MÝTY O POTRAVINÁCHPoznání spotřebitelských zvyklostí je základem úspěšného podnikání. Mezi zvyklostmi jsou bohužel i mýty, které u lidí přetrvávají nezávisle na vědeckých důkazech. Řada z nich se týká i ovoce - právě teď v létě jednoho z nejžádanějších druhů potravin.
MÝTY O POTRAVINÁCH Poznání spotřebitelských zvyklostí je základem úspěšného podnikání. Mezi zvyklostmi jsou bohužel i mýty, které u lidí přetrvávají nezávisle na vědeckých důkazech. Řada z nich se týká i ovoce - právě teď v létě jednoho z nejžádanějších druhů potravin. Patrně největší mýtus se týká zmíněné výhodnosti konzumace ovoce dováženého do ČR ze zahraničí, především takzvaného jižního ovoce a citrusů. Přiměřená konzumace je samozřejmě pozitivní, zejména u nepůvodních druhů ovoce by se ale jejich četnost na jídelníčku neměla přehánět. Vědci již nějakou dobu upozorňují, že pro lidský organizmus je optimální konzumovat pokud možno takové potraviny, které pochází z prostředí, z něhož pochází i konzument. Nyní se konečně objevila konkrétní argumentace, proč tomu tak je. Rostliny z jižnějších, a tedy teplejších, teritorií totiž obsahují oproti rostlinám (a tedy i ovoci) z mírného pásma více sodíku. Ten způsobuje mimo jiné pocení, které má vyrovnávat rozdíly teplot mezi prostředím a teplotou lidského těla. V tropech či subtropech je tato potřeba vyšší, proto i ten vyšší obsah sodíku. Jestliže tedy někdo hodlá v podmínkách ČR konzumovat pouze jižní plody, musí počítat se stejným důsledkem - pocením - jenže v situaci, kdy to vůbec žádoucí není (třeba v listopadu). Výsledkem jsou angíny a chřipky. Nadměrné pocení může podle dietologa Vladimíra Doležala způsobit zbytečnou ztrátu žádoucích minerálních látek, které pot z těla vynáší. Podle výsledků nedávného amerického výzkumu může navíc vyšší než optimální příděl sodíku vést u osob s nadváhou ke zvýšení rizika infarktu o 89 procent a onemocnění srdce o 69 procent. Vzkaz pro spotřebitele: Jezte raději více tuzemská jablka a další ovoce, které se v ČR přirozeně vyskytuje. JABLEČNÉ MÝTY Často se tvrdí, že přirozeně vypadající jablko (menší velikosti, strupovité, svraštělé, ba někdy i mírně nahnilé) je plodem přirozeného vývoje, neprošlo tudíž procesem chemických postřiků a je tedy zdravější. Obvykle to není pravda. Naopak - červivost je vstupní branou pro rozvoj kvasinek a plísní, proti kterým se jablko brání vytvářením látek, které normálně neobsahuje a které na lidský organizmus nijak pozitivně nepůsobí. Ale ani nádherná, jakoby „umělá“ jablka nejsou tou pravou výhrou. Lákavých vizuálních vlastností jablek je dosahováno díky hormonům a chemických postřiků v průběhu jejich růstu, i když je obsah pozůstatků pesticidů v normě. Nejbezpečnější je tedy konzumace bioovoce (prodejce by měl zákazníkovi na požádání předvést certifikát Kontroly ekologického zemědělství -KEZ). Odborníci doporučují také konzumace domácí produkce, která není díky nedostatku finančních prostředků tolik chemicky ošetřovaná jako v zahraničí. Jablek se také týká jeden z nejrozšířenějších mýtů: o jejich údajné schopnosti čistit zuby. Není tomu tak. Jablko na noc lidskému organizmu sice prospívá, ale zubům škodí. Podle výzkumů britských stomatologů existuje řada odrůd jablek, které se díky svému zvýšenému obsahu organických kyselin a cukru podílí na tvorbě zubního kazu. Jinak ovšem vláknina obsažená v jablku působí jako prevence střevních chorob, jablečná dužnina, slupka a produkty jako je džus mají schopnost ničit některé nebezpečné viry, jablečná šťáva a pektin mají protirakovinné účinky. Nic se ale nemá přehánět -například pití velkého množství jablečného džusu se v důsledku projevuje jako projímadlo. PROTI UMĚLÝM VITAMINŮM Obecně platí, že konzumace čerstvého ovoce a zeleniny je z hlediska přísunu vitaminů do lidského organizmu nesrovnatelně vhodnější než vitaminové doplňky a koncentráty. Přes neustálé reklamní šoty o pozitivech konzumace syntetických vitaminů přinesly kontrolní studie rozčarující výsledky. Resumé dvanácti vědecky uznávaných studií z posledních let, kterých se zúčastnilo více než 110 tisíc osob, zní: V ani jedné nebylo možno zjistit žádnou ochranu před onemocněními srdce, krevního oběhu nebo onemocněním rakovinou při používání vitaminových preparátů (vitaminy A, C, E). Také pacienti, kteří již chorobami trpěli, neměli z jejich používání prospěch. U R-karotenu, základu vitaminu A, bylo možno dokonce zjistit negativní účinky, takže se doporučuje přípravky obsahující R-karoten nepoužívat. Vědci tedy doporučují: Jíst velké množství ovoce a zeleniny, protože preventivní účinky rostlinné formy stravy jsou doložené dostatečně. NEJDE JEN O VITAMINY
Vitaminy ale vlastně nejsou základním přínosem ovoce pro tělo. Tím nejdůležitějším pozitivem jsou flavonoidy - látky, které jsou skutečným tahounem prevence infarktů a dalších podobných chorob. Mimochodem: flavonoidy jsou tepelně odolné, takže například teze, že vařením ztrácí ovoce a zelenina pozitivní vlastnosti, notně kulhá, celá řada pro tělo prospěšných látek je v rostlinách pevně vázána na vlákninu a v syrovém stavu se uvolňují jen omezeně, zatímco po povaření se uvolní snadněji. Třeba beta-karoten s ochranným vlivem proti nádorům tlustého střeva se z mrkve uvolní po povaření až pětinásobně, lykopen z rajčat zamezující rakovině prostaty se uvolňuje až po deseti minutách vaření.
**KONTROLA KVALITY V TUZEMSKÝCH OBCHODECH
Kvalita čerstvého ovoce má v ČR již několik let zhruba stejnou úroveň. Rezervy určitě existují. Podle mluvčí Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Daniely Kolejkové nevyhověla v letošním roce třetina ze zhruba 2500 vzorků čerstvého ovoce a zeleniny, které SZPI kontrolovala. Prodejcům přitom mohou hrozit poměrně vysoké postihy. Inspektoři SZPI podle Kolejkové nařizují likvidaci závadného zboží, následuje opětovná kontrola a pokud závada přetrvává, přijde ke slovu finanční pokuta. Ta může u závažných případů dosáhnout až tří milionů korun.
Mezi nejčetnější prohřešky patří například kropení ovoce (nesmí být nadměrně mokré), je zakázáno prodávat vykrajované ovoce, nahnilé kusy ovoce nebo ovoce poškozené. Měkké plody by neměly být ani otlačené, neboť právě to je základní impuls pro počátek hniloby.