náročnější až po ty, které opravdu prověří schopnosti týmu i jednotlivce.
Zásada určení vstupů a cílů – co nejpřesnější určení, specifikací skupiny (pracovní zařazení, věk, četnost a úroveň spolupráce) a cílů outdoor trainingu, což je ve spolupráci se zadavatelem klíčový bod přípravy.
Zásada přiměřenosti – lze využít rozsáhlé spektrum programů od sportovně-společenské akce až po velmi intenzivní, fyzicky i psychicky náročný program s řadou diagnostických cílů. Jinak bude vypadat program pro tým, kde se její členové velmi dobře znají a pravidelně se setkávají i mimo pracoviště, oproti skupině nově vytvořené.
