Z b r o j n í p r ů m y s l
Mezi světovými leteckými firmami zuří konkurenční boj, který může ohrozit i rýsující se spolupráci mezi Českou republikou a Polskem při výrobě lehkého bitevního letounu L-159. V tom, koho podpořit, není jednotná ani vláda.
O českých zbrojovkách se jen zřídka píše pozitivně - mají poměrně velké finanční potíže a navíc se jim nevyhýbají ani skandály. Situace se ale možná brzo změní, alespoň pokud jde o Aero Vodochody, výrobce cvičných proudových letadel a lehkých bojových letounů L-159 ALCA. Čeští a polští politici totiž začali jednat o možné spolupráci ve zbrojním průmyslu a právě Aero by v ní mělo hrát významnou roli.
Ministr obrany Vladimír Vetchý podnikl potenciálně osudový krok 13. ledna, kdy odeslal svému polskému protějšku Januszi Onyszkiewiczovi dopis, v němž vyzval polskou stranu k intenzivnější spolupráci mezi zbrojovkami obou zemí. Polské straně přitom navrhl, že pokud se rozhodne koupit letouny L-159, Češi budou ochotní přemístit část výroby do polské zbrojovky PZL Mielec. Tato firma je plně ve vlastnictví státu a momentálně se nachází ve velkých finančních problémech.
Záměr není beznadějný
Polská firma sice vyvíjí vlastní cvičný letoun Iryda, ale polská vláda již naznačila, že program bude zastaven, protože výrobek nesplňuje požadavky letectva. Polské letectvo má podobné problémy jako české - jako sůl potřebuje do výzbroje pětačtyřicet cvičných letounů, ale má málo peněz. Nabídka letounu L-159 se proto stává velmi zajímavou.
Vetchý navrhuje, aby se křídla pro letoun vyráběla v Polsku, konečná montáž by se konala v Aeru. Česká strana se tak snaží konkurovat největší Evropské zbrojovce British Aerospace (BAe), i ta totiž Polsku nabízí výrobu křídel pro cvičný letoun Hawk 100. Představitelé polské vlády netají radost: česká nabídka, která je podstatně levnější, jim umožňuje svobodnou volbu. „Jedna možnost je nakoupit letouny Hawk, druhou variantou je nákup letounů L-159. Jsou levnější a podle našich pilotů naprosto splňují požadavky letectva, řekl polský náměstek ministra obrany Romuald Szeremietiew.
Nabídka letounu L-159 ovšem není jediná, ministr Vetchý dále navrhuje, aby Polsko převzalo závěrečnou montáž letounů L-139 (předchůdce L-159). To by zajistilo práci třem polským zbrojařským závodům.
Tvrdý boj
Poté, co Češi přišli se svou nabídkou, vyvinula společnost British Aerospace (BAe) intenzivní snahu celý projekt zdiskreditovat. Oficiálně se představitelé firmy BAe omezují na tvrzení, že L-159 není pro jejich Hawk vážnou konkurencí. Je sice pravda, že český letoun neuspěl proti Hawk v loňském výběrovém řízení v Jihoafrické republice, ale například další výběrové řízení ve Venezuele dopadlo špatně jak pro BAe, tak pro Aero Vodochody. „Sice jsme neuspěli, ale měl jsem možnost porovnat ceny našeho a britského letounu při závěrečné fázi této soutěže. A naše nabídka byla výrazně levnější. Proto jsem přesvědčen, že British Aerospace nás považuje za vážného soupeře, tvrdí generální ředitel Aera Vodochody Adam Straňák.
Vývoz nebo zánik
Přestože se již vláda Josefa Tošovského rozhodla pro armádu nakoupit dvaasedmdesát L-159, tento počet zdaleka nestačí pokrýt náklady na vývoj a výrobu (EURO 6/1998). Aby se výrobce uživil, bude muset se svým americkým partnerem Boeing Aerospace prodat minimálně 170 strojů. Aero Vodochody se nachází ve stejné situaci jako ostatní výrobci letadel ve světě - buď se mu podaří prodat zboží do zahraničí, nebo firmě hrozí zánik. Podle náměstka ministra obrany Jindřicha Tomáše další naději, kromě Polska, skýtá ještě Slovensko a Maďarsko. Kupříkladu slovenská armáda má dvacet cvičných letounů typu Aero L-39 Albatros a jedenáct letounů Aero L-29 Delfín. Oba typy jsou zastaralé. Podobně jsou na tom Maďaři. Ve výzbroji mají devatenáct letounů L-39.
V sázce jsou i další zakázky
Soupeření Aera Vodochody a British Aerospace o státní tendry ve střední Evropě má ovšem i jiné důvody. Očekává se, že Česká republika, Maďarsko a Polsko po vstupu do NATO vyhlásí státní zakázky na přezbrojení nadzvukového letectva. A například Poláci - podle zdrojů obranného průmyslu - nevypíší státní zakázku na nové cvičné letouny do doby, než oficiálně vyberou nový typ stíhačky.
Podle informací, které má týdeník EURO k dispozici, se ovšem Polsko nejspíš rozhodne využít americkou vládní nabídku na leasing použitých letounů typu Boeing F/A-18 nebo Lockheed Martin F-16. Americká vláda leasing těchto letadel nabídla jak Polsku, tak České republice a Maďarsku.
Přestože se ministr Vetchý osobně snaží podpořit český průmysl, tedy Aero v zádech s Boeingem, a regionální spolupráci mezi zeměmi visegrádské čtyřky, nelze to samé tvrdit o všech členech sociálnědemokratické vlády, zejména o místopředsedovi vlády pro zahraniční politiku Egonu Lánském. Ministr, který žil dlouhá léta ve Švédsku a je i občanem této země, minulý týden oficiálně navštívil bývalé bydliště. Mimo jiné se setkal také se členy významné švédské rodiny Wallenberg, která vlastní právě SAAB, tedy výrobce letounu JAS-39 Gripen. Vzápětí poté švédská vláda nabídla České republice letecký výcvikový program, který by probíhal na švédských strojích včetně stíhaček Gripen. Místopředsedkyně švédské vlády Lena Hjelm-Wallénová přitom uvedla, že stroje sice prodává soukromé konsorcium British Aerospace, vláda by však jeho úspěch přivítala.
Je poněkud zajímavé, že ministr Lánský odjel do Švédska jako oficiální zástupce české vlády, aby jednal mimo jiné se zástupci firmy, která konkuruje české společnosti. Ještě více zajímavé je prohlášení pana ministra o tom, že se hodlá zdržet jakéhokoli hlasování, pokud bude česká vláda rozhodovat o švédské nabídce.
