Čísla hovoří jasně. Ještě před vypuknutím pandemie koronaviru se podle zpravodajského serveru CNN v kterýkoliv okamžik během dne na nebi nacházelo až 20 tisíc letounů. Tato cifra se na první pohled zdá být poměrně velká, přesto – tedy snad až na nějaké vskutku výjimečné situace – platilo, že na nedostatek místa kolem sebe si piloti, vzhledem k velikosti vzdušného prostoru, stěžovat nemohli.
To však aktuálně neplatí, neboť celé odvětví letecké dopravy bylo paralyzováno a značná část letadel, ať už těch velkokapacitních, či menších, je nuceně odstavena na letištních plochách, kde vyčkává, až bude moci opět vzlétnout. Kdy se tak stane, je ale v tuto chvíli ve hvězdách.
Koronavirový paradox. Velké boeingy a airbusy létají prázdné, malé byzjety jdou na dračku
Například australské národní aerolinky Qantas byly nuceny kvůli pandemii uzemnit na 150 svých strojů, a to převážně těch větších, tedy typů Airbus A380, Boeing 747 či 787. Německá Lufthansa se nechala slyšet, že počínaje 29. březnem seškrtá na bezmála celý měsíc až 23 tisíc krátkých, středních i dlouhých letů. A podobně se k nastalé krizi postavilo vedení Emirates, které původně chtělo dočasně zrušit všechny linky, na nichž tento blízkovýchodní dopravce operuje. Teprve na nátlak ze strany jednotlivých vlád toto stanovisko přehodnotilo a rozhodlo se nadále, byť v omezeném měřítku, létat alespoň do 13 zemí. A Ryanair nedávno dokonce nevyloučil ani možnost, že uzemní všechny své stroje. Jenže kam všechna tato letadla dát?
Jako relativně snadné řešení se pochopitelně nabízejí letiště. Avšak je zde zádrhel, a to poměrně velký. Tímto zádrhelem není nic jiného než cena. Jak totiž uvádí CNN, většina vzdušných přístavů nacházejících se v Evropě, tedy alespoň těch větších, si za hodinu „parkování“ mezi jednotlivými lety účtuje až 285 dolarů, tedy v přepočtu zhruba 7 200 korun.
Je proto jasné, že pokud by zde letadla měla být odstavena například celý měsíc, vyšplhají se náklady na jejich uzemnění do astronomických výšek. Což je přesně to, co si v nastalé situaci rozhodně nemůžou dovolit. Naštěstí zde ale existuje alternativa, a to v podobě speciálních odstavných ploch, jež jsou součástí rozsáhlých komplexů na odlehlých místech, a byly právě za tímto účelem vybudovány.
Parkovné za zlomek ceny
Jedním takovým je například Pinal County Airpark poblíž města Tuscon v Arizoně. V minulosti tento areál sloužil k výcviku amerických vojenských pilotů, nyní je z něj i s ohledem na aktuální situaci velmi vyhledávané „parkoviště“. Rozkládá se na ploše 500 akrů, tedy zhruba 200 hektarů a kromě pouhého skladování se zde letouny mohou těšit i poměrně kvalitní péči v podobě pravidelné údržby a servisu. Pokud si pochopitelně daná letecká společnost o takové služby zažádá. A cena? Ta se odvíjí od toho, jak moc je ten který dopravce náročný a jaký konkrétní letoun zde chce odstavit.
„Pokud si zákazník přeje udržet (letadlo) letuschopné v tom smyslu, aby jeho zprovozuschopnění trvalo co nejkratší dobu, je (cena) řádově vyšší, než když se jedná o pouhé skladování, protože se toho na letounu musí udělat opravdu hodně,“ potvrdil CNN Jim Petty, tamní ředitel ekonomického vývoje.
Pro letouny vážící do 25 tisíc liber (cca 11,3 tuny) začíná cena na 56,5 dolaru za měsíc, zatímco v případě strojů s hmotností mezi 100 až 200 tisíci liber (45,3 až 90,7 tuny) je to „až“ 300 dolarů za měsíc. Pro představu, hmotnost prázdného stroje typu Boeing 737-800 se v závislosti na jeho konfiguraci pohybuje okolo 41,5 tuny.
„Skladiště“ schopné pojmout až 800 letounů
A podobně to mají nastavené i v nedalekém Roswellském mezinárodním leteckém centru, jež se nachází v sousedním Novém Mexiku. Plocha zdejšího „odstaviště“ zabírá zdánlivě nekonečných čtyři tisíce akrů, na které se už nyní pohodlně vejde až 800 dopravních letadel. Dalších 300 akrů má být přitom již velmi brzy přistavěno.
Koronavirus jako rána z milosti? Kvůli pandemii by obří Airbusy A380 mohly zmizet z oblohy o poznání dřív
Jejich ceny začínají pro letadla vážící do 99 tisíc liber na sedmi dolarech za den a postupně se navyšují až na 10, respektive 14 dolarů - podle toho, jestli se stroj vejde do limitu 200 tisíc liber, či nikoliv. Stejné částky si přitom v Roswellu účtují celých deset let, a nic na nich nehodlají měnit ani teď, kdy je velmi pravděpodobné, že se vzhledem k nastalé situaci zájem o jejich služby značně navýší.
„Nechceme aerolinkám způsobovat žádné dodatečné náklady,
takže náš ceník zachováme, dokud tato koronavirová záležitost nevymizí,“ ujistil
Mark Bleth, zástupce ředitele roswellského centra.
Parkoviště přímo na ranveji
To v dánské Kodani se k celému problému s nadbytkem uzemněných letadel rozhodli postavit jinak. Protože zde nejsou k dispozici žádné plochy podobné těm v USA, vytvořili provizorní parkoviště přímo na letišti. To totiž disponuje hned třemi vzletovými a přistávacími drahami, a tak nebyl problém, i vzhledem k o poznání slabšímu provozu, kterého je nyní o 58 procent méně než obvykle, hned dvě z nich proměnit v dočasná „skladiště“. Díky tomu se tak místní aerodrom mohl stát přechodným domovem pro více než šedesátku letadel.
„Náš plán skladování letadel je navržen tak, aby aerolinkám umožnil co největší možnou flexibilitu pro případ, kdy by chtěly s některým z letadel vzlétnout, nebo na něm provést údržbu,“ vysvětlil CNN Dan Meincke, vedoucí místního letového provozu.
„Zaparkovaná letadla za problém teď nepovažujeme. V současné situaci uděláme vše proto, abychom zaparkovali tolik letadel, kolik to jen půjde, a s aerolinkami si dohodneme flexibilní podmínky. Každopádně v tuto chvíli platí, že je zde možné parkovat letadla jak na kratší, tak delší dobu,“ dodal.
Zdroj: www.cnn.com
